Internet věcí je tahounem průmyslového odvětví, nazývaného Průmysl 4.0. Tento pojem označuje aktuálně probíhající průmyslovou revoluci, historicky čtvrtou v pořadí.
Jen pro pořádek, první průmyslová revoluce se uskutečnila v průběhu osmnáctého století, kdy pára a parní stroje dokázaly zastat tu nejtěžší lidskou práci. Druhá se vztahuje k postupnému zavádění elektřiny na přelomu devatenáctého a dvacátého století a třetí průmyslová revoluce pak proběhla ke konci dvacátého století v souvislosti s automatizací a počínající robotizací. Aktuální průmyslová revoluce, chronologicky čtvrtá v pořadí, je spojena s neomezenou konektivitou a příděly dat, ale na její uskutečnění zatím stále ještě čekáme.
Pedagožka Hana Scholleová přednáší mimo jiné na pražské ČVUT.
Ekonomickým aspektům dalšího rozvoje IoT a souvisejícím dopadům na naši společnost se věnovala přednáška Hany Scholleové z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Kromě jiného zmínila dopad moderních technologií na zaměstnanost a hrozbu případné polarizace společnosti rozdělené na ty, kteří pracují a mají peníze, ale nemají čas si jich užít, a potom na ty, kteří nepracují, a proto také peníze nemají, ale zato disponují spoustou volného času a nemají zdání, jak by s ním měli naložit.
Hackeři mezi námi
Dagmar Brechlerová z fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT uvedla svůj příspěvek otázkou, zda internet věcí představuje hrozbu do budoucna. Během prezentace se zaměřila na množství přístrojů, které jsou připojené k internetu, a na jejich slabá místa. Tyto bezpečnostní mezery se dají snadno zneužít, ať už jde o aktivity jednotlivce postupujícího metodou pokusu a omylu, nebo činnost dobře organizovaných skupin s evidentně nekalými úmysly. Třeba moji čeští studenti se dokázali bez problémů připojit na tiskárnu v Brazílii, na které pak mohli v průběhu noci vytisknout doslova cokoli. Nakonec ale z této situace sami nijak netěžili, uvedla příklad z vlastní praxe Brechlerová.
Vlastní ekosystém nabízí i nová Škoda Kodiaq
Během druhé části semináře došlo na představení vybraných standardů a protokolů vhodných pro provoz bezdrátové technologie, prezentaci dostupných energetických zdrojů pro IoT systémy, dostatečně citlivých senzorů nebo akumulátorů s potřebnou několikaletou životností, dále příklady využití stávajících čidel RFID pro oblast IoT a prezentaci případové studie softwarově definované sítě v prostředí IoT, kterou odprezentovali přední tuzemští odborníci z pražské ČVUT a brněnské VUT.