Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky
Bývalá Technická menza na třídě Jugoslávských partyzánů v Praze -Dejvicích, patřící do areálu ČVUT, se dočkala celkové revitalizace a dostavby. Jejím autorem je architekt Petr Franta. V objektu nalezne zázemí Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Dostavba zde vytvořila novou dominantu tohoto území, které čeká do budoucna výrazný rozvoj.
Poloha dejvického vysokoškolského kampusu, včetně nově dostavěných objektů areálu Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, bude v budoucnu jistě velice významně ovlivněna zástavbou segmentu Vítězného náměstí mezi ulicemi Evropská a Jugoslávských partyzánů. Jeho investorem má být společnost Dejvice Center. Tato skutečnost motivovala investora České vysoké učení technické, aby v rámci svého generelu investičního rozvoje preferoval výstavbu budovy na nároží ulic Šolínovy a Jugoslávských partyzánů, která bude výrazným architektonickým vstupním elementem do kampusu této nejstarší evropské technické univerzity. Proto byl již v původní objemové studii navržen čtrnáctipodlažní objekt, který vytvářel urbanistickou kompozici se stejně vysokým objektem Fakulty stavební a hotelem International Prague. Bohužel, negativní stanovisko občanského sdružení, podpořené politickou reprezentací městské části tento záměr silně zredukovalo. Po značně nekorektně vedeném jednání tak došlo ke snížení původní výšky budovy na devět nadzemních podlaží s jednopodlažní ustupující nástavbou. V závěrečné fázi přípravy soud odmítl námitky sdružení a potvrdil původní územní rozhodnutí s vyšší dominantou.
V původním rekonstruovaném objektu jsou umístěny především specializované laboratoře pro výchovu doktorandů a vybraných studentů magisterského studia ze všech fakult ČVUT. Zejména robotické laboratoře, vybavené všemi kategoriemi robotů, včetně robotů průmyslových, mobilních a létajících. Dále specializované laboratoře počítačového vidění, grafiky a studia počítačové interakce, rozsáhlé centrum asistivních technologií pro handicapované a přestárlé, centrum mobilních aplikací. Do celkového konceptu institutu zapadá centrum kosmické informatiky a komunikací, laboratoře umělé inteligence a znalostního inženýrství.
Budova je mimo jiné dispozičně doplněna středně kapacitní posluchárnou vybavenou nejmodernější audiovizuální technikou. Předpokládá se, že bude sloužit k výchově doktorandů a jejími laboratořemi projde ročně i velké množství studentů magisterského studia. V budově jsou také v souladu s navrhovaným stavebním programem umístěny pracovny a laboratoře výzkumných pracovníků, pedagogů a doktorandů, dále komplex prostor pro vědeckou spolupráci a propagaci spolupracujících univerzit, ústavů AV ČR, dalších mezinárodních výzkumných institucí, univerzitní inkubátor ČVUT, přednáškové, seminární místnosti, otevřené prostory pro řešitele náročnějších diplomových prací a prezentační prostory.
Na místě odstraněného původního provizorního objektu „vědeckého inkubátoru" vznikl dostavbou zmíněný desetipodlažní objekt s nosnou ocelobetonovou skeletovou konstrukcí. Progresivní konstrukční návrh opět splňuje princip systémové univerzálnosti a přestavitelnosti vnitřních prostorů a umožnil situovat do jednotlivých podlaží kombinace laboratorních, výzkumných a výukových funkcí, které pružně reagují na momentální potřeby proměnných uživatelských požadavků. Ve dvou nejvyšších podlažích této nové budovy je umístěna administrativa nového rektorátu ČVUT v Praze.
Investor jednoznačně preferoval novodobé estetické i technické požadavky na reprezentativní charakter pojetí a výrazového sjednocení areálu budoucí vědecké a výzkumné součásti technické univerzity. Zadání investora s ohledem na sjednocení celkového architektonického výrazu bylo naplněno především použitím celé řady soudobých moderních technologií v oblasti fasádních konstrukcí. Snad nejvýraznějším architektonickým prvkem je zdvojená fasáda s vnějším pláštěm, aplikujícím pneumatickou variantu prvků z folie ETFE, která je první vertikální aplikací v České i Slovenské republice. Na této stavbě se také uplatnila celá řada dalších navazujících novodobých technických řešení, především z oblasti technického zařízení a vybavení budov. Mezi ně je možné přiřadit i podzemní velkokapacitní parkovací zakladač pro 188 vozidel.