Podílet se na skutečných vesmírných projektech nemusí být pro české studenty tak nereálné, jak by se mohlo zdát. Vždyť na pražském Českém vysokém učení technickém (ČVUT) už v současné době vyvíjí části družice pro výzkum Jupiteru, učí studenty, jak plánovat vesmírné mise nebo jak řídit a navigovat raketu. A že jde o perspektivní znalosti a dovednosti, to prokazuje i zájem firem, které se na vývoji a výrobě zařízení a softwaru pro kosmické mise podílejí a zatím v České republice shánějí vhodné zaměstnance jen velmi složitě.
"České firmy dnes získávají finančně hodnotné evropské vesmírné projekty a zakázky, mají ale zoufalý nedostatek studentů – absolventů, kteří by byli v oboru kosmického inženýrství vzděláni," říká René Hudec z Katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Podle něj není v Česku jiná univerzita než ČVUT, která má v názvu předmětů spojení "kosmické inženýrství" či "kosmické technologie", takže pokud někdo chce na vysoké dobývat vesmír, tak výhradně zde.
Nabídka předmětů zaměřených na vesmír se zde navíc stále rozšiřuje. "V září 2017 startuje nový studijní program Letectví a kosmonautika," doplňuje Jan Roháč z Fakulty elektrotechnické.
Další předměty zajišťuje Fakulta strojní, například Kosmický prostor či Kosmické mise. "Je to vlastně celá mise rakety, která má – od stanovení jejího cíle, studie proveditelnosti s plánem mise přes komunikaci s družicí až po řešení krizových situací – zajistit řádnou funkci družice po celou dobu, a to ať je to na oběžné dráze Země, nebo až na Marsu či Jupiteru.
Kromě výuky v tuzemsku může ČVUT vysílat studenty do několika evropských univerzit, kde už výzkum zaměřený na vesmír probíhá a mají zde výrazně větší zkušenosti. Tady by pak Češi mohli psát své diplomové práce. Když někoho fascinuje například cesta k Marsu, pak by se pravděpodobně měl vydat do italského Milána na tamní technickou univerzitu.
Pokud se zaměříme na vesmírné družice, i ty v laboratořích Českého vysokého učení technického vznikají. Asi nejvýraznější ze současných projektů je projekt JUICE, tedy stavba výzkumné sondy za více než 40 miliard korun, kterou vyvíjí Evropská kosmická agentura (ESA) a na její konečné podobě se podílí několik evropských států. Výzkumná družice by měla na svou osmiletou misi odstartovat v roce 2022.