Za rok od otevření projelo tunelovým komplexem Blanka zhruba 30 milionů automobilů. Je to moc nebo málo? Proč se v ní tolik svítí? I na to odpovídá dopravní expert Pavel Přibyl.
„Tunel Blanka je opravdu mimořádná stavba a svědčí o tom i to, že mezinárodní výbor pro tunely ji vybral jako jednu z 25 ukázkových staveb z celého světa,“ říká v Interview Plus Pavel Přibyl, dopravní expert a profesor ČVUT.
Dodává, že především svou vybaveností je to vzor, jak by se měly tunely vybavovat.
Blanka podle něj několikanásobně překračuje mezinárodní standardy. Jednou z otázek moderátora Jana Bumby je, zda právě překračování standardů není tzv. zbytečným luxusem. „Ono se pořád mluví o tom, kolik stojí. Ale ona přináší velké výnosy.“
Milion korun za den
Ve srovnání nákladů na cestu po povrchu s cestou tunelem v období za jeden den podle výsledků, které Přibyl prezentuje, stoupla průměrná rychlost ze 17 km/h na 25 km/h. „Šetří se 6000 litrů pohonných hmot a každý den se dá vyčíslit, že z hlediska úspor pohonných hmot se šetří okolo milionu korun, než kdyby ta auta jezdila po povrchu,“ říká Přibyl a dodává, že do metodiky je započten i čas, který stráví řidič v autě a započítává se ztráta 272 Kč za hodinu.
Proč se v tunelu tolik svítí?
„Blanka je osvětlena jasně, protože platí mezinárodní standardy a bylo několik případů, kdy lidé vysoudili hodně peněz z toho, že tvrdili, že jeli do tzv. černé díry. To znamená, že se musí zabezpečit v Blance to, že oko se akomoduje (přizpůsobí pozn. red.) na to osvětlení v tunelu.“
Kdyby neměla Blanka křižovatky, přešlo by osvětlení do základního, tedy méně intenzivního osvětlení. „Ale protože je tam neustále nějaké odbočení, tak ta intenzita musí být vyšší. Existují na to vysoké standardy.“