Blízká budoucnost? Roboti místo manažerů

O nástupu robotů Jaromír Veber, řídící oddělení manažerských studií Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT v Praze, nepochybuje.

- K fenoménům posledních let patří Průmysl 4.0. Skutečně jde o tak převratnou revoluci, jak se uvádí, nebo to je pokračování vývoje směrem k digitalizaci a automatizaci?

Jako u všeho nového pokulhává terminologie za obsahem. Evropská unie razí pojem "digitální ekonomika a společnost". Sdělení Evropské komise Digitalizace evropského průmyslu z dubna roku 2016 upozorňuje, že na národní úrovni vznikají různé iniciativy, například Industrie 4.0 v Německu, Smart Industry v Nizozemsku, Catapults ve Spojeném království a Industrie du Futur ve Francii. A v této souvislosti vyslovuje obavu, že důsledkem jejich izolované implementace by mohla nastat roztříštěnost jednotného trhu.

- Jak je na tom Česká republika?

Bohužel i v České republice lze zaznamenat jistou dvojkolejnost. Jednak aktivity Úřadu vlády, tedy přijetí dokumentu Akční plán pro rozvoj digitálního trhu, ustanovení koordinátora pro digitalizaci. Jednak aktivity ministerstva průmyslu a obchodu směrem k Industrie 4.0 a usnesení vlády K iniciativě Průmysl 4.0 v srpnu 2016.

- Jaké jsou dosavadní výsledky zavádění Industrie 4.0 v Německu?

První aplikace signalizují uvolňování méně kvalifikovaných pracovníků, překvapivě příznivou návratnost investic do inteligentní automatizace a robotizace. Uvolnění pracovníci by mohli být zaměstnaní ve službách, ale i ve výrobních podnicích – u stávajících finalistů, kteří by díky nižším výrobním nákladům na bázi Industrie 4.0 mohli efektivně vyrábět komponenty, které nyní zadávají do kooperačních výrob do zahraničí, včetně České republiky.

- Německé firmy patří k největším propagátorům Průmyslu 4.0, zároveň jsou největšími partnery českých podniků. Z toho vyplývá, že české podniky se tomuto trendu asi nevyhnou…

Ano, navíc hrozí nebezpečí stahování kooperačních výrob do Německa, pokud budou schopni snížit výrobní náklady na úroveň českých.

- Česko patří k nejprůmyslovějším zemím Evropy. Je to u tak výrazné technologické změny výhoda, nebo naopak komplikace? Problémem Česka je struktura průmyslové produkce, zejména vysoký podíl výroby dílů, komponentů a menší podíl výroby finálních produktů, tím značná závislost průmyslu na finalistech, bohužel často v zahraničí, a jejich strategických záměrech. Pokud v důsledku Industrie 4.0 bude docházet k uvolňování pracovních sil u finalistů a ti v zájmu sociálního smíru s odbory si budou sami vyrábět díly a různé komponenty, protože jim to zlevnění výroby umožní, zaměstnají takto uvolněné pracovníky a zabijí dvě mouchy jednou ranou. Bohužel to může znamenat vážné ohrožení našich malých a středních podniků zaměřených na kooperační výroby. Uklidněním může být, že dojde-li k tomuto scénáři, bude pozvolný v řádu desítek či několika desítek let.

- Malé a střední firmy se obávají, že Průmysl 4.0 povede k jejich totální technologické závislosti na několika málo globálních firmách. Jsou tyto obavy oprávněné?

Zřejmě ano, scénář může být ještě více pesimistický, totiž že dojde k omezování kooperačních výrob a finalisté si díly budou vyrábět sami. Polovina podnikového majetku v České republice je ve vlastnictví zahraničních firem. Je otázkou, zda do nich budou investovat ve smyslu Industrie 4.0, nebo využívat co nejdéle výhody nízkých mzdových nákladů.

- Vizionáři tvrdí, že část manažerského rozhodování nahradí již brzy umělá inteligence. Je to reálné?

V praxi se setkáváme s dvojím typem rozhodování, jednak rutinním, opakovaným, které řeší dobře strukturované problémy a dá se algoritmizovat, zde již informační systémy řadu rozhodování nahrazují a není pochyb, že v tomto směru dojde k dalšímu nahrazování člověka technikou. A pak také v praxi existují jedinečná rozhodnutí, kde chybějí zkušenosti. Zde zřejmě úloha manažera při rozhodování zůstane zachována. Co se mění, jsou však mnohem lepší informace, které mu mohou informační systémy pro definitivní rozhodnutí nabídnout. Výjimečné tak nemusejí být situace, kdy informační systém i pro jedinečná rozhodnutí nabídne několik variant pro definitivní závěr.

- Dalším fenoménem posledních let je sdílená ekonomika. Má šanci se prosadit plošně, nebo zůstane vyhrazená pro specifické obory, v jakých působí Uber nebo Airbnb?

Otázkou je, zda plošně, osobně se domnívám, že dost výrazně. Souvisí to s posunem v životním stylu, hodnotového žebříčku zejména mladé generace, která mnohem méně lpí na vlastnictví věcí, hromadění výrobků apod. a více upřednostňuje užívání si života. Pro řadu lidí je přijatelnější mít operativní přístup k produktu, výrobku, službě, když ji potřebují, než ji vlastnit a občas využívat. Je to posun od práva vlastnického k právu uživatelskému, byť krátkodobému.

- Čím je tento posun daný?

Moderní informační a komunikační technologie a zejména pak internet ve spojení s informačními platformami, popřípadě i chytrými telefony, propojují lidi navzájem. Profesionální internetové platformy umožňují rychlé a přehledné sdílení mezi vzájemně neznámými subjekty. Ať chceme, či ne, internet a informační platformy postupně mění distribuční modely. Podívejme se jen, jaký boom prožívají e-shopy. A lze s vysokou pravděpodobností předvídat, že následnou etapou bude sdílení. Pokud uživatelé získají k tomuto modelu distribuce důvěru a bude pro ně finančně zajímavý a dostatečně pohodlný. Pak již nic moc nebrání jeho rozšiřování.