Lída KŘESŤANOVÁ, moderátorka:
Další pražské městské části zavedly parkovací zóny a přespolní řidiči se stěhují jinam, kde zabírají místo rezidentům. Problém už se začal přesouvat i za okraj hlavního města do středočeských obcí. Praha radí Středočechům, aby jezdili hromadnou dopravou, ale spoje jsou na mnoha linkách přetížené. O problémech s parkováním bude následující pořad.
O tom, co problémy s parkováním způsobilo a jak by je bylo možné vyřešit, si teď budu povídat s Janem Hradilem z Katedry silničních staveb Českého vysokého učení technického. Problémy, které teď máme s parkováním, před 10, 20 lety nebyly tak znatelné. Je na vině opravdu pouze narůstající počet aut?
Jan HRADIL, Katedra silničních staveb ČVUT:
Primárně je ten problém definován tím, že stupeň automobilizace, kde je definováno kolik vozidel připadá na tisíc obyvatel, v tomhle případě osobních vozidel, bereme-li to od roku 2005 do roku 2015, 2016, tak ten se posunul zhruba o 15 %. Což znamená, že tady máme 15% nárůst, a to se bavíme pouze o Praze. Také je ale 15% nárůst příjezdové dopravy, zejména ze Středočeského kraje. Takže to je ten primární problém. Samozřejmě to není vidět jenom na problematice parkování.
Lída KŘESŤANOVÁ, moderátorka:
Poměrně ožehavé téma posledních měsíců jsou pro Pražany parkovací zóny. Rezidenti si je chválí, Středočeši jsou zásadně proti a označují je za diskriminaci. Co si o tom myslíte? Jsou tím správným řešením?
Jan HRADIL, Katedra silničních staveb ČVUT:
Je to jedno z řešení. Paradoxně když se zeptáte na to, jestli je to tím správným řešením, tak musíme říct, kdy je toto správné řešení. Existuje x různých opatření, která by na sebe měla nějakým způsobem navazovat, měla by být propojená. Netýká se to samozřejmě jenom té dopravy v klidu, ale i komunikační sítě, a systému městské hromadné dopravy, respektive příměstské hromadné dopravy.
Lída KŘESŤANOVÁ, moderátorka:
Možná je na vině určitá dlouhodobá nekoncepčnost, ať už mezi pražským magistrátem a jednotlivými městskými částmi a zároveň Středočeským krajem. Nevnímáte to tak třeba u Vítězného náměstí v Dejvicích v Praze 6?
Jan HRADIL, Katedra silničních staveb ČVUT:
U Vítězného náměstí je problém momentálně zejména v tom, že jednak proběhly stavební úpravy v prostoru Vítězného náměstí, čili byly zregulovány vjezdy, plus došlo k otevření Blanky.
Lída KŘESŤANOVÁ, moderátorka:
Tím třeba myslím tu nekoncepčnost. Otevření Blanky, zároveň zavedení placených zón, zároveň žádné záchytné parkoviště P+R na Praze 6. Dá se to takhle ...
Jan HRADIL, Katedra silničních staveb ČVUT:
Tak dá se to tak říct, ale otevření Blanky asi těžko ovlivníme. Byla otevřená, když byla hotová a proběhly všechny soudní spory. Co se týká zavedení modrých zón, tak dlužno říct, že Praha 6 to plánovala už dlouhodobě, takže ne, že by přišli s nějakou novinkou.
Lída KŘESŤANOVÁ, moderátorka:
U vás na fakultě k tomu máte nějaké výzkumy a zpracováváte nějaké materiály?
Jan HRADIL, Katedra silničních staveb ČVUT:
Dělali jsme studie. Dělali jsme to třeba v rámci jednotlivých Prah nebo v rámci jednotlivých městských částí. Většinou se ty studie týkaly opravdu dopadů buď placeného parkování, případně regulace parkování.
Lída KŘESŤANOVÁ, moderátorka:
Ještě mám poslední otázku. Může se Praha inspirovat v nějakém jiném evropském městě, které je třeba stejně veliké a prošlo podobnými problémy? Jak to tam vyřešili?
Jan HRADIL, Katedra silničních staveb ČVUT:
Inspirovat ano, přebírat řešení jako takové ne. Praha jako metropole je do jistý míry specifikum. Stejně jako každá jiná metropole. Ono v každé metropoli to funguje trošku jinak. Vezmu-li opravdu až extrémní případ, tak to je Londýn. V Londýně došlo k tomu, že zpoplatnili vjezd do centra. Tady na tohle téma proběhly také studie. Existují i jiné metody. Typicky například ve Vídni. Zpoplatnili, dopravu v klidu a došlo k tomu, že se počet vozokilometrů snížil za rok o 2/3. Což je velmi slušné. Ale je nutné říct, když říkáme A, je nutné říct B. Oni tam tohle provádějí postupně a provádějí to od roku 1995. My to tady provádíme tímhle způsobem, luskneme prstya máme to zavedené a všichni se diví, že to lidi nejsou schopni akceptovat.