Vytápění představuje významnou položku v rozpočtu domácností i firem. Pravdou je, že starší budovy jsou energeticky málo úsporné. Jejich energetickou efektivnost lze zlepšit renovací – tedy zateplením v kombinaci s novým a dobře zvoleným zdrojem vytápění, výměnou oken a rekuperací.
Úspory jsou zaklínadlem dnešní doby. Jaké jsou současné trendy v úsporách? "Při dosahování úspor hodně sázím na renovaci budov v nejlepším možném energetickém standardu. Často se uvádí, že nemá smysl zateplovat domy silnější vrstvou izolace, protože to není efektivní a je to dražší. Návratnost investice záleží na ceně tepla, na předchozí údržbě a dalších parametrech. Patnácti až dvacetiletá návratnost při komplexní renovaci objektu je ještě dobrá, budovu pak máte na nejbližších 25–30 let celkově vyřešenou. Masivnějším zateplením v nízkoenergetickém standardu s kvalitními okny s trojskly může úspora tepla vyjít až na 70–80 %," uvádí Jaroslav Klusák, energetický manažer Litoměřic.
"U bytových domů panelové výstavby lze dosáhnout při jejich revitalizaci také významných úspor v provozních nákladech na vytápění a ohřev vody," upozorňuje Miroslav Vítek z Elektrotechnické fakulty ČVUT Praha. "Mohu uvést konkrétní příklad panelového domu o 156 bytech, postaveného koncem osmdesátých let na jihozápadě Prahy, kde instalace nové plynové kotelny spolu s částečným zateplením domu přináší každoroční úsporu 40 % přímých nákladů na vytápění a hlavně i ohřevu vody oproti původnímu stavu," dodává Miroslav Vítek a doplňuje, že doba splacení investice do kotelny byla pouhé tři roky, přičemž nebylo využito žádných dotací. Vše si obyvatelé domu zaplatili sami prostřednictvím fondu oprav. Prostá návratnost investice do zateplení se ale právě díky nižší ceně tepla z kotelny prodloužila až za horizont jeho pravděpodobné životnosti.
Spoříme energii, spoříme oxid uhličitý, spoříme přírodní zdroje, spoříme vodu, spoříme paliva. Odhlédnuto od toho, zda jsou úspory vždy smysluplné, reálné a efektivní, je tento trend sympatický. Jednou z cest pro dosahování úspor je kombinace různých systémů.
Odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov při ČVUT (UCEEB) proto například řeší systém, který kombinuje fotovoltaiku s tepelným čerpadlem. "Vyvíjíme systém, kde se tepelné čerpadlo svým příkonem přizpůsobuje výrobě elektřiny a při nadbytku elektrické energie bere teplo z okolí a přečerpává ho do podloží budovy. Základy se udělají třeba o metr hlubší, zaizolují se a podlaha též. Vznikne tak zemní zásobník, v našem případě okolo 180 m3 zeminy, do něhož akumulujeme teplo v létě a v zimě si ho bereme. Systém pak v době s minimální produkcí obnovitelné elektřiny v zimě pracuje s daleko nižší spotřebou elektřiny ze sítě. Podle modelování z prvního roku projektu víme, že můžeme pokrýt více než 80 % spotřeby domu z OZE relativně levným způsobem bez toho, abychom tu elektřinu mařili na teplo přímo," uvedl doc. Ing. Tomáš Matuška z tohoto centra.