Datum zveřejnění: 
3. 12. 2016

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:
Z kuchyně do vesmíru, třináctero příběhů neobyčejně obyčejných. Tak se jmenuje kniha vědce a zdatného popularizátora vědy Petra Kulhánka.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:
Řeč bude pochopitelně nejen o knize, ale hlavně o fyzikálních jevech, které nás obklopují, prostupují celým vesmírem, formují jej a přitom jsou tak běžné a obyčejné, že se s nimi můžete setkat i ve své domácnosti.      
Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:
Kdy vznikl nápad dát knížku dohromady a jak moc spolu kuchyně a vesmír souvisejí? Na to jsme se zeptali jejího autora, fyzika a astrofyzika Petra Kulhánka z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.      

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:
Tak nejde jenom o kuchyň, ale obecně o domácnost a jevy, které v domácnosti pozorujeme, které jsou vlastně stejné jako jevy kdekoliv jinde ve vesmíru, protože je to jedna fyzika, která má jedny zákony. Docela zajímavé je, jak ta knížka vznikala. Tady se musím vrátit do doby někdy před pěti lety, kdy jsem byl na přednášce Jakuba Rozehnala a on tam vyprávěl o vzniku planet a říkal, že elektrostatická síla drží jednotlivá prachová zrna  pohromadě. Pak se zamyslel a říkal: No, to máte, jako když je hospodyňka nepořádná, má v kuchyni chuchvalce prachu. To je vlastně to samé, a kdyby hospodyňka neuklízela několik milionů let, tak jí tam vzniknou malé zárodky planet. Pak jsme se s Jakubem bavili o tom, že by bylo dobré tedy tento příměr rozvést a udělat knihu, která by ukazovala na běžné jevy v kuchyni - cokoliv, co tam máme, ať je to mikrovlnka, mixér, vaření vody a jít od toho k vesmírným jevům, které jsou založeny na stejných fyzikálních principech. A tenkrát jsme se domluvili, že tu knížku napíšeme napůl.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:
Vy už jste vlastně jednu knihu, která má v podtitulu těch třináctero příběhů, napsal, tahle je druhá v pořadí, ale je jiná.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:
Je jiná, to byla knížka Blýskání, která vznikala v roce 2011. Je to kniha, která je napsaná podobně, je o plazmatu, je to opět třináct příběhů, ta struktura je stejná. Vždycky jakýsi úvodní příběh, který čtenáře vtáhne do problematiky, potom je tam fyzika. A ta vznikala společně s knížkou Úvod do teorie plazmatu, kterou jsem vydal v témže roce. Letos se stalo tedy totéž, že jsem napsal učebnici teoretické fyziky a rovnou jsem k tomu napsal tuto populární knihu z kuchyně do vesmíru, která je pro ty, kteří nechtějí číst vzorce a nejsou vysokoškolsky vzdělaní. To je knížka prostě pro každého.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:
Jak už bylo řečeno, třináct kapitol, které nás zavádí z kuchyně do vesmíru, uvozuje třináct příběhů z běžného života. Čeho se týkají?

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:
Je to o všem možném. Začíná to bruslením. Z naší kuchyně je vidět na rybník, kde jsem jako malej kluk bruslil, takže ta souvislost je takhle volná. Ale je to krásný fyzikální problém. Každý ví, že pod tou bruslí vzniká vrstvička vody, po které se klouže. Ale to, jak ta vrstvička vzniká, o tom se dohadují fyzikové vlastně už několik století. První nápady byly, že tlakem dojde k destrukci ledu a vznikne tam ta vrstva. Pak se ukázalo, že tento mechanismus může fungovat asi do mínus tří stupňů Celsia, že tam musí být další mechanismy. Ten další je jednoznačně tření, protože brusle, jak se tře o tu ledovou plochu, tak vyvíjí teplo a přispívá to k tvorbě té vrstvy. A loňského roku se ukázalo, že ani to tření nestačí a že tady musí být ještě další a další mechanismy. Takže dnes máme rok 2016 a ani dnes nevíme, jak vlastně bruslení funguje.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:
Tentýž problém se týká lyžování?

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:
Je to úplně stejný problém. Když jste řekl lyžování, tak Skotova výprava k jižnímu pólu z roku 1911, která dopadla nešťastně, tam popisuje lékař ve svém deníku, že lyžovali i při teplotách někde pod mínus čtyřicet stupňů Celsia, kde by podle našich fyzikálních znalostí vůbec nemělo k té lubrikační vodní vrstvě pod lyží dojít.

 

Zdroj: 
ČRo - Sever