Z kuchyně do vesmíru

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:
Z kuchyně do vesmíru jsme vás během prosince zvali prostřednictvím stejnojmenné knihy fyzika, astrofyzika a popularizátora vědy Petra Kulhánka z katedry fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, prezidenta spolku Aldebaran Group for Astrophysics.      
Frederik VELINSKÝ, moderátor:
Elektřina dnes proudí do všech domácností a život bez ní si už v našich podmínkách nikdo nedovede představit. Sítě, které elektřinu rozvádějí, jsou však zranitelné.      
Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:
Ani tak to nemusí být marná investice. Alespoň pro pocit. Bez elektřiny bychom asi dlouho nepřežili, myslí si fyzik a astrofyzik Petr Kulhánek. A píše o tom i ve své knize.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik:
Já si nedokážu představit už naši civilizaci bez elektřiny. Každý, když řeknete, bude výpadek proudu, tak si představíte, že přestane svítit a neumixuje si kaši, ale tak to není. Díky elektřině nám teče voda z potrubí, protože ta výroba vody je závislá na elektřině. Díky tomu nám přichází plyn do domácností. Kdyby teda byl nějaký dlouhodobý výpadek elektřiny, já si myslím, že by to znamenalo kompletní průšvih naší civilizace tak, jak je. Na elektřině jsou závislé komunikace, nikam byste si nezavolali, nenatočili byste si vodu, neohřáli byste si nic. Nefungovalo by topení. V podstatě všechno to, co jsme vybudovali, na čem jsme závislí v tuto chvíli, je dáno elektrickou energií, tak se to stalo, tak se ta naše civilizace vyvinula. A doufejme, že ty zdroje elektrické energie jsou natolik chráněné, aby nějaké ty větší výpadky nebyly.
Veronika KINDLOVÁ, moderátorka; Frederik VELINSKÝ, moderátor:
Čtenáře knihy fyzika a astrofyzika Petra Kulhánka bude jistě zajímat už zmíněná záhada čajových lístků, které se po zamíchání čaje v konvici shromáždí vždycky uprostřed dna.
Proč je tak vábí?

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik:
To je velmi zvláštní jev a málokdo asi ví, že ho vyřešil Albert Einstein. Tuším, že to bylo někdy v roce 1925 nebo 26. Oč vlastně běží, když budete míchat čaj a ponecháte tam ty čajové lístečky, tak by člověk tak tušil, že tím, jak míchám lžičkou v čaji, tak jsou tam odstředivé síly a ty lístky budou někde u okrajů té čajové konvice nebo toho šálku čaje. A ono se to nestane, stane se přesný opak. Ty lístky se soustředí u dna a uprostřed. No, a Albert Einstein jako první analyzoval celou situaci a zjistil, že tím, že tou lžičkou vyprovokujeme takzvaný primární tok, to je to točení té kapaliny, tak že tam vždycky musí dojít také k sekundárnímu toku, což je způsobeno tím, že se tam vytvoří oblasti, které mají nulovou rychlost. Jedna ta oblast je uprostřed toho šálku, tam se to netočí, druhá je u stěn toho šálku, protože tam vlastně dochází k tření o ty stěny a třetí je u dna. A v těchto oblastech se můžou vyvinout takzvané sekundární toky, které mají úplně jiný směr.
Veronika KINDLOVÁ, moderátorka; Frederik VELINSKÝ, moderátor:
Poslední třináctá kapitola nové knihy fyzika a astrofyzika Petra Kulhánka z katedry fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Z kuchyně do vesmíru má název Propadneš se do pekel.
Co ta temná výhrůžka znamená?

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik:
Je to vlastně slogan z mých přednášek, kdy často vysvětluji, jak je hmota vlastně prázdná. My to nějak tak tušíme, když se dozvíme, že všude jsme ponořeni do moře neutrin, že ta neutrina procházejí lidským tělem, procházejí podlahou, procházejí celou zemí, tak si vždycky říkáme, jak je to možné, že existují částice, které takhle projdou takovou obrovskou masou, jako je celá zeměkoule? A málokdy si uvědomujeme, jak vlastně ta hmota je málo vyplněná. Kdybychom si zvětšili atom, který najdeme někde v podlaze do makroskopických rozměrů a to jádro atomu bychom zvětšili, dejme tomu, na velikost nějakého míče průměrného na nějakých 10, 15 centimetrů, tak první elektron by se nacházel 5 kilometrů daleko, mezi tím pusto prázdno.