Ondřej ŠEVČÍK, moderátor:
Bezpečnost, úspora a vysoký komfort. To jsou jen některé z cílů technologií pro takzvaný chytrý dům, se kterými se v posledních letech doslova roztrhl pytel.
V současné době je v Severní Americe asi osmnáct milionů takzvaných chytrých domácností. A v Evropě asi polovina. Vzhledem k narůstajícímu zájmu o tento způsob bydlení, a to hlavně v Evropě, se ale do konce roku 2020 pro oba kontinenty odhaduje celkem až sto milionů takto vybavených domácností.
Možná vás už napadlo, že to, co dnes vnímáme jako super moderní, může být za pár let již standardem. Ostatně stejně, jako tomu bylo před lety. Zeptal jsem se docenta Miloše Floriána z Fakulty architektury Českého vysokého učení technického, od kdy můžeme příklon k tomu, čemu třeba dnes říkáme smart home, vlastně sledovat. A k jakým obydlím se můžeme současnou cestou v budoucnu dostat?
Miloš FLORIÁN, docent, Fakulta architektury ČVUT:
Ta problematika v podstatě trvá celé minulé století až po současnost. Počátkem minulého století, kdy začaly masivně používat jiné materiály, než ty tradiční. Mám na mysli beton a velkoformátová okna. V důsledku lehkosti a aplikaci nových konstrukčních systémů na nový názor, jak by měla architektura vypadat, budovy ztratily vlastnosti, které měly klasické budovy. A tento nedostatek byl vybalancováván tím, že se objevil pojem mechanické aklimatizace. Takže se do toho začala vnášet takzvaná inteligence.
Ondřej ŠEVČÍK, moderátor:
A je ten dnešní stav, skutečně jenom kontinuální posun, změnila se architektura, tudíž je nutné změnit i užívání toho domu? Nebo je ten současný stav něčím specifický?
Miloš FLORIÁN, docent, Fakulta architektury ČVUT:
Předně musíme se na ten vývoj stále dívat jako, že to je proces. Těch posledních dvacet let je zvláštní v tom, že vznikl internet. A to propojování čím dál tím víc pokračuje. Je otázka, kde se to zastaví. A bude proměňovat nejen prostředí kolem nás, ale i člověka.
Ondřej ŠEVČÍK, moderátor:
Když se na to podíváme trošičku konkrétně, tak dnes například internet v domácnosti, díky němuž můžu prostřednictvím mobilního telefonu ovládat topení, vodu, spotřebiče, zabezpečení, tak když jste říkal, že to půjde stále kupředu, tak co v budoucnu se internetem nebo nějakým ovladačem, který člověk v budoucnu bude mít, co se tím bude moci řídit?
Miloš FLORIÁN, docent, Fakulta architektury ČVUT:
Je třeba si přiznat, že se bude měnit člověk. My se teď chováme tak, jako kdyby člověk zůstával pořád stejný. A měnilo se okolí. A ty problémy řešíme z tohoto úhlu pohledu. Zároveň ale vidíme, jak rychle se proměňuje generace. Mluví se o generaci XYZ, od narození člověk absorbuje technologii, takže se ovlivňuje nejenom okolí, ale i člověk. Takže půjde to tady tím směrem, člověk se promění a v podstatě splyne s tou anorganickou částí.
Ondřej ŠEVČÍK, moderátor:
Jak by podle vás měl vlastně vypadat tedy v současnosti, abychom to příliš neuspěchali, rozumně chytrý dům? Je to na přesvědčení každého z lidí, který si nechává postavit dům, nebo máte na to nějaký názor?
Miloš FLORIÁN, docent, Fakulta architektury ČVUT:
Podle mě ano. Protože je nutné tomu nechat čas. A každý z nás by si k tomu měl najít svoji cestu, svůj názor. A buď ty věci přijímat, nebo nepřijímat. Anebo je absorbovat pozvolna. Prostě si najít svoji polohu vůči těmto tendencím, o kterých slyší, nebo v kterých se pohybuje. Nechal bych tomu volný průběh.