Datum zveřejnění: 
23. 2. 2017

STÁLI V ČESKU U ZRODU INTERNETU NEBO SE NA JEHO ROZJEZDU INTENZIVNĚ PODÍLELI. OSUDY TUZEMSKÝCH PRŮKOPNÍKŮ SÍTĚ SE V UPLYNULÉM ČTVRTSTOLETÍ VYVÍJELY RŮZNÝM SMĚREM, JEDNO ALE MAJÍ SPOLEČNÉ: DO RYCHLE SE ROZJÍŽDĚJÍCÍHO VLAKU NASKOČILI V PRAVÝ ČAS A SLUŠNĚ NA TOM VYDĚLALI.

Když se před 25 lety tehdejší Československo poprvé oficiálně připojilo k internetu, málokdo tušil, jak ohromný rozmach síť v příštích letech zažije. Pro srovnání - zatímco v době startu na pražské ČVUT vědělo o existenci sítě jen pár zasvěcenců a poslání e-mailu by vyšlo na tisíc korun, o pár let později se internet začal otvírat i komerčním a soukromým zájemcům a dnes má jen v Česku 6,6 milionu uživatelů. Příležitost, která se neopakuje, přála vizionářům, snílkům a bláznům. A těm, kdo ji uměli zobchodovat. 

JAN GRUNTORÁD: ZÁŘEZ AKADEMIKA

Otec českého internetu, případně hlavní iniciátor prvního připojení k internetu u nás před 25 lety. To jsou tituly, jimiž média nejčastěji věnčí současného ředitele zájmového sdružení Cesnet fungujícího od roku 1996 jako akademický výzkumný spolek. Zásluhy Jana Gruntoráda jsou nepopiratelné, k dravcům internetu ho lze ale řadit jen stěží. Ostatně na to nemá ani povahu: "Počátky internetu byly založeny na fandovství, veškerá klíčová rozhodnutí, jako jsou přidělování domén jednotlivým organizacím, dělala parta technicky založených nadšenců. Později kdy se internet komercializoval a začala se kolem něj motat spousta peněz, se mezilidské vztahy často zhoršily a začaly převládat komerční zájmy jednotlivých osob a organizací," uvedl pro server Lupa.
Podle zdroje Faktoru S z internetové branže je Gruntorád slušný chlapík.
Problém s Cesnetem je prý spíše v tom, že neumí hospodařit. "Do Cesnetu teče spousta peněz, a zbytečně. Už proto, že jeho akademici, kteří si sice stěžují, jsou ochotni ke změně a práci asi jako byrokrati. Smrádek, ale teploučko.
Mezi nadarmo financovanými věcmi v technologiích jsou v Česku ale výrazně horší věci jako třeba projekt Smart City pro Prahu." Sedmatřicetiletý zakladatel a šéf společnosti Internet Info, která má pod sebou servery Lupa.cz, Měšec.cz, Podnikatel.cz, Root.cz nebo Digizone.cz, měl štěstí, že se k internetu dostal jako jeden z prvních. V roce 1994, kdy o jeho existenci u nás tušila jen hrstka lidí, absolvoval tehdy čtrnáctiletý student gymnázia exkurzi na ČVUT. "Pamatuji se, že jsem z toho byl úplně paf. Od internetu jsem se od té chvíle už neodtrhl," vzpomínal Antoš pro týdeník Euro, jak získal možnost připojovat se na fakultě pravidelně k síti.
Brzy začal psát odborné články ve snaze popularizovat fenomén, o němž se dosud psalo jako o "něčem dosti mytickém". O čtyři roky později založil se svým společníkem Petrem Tesaříkem firmu Internet Info a téhož roku spustili server Lupa mapující aktuální dění českého internetu. Ten spravoval Antoš jako šéfredaktor do roku 2005. Později přesedlal na řízení projektu Dobrý web a svůj multitalent uplatnil i v rámci humanitní branže - podnikání mu nezabránilo vystudovat práva a politologii, nasbírat několik titulů a začít na katedře ústavního práva Univerzity Karlovy působit jako odborný asistent. Tam je od roku 2007 dodnes.       
     

Zdroj: 
FaktorS