S vírníkem na silnici

V polovině března se Pražanům naskytl neobvyklý pohled, když v hustém silničním provozu spařili nezvyklé vozidlo - vírník. I když si mnoho z nich myslelo, že jsou svědky bláznivého nápadu či marketingové kampaně, šlo o reálné završení několikaleté snahy rozšířit provozní možnosti vírníků.

Dostat vírník na silnice se zrodil v hlavě Březiny, majitele firmy AGN sídlící na letišti v Přerově-Bochoři, již v roce 2013. Vedla ho k tomu praktická zkušenost ze sletů vírníků, při nichž nejednou vyvstal problém, jak na místo přistání dopravit potřebné množství paliva. Na Slovensku tak díky pochopení místní policie a za její asistence mohly stroje poháněné vlastními vrtulemi dojet po silnici v koloně k nedaleké čerpací stanici, avšak jednalo se z pohledu bezpečnosti o nestandardní situaci. Realizaci legalizovat ujetí kratší vzdálenosti vírníkem po silnici pomohlo až setkání Pavla Březiny s Petrem Boldem (mimo jiné pilotem letu L-200 Morava na Severní pól), jenž má bohaté zkušeností se schvalováním závodních a speciálních vozidel do provozu.
Byly zvažovány různé druhy pohonu, až byl nakonec vybrán elektromotor, jehož první funkční prototyp vznikl za spolupráce se studenty Elektrotechnické fakulty ČVUT Praha. Toto řešení umožňující nechat tlačnou vrtuli v nečinnosti právě s ohledem na požadovanou bezpečnost v provozu se jevilo s Leteckou amatérskou asociací ČR, ale i vývojovým a certifikačním oddělením výrobce vírníků, německé společnosti AutoGyro, s nímž byly dohodnuty úpravy tak, aby zároveň splňovaly letecké stavební předpisy a bylo možné je schválit i pro pozemní provoz.
Prvním plně vybaveným prototypem systému GyroMotion se stal dvousedadlový vírník Calidus, který po zemi pohání elektromotor PMSM o výkonu 3 kW, roztáčející přes ozubený řemen příďové kolo podvozku. Napájen je z lithium-iontového akumulátoru dlem, garantujícím dojezd až 20 km. Nabíjení akumulátoru je možné rychlonabíječkou a trvá přibližně 20 minut. Ovládací panel Nirvana Pilot Interface je zastavěn v pravé části palubní desky.
Aby mohl být vírník homologován k provozu na pozemních komunikacích, bylo nutné splnit řadu náležitostí. V přídi se proto objevily dva světlomety, přibyl klakson i ramena s integrovanými zpětnými zrcátky, obrysovými světly a blinkry. Ty jsou umístěny také na obou polovinách stabilizátoru, kde je doplňují koncová a brzdová světla. Kola hlavního podvozku jsou osazena hydraulickými kotoučovými brzdami, ovládanými menší pákou umístěnou před pákou plynové pripusti. Na levou polovinu horizontálního stabilizátoru se pak před jízdou jednoduše uchytí registrační značka vozidla a také kulatá značka s vyznačením povolené maximální rychlosti 40 km/h. Jak jsme měli možnost se sami přesvědčit, tato je plně dostačující. Před jízdou musejí být konce nosného rotoru zafixovány v podélné poloze a označeny reflexními návěstidly, stejně tak i tlačná vrtule, na níž je navléknut výstražný trojúhelník. Směr jízdy řídí pilot nohama, tedy stejně jako při běžném pojíždění. Také rychlost reguluje pákou plynové pripusti, na níž je také kolébkový přepínač blinkrů. S vímíkem je možné i couvání. Nejprve je ovšem nutné uvést páku do neutrální polohy, zastavit a poté na palubní desce přepnout příslušný přepínač jízdy do polohy vzad.
Takto upravený Calidus byl certifikován nejen Leteckou amatérskou asociací ČR, ale letos 10. března mu byl vystaven příslušným dopravním odborem technický průkaz, kde je uveden jako "pracovní vozidlo dvoumístné". Poté jíž nic nebránilo Pavlu Březinovi splnit si sen: dolétnout s vírníkem z Přerova do Letňan a odtud se vydat jízdou po Praze na Václavské náměstí na kávu. Že bylo vše v pořádku a stroj splňuje všechna pravidla pro silniční provoz, se mohla přesvědčit i překvapená hlídka policie, která jej zastavila k silniční kontrole na Náměstí Jana Palacha.