Datum zveřejnění: 
8. 3. 2017

Místo tradičního rozhovoru je v tomto vydání prostor věnován anketě, v níž jsme oslovili zástupce tří technických univerzit. Své názory na vývoj v oboru a budoucnost nové generace českých elektrotechniků nám sdělil také děkan FEL ČVUT Praha prof. Ing. Pavel Ripka, CSc.

- Kam se posunul technický a technologický vývoj v oboru? Dokázala škola na tyto změny adekvátně zareagovat, aby přednášející i studenti byli skutečně na úrovni doby?

P. Ripka: Všichni jsme zaznamenali obrovský vývoj v komunikačních a počítačových technologiích. Jejich symbolem je smartphone. Tento vývoj měl o řád větší vliv na naše chování a na celou společnost než všechny ostatní nové technologie.
Nelze ale opomenout vývoj v ostatních oblastech. Jsme svědky rozvoje autonomních systémů, ať už jsou to drony, automobily bez řidiče, roboti, kteří bleskurychle obchodují na burze, nebo inteligentní výrobní systémy. Výrazně se posunuly technologie využití obnovitelných zdrojů, zejména sluneční a větrné energie. LED diody způsobily revoluci v osvětlovací technice, přitom řada vědeckých kapacit dokazovala, že LED dioda nemůže produkovat bílé světlo. Další revoluční technologií byly magnety NdFeB, které dovolily konstrukci nových typů elektrických motorů a generátorů. V elektronice se masivně využívají amorfní a nanokrystalické materiály. Jsem přesvědčen, že naši učitelé tyto a další technologické trendy sledují a mnozí k nim i aktivně přispívají.
Na fakultě v poslední době vznikla řada nových výzkumných center – Centrum pokročilé fotovoltaiky, Centrum umělé inteligence, Centrum robotiky a autonomních systémů nebo Laboratoř pokročilých síťových technologií.
Na změny trendů na trhu práce jsme reagovali např. akreditací nových unikátních oborů ve studijním programu Otevřená informatika. Posluchačům tak můžeme, jako jediní v republice, nabídnout studium ucelených oborů: Počítačové hry a grafika, Internet věcí, Kybernetická bezpečnost, Datové vědy či Interakce člověka s počítačem. Dále byl výlučně pro kombinovanou formu bakalářského studia akreditován program Elektrotechnika, elektronika a komunikační technika. Ten je zaměřený zejména na vysokoškolské vzdělávání odborníků z praxe. Koncept studijního programu vychází z dlouhodobých zkušeností vzdělávání na Fakultě elektrotechnické a z poptávky průmyslových partnerů fakulty.       

Je mezi mladými lidmi dnes zájem o studium techniky? Jak si "elektro" vede v konkurenci dalších technických oborů? Bude dost nových elektrotechniků a elektroniků pro potřeby firem, které si stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků?       


P. Ripka: Zatímco celkový zájem o studium na FEL ČVUT je stabilní, v poslední době se zájem uchazečů soustavně přesouvá na informatické obory. Je naším dlouhodobým cílem vysvětlit středoškolákům, že bez "elektra” by jim počítače, mobily, ani tablety moc dlouho nefungovaly. Kromě zlepšení propagace chceme také inovovat nabídku elektrotechnických studijních programů a zdůraznit propojení elektroniky s informatikou a komunikačními technologiemi. V elektrotechnice nejdeme cestou bakalářských profesních programů, ty přenecháváme regionálním vysokým školám. Soustřeďujeme se na výchovu špičkových odborníků, kteří nacházejí pracovní pozice ve výzkumu a vývoji nebo v top managementu. V bakalářských studijních programech tedy klademe důraz na důkladné základy technických věd spíše než na úzce odborné znalosti. Naši studenti se odborně profilují zejména na programech magisterských.
Na programu Elektronika a komunikace otevíráme nové obory Elektronika, Komunikační systémy a sítě, Radiová a optická technika a Audiovizuální technika a zpracování signálů. Tyto obory výrazně zvýšily volitelnost studijních plánů podle konkrétního zaměření studenta. Program klade také velký důraz na rozšířenou laboratorní a projektovou výuku.
Novým trendem jsou mezifakultní studijní programy. Kromě již zavedeného programu Inteligentní budovy letos nabízíme nový magisterský studijní program Letectví a kosmonautika ve spolupráci se strojní fakultou. Do budoucna připravujeme rovněž akreditaci programu zaměřeného na automobilovou techniku.       

Jak je na tom vaše fakulta, pokud jde o spolupráci akademické a průmyslové sféry? Mají firmy zájem o absolventy, a lze uvést třeba příklady zajímavých projektů, které univerzita řešila ve spolupráci s firmami?       

P. Ripka: Spolupráce se soukromým sektorem narůstá: kromě společných grantových projektů si firmy výzkum a vývoj u nás přímo objednávají. Objem těchto kontraktů je na FEL již 70 mil. Kč. ročně, od roku 2010 narostl na trojnásobek. To je asi nejlepší indikátor zájmu průmyslu – firmy si neobjednávají výzkum do šuplíku.
V letošním roce jsme na katedře počítačů otevřeli společnou laboratoř s firmou Red Hat, kde se na vývoji významně podílejí studenti. Nezanedbatelný je rovněž podíl špičkových odborníků z průmyslu na výuce (zde jsou zastoupeny např. společnosti Porsche, Volkswagen, Honeywell, ČEZ, Siemens, Eaton, ABB‚ PRE, Škoda Auto). Značným posunem je v řadě případů i přerod jednorázových zakázek a projektů v dlouhodobou spolupráci – takto např. vzniklo vývojové centrum Electrolux s rozsáhlým stipendijním programem. Společná laboratoř elektrických pohonů plně financovaná čínskou firmou CRRC je stále největším výzkumným centrem tohoto druhu v Česku. V roce 2015 se klíčovým partnerem fakulty stala společnost IBM.
Za zmínku rovněž stojí úspěchy elektroformule FEL na závodech v Kanadě a USA. V obou závodech získala se značným náskokem zlatou medaili. Tým FEL dokázal porazit studenty takových škol, jako je proslulý MIT – Massachusetts Institute of Technology, Carnegie Mellon Univerzity nebo Purdue University. Bez spolupráce s průmyslem by tento tým nemohl existovat a vycházejí z něj špičkoví návrháři elektrických pohonů a automobilové elektroniky se zkušeností s týmovou prací.       

 

Zdroj: 
TECH MAGAZÍN