Josef KLÍMA, moderátor:
Kdybych vám řekl, že nejrychlejší dopravní prostředek bude jezdit z Yokohamy do Tokia, asi by vás to nepřekvapilo. Jenže má jezdit z Brna do Prahy dokonce rychlostí přes tisíc kilometrů, jak se dozvíte z reportáže Petra Holmana.
Jaroslav KACER, náměstek primátora města Brna:
Já si myslím, že za několik, možná za deset let bude zcela běžné, jak dneska využít autobus nebo vlak, tak bude zcela běžné použít hyperloop.
Petr HOLMAN, redaktor:
Hyperloop je něco jako potrubní pošta. Kapsle s lidmi se v potrubí bude pohybovat ve vakuu a na magnetickém polštáři rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu. Dopravní prostředek budoucnosti by mohl zkrátit cestu mezi Brnem a Prahou na necelou půlhodinku. Taky vám to zní jako rajská hudba? Reálný základ tahle myšlenka má. A tak můžeme těžko podezřívat náměstka brněnského primátora z pokusu o aprílový žertík.
Petr HOLMAN, redaktor:
Hyperloop má z sebou už první úspěšné zkoušky magnetického pohonu na otevřené trati v nevadské poušti. Ve výrobě jsou už komponenty tubusu pro první reálnou funkční i zkušební trať. První lidé by mohli hyperloop otestovat kolem roku 2020 a první komerční tratě by měly být uvedeny do provozu jen o 5 let později. Odborníci na dopravní systémy jsou ale skeptičtější.
Lukáš TÝFA, dopravní fakulta ČVUT:
Technologie nebo vůbec celý ten systém musí být navržen tak, aby v případě nějaké mimořádnosti se choval bezpečně.
Petr HOLMAN, redaktor:
Aby bylo možné dosáhnout plánované rychlosti 1200 kilometrů za hodinu, bude uvnitř tubusu téměř vakuum a z toho vyplývají i největší rizika.
Lukáš TÝFA, dopravní fakulta ČVUT:
V případě jakéhokoliv narušení to může mít potom katastrofální následky pro celý systém. Další problém bude, že to bude dlouhá liniová stavba vystavená všem povětrnostním vlivům, takže především výrazné změny teploty nebo ultrafialové záření může mít destruktivní vliv na konstrukci. Neznamená to, že to nejde, ale znamená to všecko to prověřit, zejména ta bezpečnostní opatření potom předpokládám výrazně ten systém prodraží.
Petr HOLMAN, redaktor:
Cena patrně nebude rozhodující pro stavbu první komerční tratě, která bude spojovat Dubaj s Abu Dabí. V případě uvažovaného spojení Brna a Prahy budou pořizovací a provozní náklady mnohem důležitější. Taky proto chce Brno vypracovat studii proveditelnosti hyperloopové trati.
Petr HOLMAN, redaktor:
Jestli se vůbec někdy svezeme hypeloopem, bude taky záležet na tom, zda i rychlost realizace bude výrazně vyšší, než je tomu u vysokorychlostní železnice.
Lukáš TÝFA, dopravní fakulta ČVUT:
Vzhledem k tomu, že vážně pochybuju o tom, že se dožiju vůbec první vysokorychlostní trati, tak si nedělám iluze, že v tomto případě by to byla nějak výrazně lepší.
Petr HOLMAN, redaktor:
Kde je něco špatně na tom, aby mohl kdoliv z Brna do Národního si večer zajet a kdokoliv z Prahy si mohl zajet do Brna zase do jejich divadel, a to jsou přesně ty věci, které hrozně moc chybí. A jestli je to vysokorychlostní trať, na které se pracuje nebo jestli je hyperloop. Je to jedno. Hlavně, když nějaký projekt půjde do fáze realizace a ne jenom do skic.