Ať se Parkhotel stane památkou, je špičkou hotelové architektury, žádají architekti

Architekti z Ústavu teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT navrhují památkovou ochranu pražského Parkhotelu v Holešovicích. Na stavbě ze 60. let oceňují nejenom kvalitní a precizní provedení, ale i zdařilou rekonstrukci.

Odborníci z Fakulty architektury ČVUT, Karolína Brůhová a Petr Vorlík, žádají o zapsání pražského Parkhotelu v Holešovicích do seznamu nemovitých kulturních památek.

Upozorňují, že Ministerstvo kultury zveřejňuje pouze výsledky řízení o prohlašování věci za kulturní památky, nikoliv návrhy. "Toto sdělení zveřejňujeme mimo jiné z důvodu, že jinak nelze dohledat informace o tom, které stavby jsou právě na zápis za nemovitou kulturní památku navrženy a je o nich vedeno řízení," dodávají architekti z Ústavu teorie a dějin architektury.

Podle nich Parkhotel patří k vynikajícím ukázkám pozdního modernismu v architektuře 60. let na českém území a představuje špičku české hotelové architektury.

Autoři podnětu oceňují i zdařilou rekonstrukci. "Objekt se řadí k prvním stavbám, které se po letech socialistického realismu a období konzervativního výtvarného étosu přiklonily ke svobodnější modernistické architektuře, kterou Československo proslulo v meziválečné éře," píší.

Kromě opětovného přezkoumání komplexu budov Transgas na Vinohradské třídě řeší komise ministerstva kultury i možnou památkovou ochranu karlovarského hotelu Thermal. Toto řízení bylo na podzim přerušeno na základě žádosti účastníka řízení, protože chtěl doplnit podklady. "Přerušili jsme řízení na 90 dní a v polovině února bylo správní řízení obnoveno," uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková pro ČTK.

Loni v listopadu bylo rovněž zahájeno řízení o prohlášení pražského obchodního domu Kotva za památku. Ze srovnatelných objektů ze stejné doby je za památku prohlášen obchodní dům Máj v Praze. Obchodní dům Ještěd v Liberci od stejného architektonického studia SIAL ale ochranu státu nedostal a byl demolován kvůli novostavbě. Další známou stavbou, která již byla demolována, je pražský hotel Praha. Před pár týdny byla zbourána také automatická telefonní ústředna v Dejvicích - podílel se na ní architekt Václav Aulický, jeden z autorů Transgasu i žižkovské vysílací věže.

Majitelé veřejných staveb z druhé poloviny 20. století argumentují tím, že odpovídají době svého vzniku a jejich provoz je neúnosně nákladný. Na stavby z této doby ale nemají shodný názor ani odborníci; zachránit je může pouze případné prohlášení za kulturní památku, které činí ministerstvo kultury. To ale podle některých odborníků na architekturu i památkovou péči přistupuje k ochraně staveb z let 1945 až 1989 selektivně.

Úřad tvrdí, že stavby posuzuje zodpovědně. Historik architektury Rostislav Švácha ale upozornil, že od roku 2007 neprohlásilo MK za památku ani jednu poválečnou stavbu. Podle odborníků mizí celá jedna architektonická vrstva - v době, kdy už je odborná veřejnost schopna její kvality docenit.