Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka:
Po sametové revoluci jich vysokou školu studovaly na dvě desítky. Dneska jsou to stovky. Romové jako inženýři, lékaři nebo právníci jsou v Česku pořád spíš výjimkou, ale přibývá jich. Něco se změnilo, i když pořád ne dost. S romskými vysokoškolskými studenty natáčel Martin Mikule.
Filip SIVÁK, student otevřené informatiky, ČVUT v Praze:
Studuji počítačové vidění, což je obor o tom, jak naučit počítač vidět, například jak naučit auto samo jezdit v ulici.
Martin MIKULE, redaktor:
Přibývají. Úspěšní Romové, kteří překročili rodinné stigma i předsudky okolí. Na vysokých školách studují prestižní a náročné obory. Dovedly je tam ambice nebo koníčky z dětství.
Filip SIVÁK, student otevřené informatiky, ČVUT v Praze:
Určitě ta první motivace byli rodiče. A táta vždycky říkal, ty budeš prezident, ty budeš inženýr. Ale nejenom od nich. Například paní fyzikářka na základní škole se mi hodně věnovala a zjistila, že mě fyzika baví. A sama ve svém volném čase se mi věnovala v kabinetu po odpoledních. Takže jsem uspěl i ve fyzikální olympiádě. Vysokoškolské studium je hodně náročné finančně a ostatně už i střední škola je dnes náročná pro ty nejchudší rodiny. A ty rodiny nevidí přínos ve studiu. A radši chtějí, aby jejich dítě pracovalo a přineslo nějaké peníze.
Martin MIKULE, redaktor:
Bez šance ale nejsou ani ti bez peněz. Pomoci jim můžou nadace, které pokryjí nejen studium nadaným romským vysokoškolákům, ale třeba i doučování romským dětem.
Filip SIVÁK, student otevřené informatiky, ČVUT v Praze:
Já myslím, že pro Romy je vzdělání to nejdůležitější. Protože čím víc vysokoškoláků Romů bude, tím víc ze dna vytáhnou další, další Romy. Tím víc potáhnou celou romskou společnost, ale i společnost obecně nahoru. A tím víc tady bude lidí, které se budou, tomu tématu budou moci věnovat.