Ještě před několika lety by mě ani nenapadlo, že ubytování nebo restauraci v cizině budeme s rodinou vybírat i podle toho, jestli je v nich wi-fi, tedy bezdrátové připojení k internetu. Osobně se bez přívalu informací aspoň na dovolené obejdu, ale taková předpověď počasí mě ve dnech volna naopak zajímá víc než kdy jindy.
Od vůbec prvního, tehdy pouze akademického připojení v naší zemi k celosvětové počítačové síti zvané internet uplyne 13. února 25 let. Z hlediska historie jde sice o zanedbatelný časový úsek, ale v tomto konkrétním případě o neuvěřitelný technologický skok.
Jen pro akademiky
V Československu vše nabralo obrátky až po pádu režimu. "Nejbližší dostupný uzel byl na univerzitě v rakouském Linci. Právě jeho prostřednictvím jsme již v prosinci 1991 připojili Československo k internetu. Nejobtížnější a také nejnákladnější bylo zajistit pevný pronajatý telefonní okruh z ČVUT v pražských Dejvicích do výpočetního centra Univerzity Jana Keplera v Linci," přibližuje tehdejší okolnosti Jan Gruntorád a zmiňuje řadu dalších technických detailů, které museli vyřešit. Podmínkou prvního připojení bylo jeho výhradně akademické využití, komerční provoz nebyl přípustný. S tím naše strana neměla žádný problém, takže v únoru 1992 mohlo dojít ke slavnostnímu zahájení. "Tehdy jsme se připojili,úžasnou‘ rychlostí 9,6 kilobitu za sekundu, tedy řádově tisíckrát nižší, než má dnes většina z nás k dispozici doma," usmívá se Jan Gruntorád. "Podstatné ale je, že už tehdy jsme k připojení využili protokol TCP/IP, jejž jsme vyhodnotili jako nejperspektivnější a který tvoří základ dnešního internetu. Předešli jsme tím spoustě technických problémů a ušetřili hodně peněz."
Co bude dál?
Odborníci považují možnosti internetu za neomezené. "V poslední době se třeba hodně mluví o internetu věcí. To jsou například ledničky, které vám oznámí, že byste si měli dokoupit máslo a čerstvá vejce. Pořád jsme ale v tomto ohledu na začátku. Není daleko doba, kdy si taková lednička sama objedná nákup a vám pak jen na mobilu pípne dotaz, kdy vám jej mohou doručit. Podobně auta se budou sama objednávat do servisu. Lidé na sobě budou mít čidla sledující jejich zdravotní stav, která v případě, že zaznamenají nějaká varující data, sama informují lékaře," odhaduje Jan Gruntorád.