Datum zveřejnění: 
2. 5. 2017

V pražských Dejvicích po několika letech stavby slavnostně otevřeli novou budovu Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT. Výukové a výzkumné centrum má fungovat jako ústřední pracoviště špičkové vědy napříč technickými obory a má podpořit digitalizaci průmyslu. Stavbu za 1,5 miliardy ale provázely i kontroverze ohledně jejího vzhledu. Obalená je totiž speciální fólií a lidé jí také přezdívají "dejvický prezervativ".

Nové centrum by mělo podpořit digitalizaci průmyslu, který patří k prioritám současné vlády. To na otevření připomněl i premiér Bohuslav Sobotka. Ten řekl, že Česko je průmyslovou zemí a současná digitalizace průmysl mění. "To, jak ten proces digitalizace zvládneme, napoví, jestli i do budoucna budeme konkurenceschopnou zemí," uvedl.

Otevření se vedle rektora Českého vysokého učení technického Petra Konvalinky, vedoucího institutu CIIRC Vladimíra Maříka a dalších akademiků zúčastnili i prezident Miloš Zeman.

Budoucnost za 1,5 miliardy

Do budovy za zhruba 1,5 miliardy korun se nyní nastěhuje asi 140 zaměstnanců a do konce května i rektorát ČVUT. Do pěti let by v budově mohlo pracovat asi 350 zaměstnanců. Ústav chce nalákat nové zaměstnance z řad vědců i ze zahraničí. Zázemí budovy může sloužit až 1650 lidem, počítá se tedy i s mnoha studenty.

ČVUT usilovalo o financování projektu z evropských dotací operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, ale vzhledem k náročnosti projektu a napjatému termínu poskytla nakonec dotaci vláda ze státního rozpočtu. Stát tak zaplatil jednu miliardu korun, přibližně 400 milionů doplatilo ČVUT.

Fólie vhodná i do vesmíru

Nová futuristická budova vzbudila v minulých letech kontroverzi kvůli svému vzhledu. Je totiž obalena speciální fólií ETFE neboli ethylen-tetrafluorethylenem. Ten však není ve světě vědy a techniky úplnou novinkou. Sloučenina byla vyvinuta poprvé před více než čtyřiceti lety a sloužila jako interní povlakový materiál používaný v leteckém a kosmickém průmyslu.

ETFE fólie se později začaly běžně používat v zemědělství jako primární materiál při stavbě skleníků nebo jako povrchový plášť solárních panelů. Do architektury a stavebnictví tento neobvyklý materiál začal pronikat v osmdesátých letech minulého století.

Stejný materiál použily ke stavbě významných budov i další světové metropole. V Mnichově stojí Allianz aréna, která byla postavená při příležitosti Mistrovství světa ve fotbale v roce 2006. V Pekingu stojí v podobném stylu postavené jedno ze sportovišť Letních olympijských her Water Cube.      

Zdroj: 
Blesk.cz