Čeští kybernetici mohou získat až miliardovou dotaci

Na více než tři čtvrtě miliardy korun z evropských dotací by si mohl sáhnout Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze.
Za sebou má již úspěšný start. Uspěl v prvním kole výzvy Teaming programu pro výzkum a inovace H2020 a dostal 400 000 eur (10,8 miliónu korun) na přípravu klíčového projektu. Ten má pomoci s rozvojem česko-německého výzkumného centra Průmysl 4.0, kde podporu najdou i malé české podniky. Kybernetici patří k šesti českým vědeckým záměrům, které se v mezinárodní výzvě s dalšími 24 úspěšnými prosadily před více než dvoustovkovou konkurencí. Ostatní české projekty se mj. zaměřují i na nanotechnologie, rostlinnou biologii nebo výzkum nemocí.
"Všechno v oblasti Průmyslu 4.0 je investičně náročné. Český malý podnik si chce koupit dva tři nové stroje a zařadit je do své výrobní linky, potřeboval by si je odzkoušet a odladit software. To všechno mu můžeme tady experimentálně ověřit," řekl Právu ředitel institutu Vladimír Mařík. Pokud institut uspěje i ve druhém kole, může se těšit v příštích letech až na dotaci ve výši 15 miliónů eur z Bruselu a stejnou částku i od Česka, celkem tedy v přepočtu až 810 miliónů korun.

Příležitost nejen pro malé firmy

Celý projekt RICAIP má položit základy budoucího česko-německého výzkumného centra pokročilé průmyslové výroby. Zčásti má fungovat v nové budově institutu, která byla postavena na Vítězném náměstí v Praze, ta však stále čeká na kolaudaci. Otevře se snad v polovině května. Menší obdobné centrum by se mělo postavit rovněž při Vysokém učení technickém v Brně.
V České republice působí řada výrobců obráběcích strojů, vrtaček, soustruhů a dalších. "My můžeme naučit tyto stroje komunikovat s ostatními, které jsou postaveny na dílně a fungují podle principů Průmyslu 4.0, čili zvýšíme schopnost exportu těchto zařízení do zemí, které budou podle Průmyslu 4.0 vybavovat výrobní linky," vysvětluje Mařík. V centru se mohou i zpracovávat výrobní data a navrhovat, jak je využít k optimalizaci výroby. Významnými partnery jsou proto Svaz průmyslu ČR a Hospodářská komora. Pracovní skupina k projektu zasedala na ČVUT i v úterý.
"Testbed nevnímáme jenom jako příležitost pro malé a střední firmy, které si v něm ověří proveditelnost svých nápadů, ale doufáme, že se v něm uplatní i širší portfolio dodavatelů technologických zařízení a digitálních systémů, které by mohly demonstrovat schopnost široké datové komunikace mezi sebou," komentoval člen představenstva Svazu průmyslu Jiří Holoubek.
"Chceme současně vyzkoušet, jak centrum v Praze, Brně a Saarbrückenu mohou spolu kooperovat, a to tak, že se něco vyzkouší tady, něco se elektronicky odešle jako meziprodukt v podobě digitální verze do Německa, kde si ho vytisknou na 3D tiskárně a vyzkoušejí třeba technologický zbytek výroby," dodal Mařík.
Institut se ale nechce zaměřovat pouze na německé pole, byť je nejbližším partnerem. Příští týden pořádá robotickou misi do Japonska.