Vývoj na trhu práce během roku 2016 byl velmi dynamický. Poprvé se setkáváme s fenoménem vyššího růstu mezd u dělnických, pomocných a méně kvalifikovaných profesí než u výše kvalifikovaných.
Je vůbec reálné, aby se trh práce posunul do stavu, kdy je inzerována pozice skladníka za 32 000 Kč měsíčně?
Pohled statistiky ukazuje, že během posledních tří let se situace na trhu práce zásadně změnila a od roku 2013 údaje o nezaměstnanosti stále klesají. V roce 2013 byla míra nezaměstnanosti 7 %, od té doby klesá přibližně o jedno procento ročně. Srovnáme-li údaje o nezaměstnanosti s Eurostatem a daty za všechny země Evropské unie, je Česká republika zemí s nejnižší nezaměstnaností – 3,8 %. Údaje nemůžeme, kvůli odlišné metodice, přímo srovnávat s daty Českého statistického úřadu, ale opět potvrzují nedostatek kandidátů na volné pracovní pozice.
Školský systém
Podle údajů Českého statistického úřadu ve školním roce 2015/2016 studuje v učebních oborech s výučním listem přibližně 22 % žáků, zatímco na středních školách zakončených maturitní zkouškou je to přibližně 75 %. Ještě přibližně před deseti až patnácti lety byl poměr opačný. S rostoucím počtem soukromých vzdělávacích institucí roste i počet vysokoškolsky vzdělaných lidí. Zatímco v roce 1989 bylo podle údajů ČSÚ 24 státních vysokých škol, v roce 2001 již bylo v ČR 24 státních a 17 soukromých vysokých škol a v roce 2015 se tento počet zvyšuje na 26 státních a 41 soukromých vysokých škol. Státní správa bohužel přispívá k inflaci vysokoškolského vzdělání zejména tzv. služebním zákonem, který uměle vytvořil poptávku po vysokoškolském vzdělání pro státní úředníky, kterému zejména soukromé vysoké školy vyšly rády vstříc.
Souvisejícím (a velmi kontroverzním) tématem je snižování úrovně vzdělávání na školách. Jak mi v rozhovoru sdělil jeden HR manažer: "Bereme jen absolventy ČVUT v Praze a VUT v Brně; na základě předchozích zkušeností víme, že absolventy jiných vysokých škol nemá cenu ani zkoušet. I tak je to ale náročný proces, než vybereme někoho vyhovujícího…"
Dalším faktorem je, že řada rodičů i studentů si volí střední nebo vysokou školu podle osobních preferencí a často nesprávných předpokladů. Přestože řada HR manažerů pořádá různé osvětové akce, od exkurzí až po účast na veletrzích vzdělávání, ve snaze zprostředkovat reálný pohled na možnosti uplatnění, jejich snaha není vždy úspěšná.
S růstem počtu absolventů vysokých škol roste i jejich nezaměstnanost. Zatímco v roce 2006 dosahovala nezaměstnanost vysokoškoláků přibližně 3,5 %, v roce 2015 se téměř zdvojnásobila na 6,9 %. Přestože je nezaměstnanost nejvyšší u kategorií s nejnižší úrovní kvalifikace (neúplné, základní, vyučení reprezentuje cca 66 % všech nezaměstnaných v roce 2015), trend rostoucí nezaměstnanosti absolventů vysokých škol je varovný. Data Národního ústavu pro vzdělávání indikují, že některé obory (např. filozofie, umění nebo ekologie) mají dlouhodobý problém s uplatněním na pracovním trhu.