V loňském roce se v Praze uskutečnila konference Driving Competitiveness in Manufacturing: How to be a part of Industry 4.0, která se zaměřila na připravenost českých a slovenských výrobních podniků na změny spojované se "čtvrtou průmyslovou revolucí". Speciálně pak sledovala také roli IT oddělení výrobních firem v celém procesu.
Analytici z IDC, kteří konferenci organizovali, provedli mezi účastníky průzkum mapující současnou situaci i očekávání nejbližšího vývoje. Respondenti nikoliv překvapivě uváděli, že během pěti let bude udržení konkurenceschopnosti vyžadovat změnu obchodních modelů, samotné principy a koncepty Průmyslu 4.0 se však prosazují pomalu (10 procent podniků již realizuje, 30 procent plánuje či nasazuje pilotní projekty). Jako charakteristika úspěšných výrobních podniků se nejčastěji zmiňovala flexibilita, automatizace a inovativnost.
ČVUT otevřelo obor 4.0.
České vysoké učení technické se rozhodlo na současný průmyslový vývoj reagovat založením nového magisterského programu s názvem Průmysl 4.0. "Zatím se nám přihlásila třeba Škoda Auto, která chce program podpořit stipendijně a vychovat si tak v podstatě své nové automobilové odborníky. Firma navíc nejspíš i finančně přispěje na vybavení nových laboratoří," říká proděkan strojní fakulty ČVUT Jan Řezníček, podle něhož škola ještě jedná třeba s Třineckými železárnami nebo kunovickým výrobcem letadel Evektor.
Reakce na aktuální vývoj
Zhruba před třiceti lety do průmyslu naplno vstoupily počítače, které doplnily mechanické stroje a dělníky s inženýry. Dnes se k nim navíc začíná rovněž řadit vysokorychlostní internet, který produkci dále zpřesňuje a manuální práci ulehčuje. "Založením tohoto oboru reagujeme na aktuální vývoj většiny průmyslových oborů, ve kterých se čím dál více uplatňuje digitalizace. Když teď vychováme tradičního technologa, tak sice bude rozumět moderním materiálům. Na druhou stranu už ale nebude nic vědět o virtuální realitě. A ta je přitom nejen v dnešní strojařině nezbytností," míní zástupce pražské techniky, který tak zdůvodňuje spojení různých technických programů do jednoho.
"Základem našeho Průmyslu 4.0 bude pořád strojírenství. K němu ale chceme přidat ještě zmiňovanou virtuální realitu nebo strojové učení a problematiku senzorů pro internet věcí," vysvětluje Řezníček. Garantem studijního programu je strojní fakulta školy, která bude ještě spolupracovat s fakultou elektrotechniky a Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky. Ten při škole vznikl před třemi lety a řadí se k evropské výzkumné špičce v oboru.
Vzhledem k tomu, že škola získala akreditaci až v průběhu prázdnin 2016, kdy už má většina studentů přihlášky podány, nečeká Řezníček, že obor ihned přiláká velké množství zájemců. "Ideální by bylo, kdybychom pro tento program letos získali třeba 50 studentů. Klíčové bude uzavírání partnerství s podniky, což může na školu přilákat další lidi," míní proděkan, podle něhož naprostá většina inženýrů-strojařů nakonec najde uplatnění v oboru. "Teď navíc naši atraktivitu mezi uchazeči může zvýšit i potvrzení dohody s GE Aviation, která s ČVUT zahájí společný letecký výzkum," zmiňuje akademik miliardovou investiční smlouvu s americkým výrobcem leteckých motorů. Tu vláda podepsala na poslední chvíli koncem července, protože se její členové dlouho přeli, jestli má český stát ČVUT půjčit dvě miliardy korun na rozjezd společného výzkumného centra a výchovu leteckých inženýrů.
"Do poslední chvíle jsme se báli, že firma nakonec umístí své vývojové centrum v Polsku, kde už má také velké provozy. A to se naštěstí nestalo. Výzkum a vývoj turbovrtulových motorů GE, na němž se nakonec budeme podílet, tak nepochybně zvýší mezinárodní prestiž ČVUT," říká Řezníček.