Jan BUMBA, moderátor:
Tunelový komplex Blanka zřejmě navždy zůstane kontroverzní stavbou. Otevření Blanky se opakovaně odkládalo, stavba vyšla podle posledních údajů na 43 miliard korun, což je prakticky dvojnásobek oproti ceně, kterou veřejnosti předkládal někdejší primátor Pavel Bém. Jak Blanka ovlivnila za rok svého fungování dopravu v Praze a pokud odhlédneme od vysokých nákladů, jde o mimořádně vyspělou dopravní stavbu? Dobrý poslech přeje Jan Bumba. Hostem v našem přenosovém voze je profesor ČVUT Pavel Přibyl.
Jan BUMBA, moderátor:
Když se, pane profesore, podíváte na tunelový komplex Blanka jako dopravní expert, a tím myslím, že teď nechme chvilku stranou to, že jsme všichni daňoví poplatníci, je to mimořádná stavba?
Pavel PŘIBYL, profesor ČVUT:
Tak tunel Blanka je opravdu mimořádná stavba. O tom svědčí i to, že Mezinárodní výbor pro tunely, je to silniční výbor, tak ten vybral Blanku jako mezi jednu z 25 ukázkových staveb z celého světa. To znamená jsou tam japonské tunely, švédský tunel a tunel Blanka.
Jan BUMBA, moderátor:
Čím to je? Proč je to takový unikát?
Pavel PŘIBYL, profesor ČVUT:
Tak je to komplexní dílo. Je to soustava několika tunelů, jsou tam křižovatky. Navíc je to vybaveno skutečně nejmodernější technologií, to znamená,že je to vzor, jak by se měly tunely vybavovat.
Jan BUMBA, moderátor:
Je to vzor skutečně v rámci Evropy, jste říkal? Nebo v rámci celého světa?
Pavel PŘIBYL, profesor ČVUT:
Na úrovni světa už jsou vlastně standardizované nároky, které by měly být. Dokonce v Evropě je na to vydaná direktiva. Blanka několikanásobně překračuje tyto bezpečnostní standardy.
Jan BUMBA, moderátor:
Je to nutné? Pokud jsou nějaké standardy, tak nestačí ty standardy prostě splnit? Proč je nutné je překračovat?
Pavel PŘIBYL, profesor ČVUT:
Ty evropské standardy jsou takzvané minimální standardy, to znamená, jak minimálně by tunel měl být vybaven. Blanka je skutečně komplexní tunel, kde můžou vzniknout mnohem rizikovější scénáře a proto je i Blanka vybavena podle našich předpisů, které jsou mnohem přísnější.
Jan BUMBA, moderátor:
Neukázal ale rok provozu Blanky, že se třeba stavělo až moc luxusně? Nešlo to postavit levněji?
Pavel PŘIBYL, profesor ČVUT:
No, nevím, jestli by to šlo postavit levněji, ale důležitá věc je, že Blanka přináší velké výnosy. My jsme měřili paralelní trasu ze Smíchova na Bulovku, kdy se jezdilo po povrchové trase, to znamená, jezdilo se po magistrále a k tomu je teda paralelní trasa tunelová. Za jeden jediný den tím, že se otevřela Blanka, stoupla rychlost na magistrále ze 17 kilometrů na 25, šetří se 6 tisíc litrů pohonných hmot a každý den se dá vyčíslit, že z hlediska úspor pohonných hmot, z hlediska zvýšení ekologie se šetří kolem milionu korun oproti tomu, kdyby ta auta jezdila po povrchu.
Jan BUMBA, moderátor:
Proč je Blanka třeba tak jasně osvětlena?
Pavel PŘIBYL, profesor ČVUT:
No, Blanka je osvětlena jasně proto, protože platí standardy, ty standardy jsou teda skutečně mezinárodní, kde bylo několik případů, kdy lidi vysoudili hodně peněz z toho, že tvrdili, že jeli do takzvané černé díry. V Blance se musí zabezpečit to, že okolo se akomoduje na to osvětlení v tunelu a problém je, kdyby Blanka byla bez křižovatek, tak by vlastně to akomodační osvětlení přešlo do nějakého základního osvětlení. Ale protože je tam neustále nějaké odbočení, tak ta intenzita celkově musí být vyšší. Ale na to skutečně existují velmi přísné standardy a vím, že bylo několik soudních sporů, zvláště ve Švýcarsku, kdy se snažili řidiči, kteří havarovali v tunelech, vysoudit značné peníze na projektantech.
Jan BUMBA, moderátor:
Určitě se, pane profesore, ještě v průběhu tohoto rozhovoru dostaneme k dostavbě městského okruhu. Ještě co se týká teď právě toho, té roční bilance provozu Blanky, tak my hodně zapomínáme na to zdůrazňovat, že to je zkušební provoz. Co vlastně obnáší, že to je ve fázi zkušebního provozu?
Pavel PŘIBYL, profesor ČVUT:
Zkušební provoz se v podstatě neliší od normálního provozu. Znamená to to, že v podstatě jsou daleko pečlivěji sledována všechna zařízení, daleko bedlivěji dělána analýza, která potom, když už je běžný provoz po 10, 20 letech, tak se dostává do jakési rutiny. Ten cíl je to, aby se ještě optimalizovaly algoritmy, které tam třeba jsou, možná i třeba ty algoritmy na to osvětlení.
Jan BUMBA, moderátor:
Ale že by padala v úvahu ta varianta, že ten zkušební provoz by ukázal, že něco nefunguje a tunel by se zase zavřel, tak to je tedy nerealistické.
Pavel PŘIBYL, profesor ČVUT:
To je nerealistické. Skutečně věřte mi, že naši, ono se to špatně říká, tuneláři, prostě odborníci, kteří se s tím zabývají, tak to je opravdu světová špička.
Jan BUMBA, moderátor:
Tak oni to ukazují ostatně třeba i vítězné tendry někde v zahraničí. To já samozřejmě nechci, nechci zpochybňovat. Ale to, že to je zkušební provoz, tak to prostě má jenom vyladit detaily, abych to tak shrnul.
Pavel PŘIBYL, profesor ČVUT:
Je to naprosto normální silniční okruh okolo Prahy, kde je Lochkovický tunel a Komořanský tunel. Ten kdo ví, jestli ještě není ve zkušebním provozu, ale byl taky dlouho ve zkušebním provozu.
Jan BUMBA, moderátor:
Mají tedy pravdu ti kritici, kteří říkají, že Blanka přivedla do Prahy další auta? Zase zmiňuju 30 milionů automobilů. Tato auta jela by do Prahy tak jako tak anebo si lidé řeknou, pojedu tunelem, tam to je rychlejší a proto si vezmu auto?
Pavel PŘIBYL, profesor ČVUT:
Ne, já si myslím, že tomu tak není, protože my máme model, kdy sledujeme 108 strategických míst v Praze a tam došlo skutečně jenom k tomu, že se, nebo jenom k tomu, nejde to říct úplně tak autoritativně, ale v podstatě se přemístila ta auta, která se trápila na magistrále, tak prostě se snaží využívat toho tunelu.
Jan BUMBA, moderátor:
Ale není to tak, že by kvůli Blance někdo si raději sednul do auta a jel?
Pavel PŘIBYL, profesor ČVUT:
Nedá se říct, že to tak není, ale není to tak. Prostě v zásadě tomu tak není.
Jan BUMBA, moderátor:
No a teď už se, pane profesore, musím dostat k tomu tedy, jak funguje nebo či spíše nefunguje napojení tunelového systému na zbytek dopravní sítě v Praze.
Pavel PŘIBYL, profesor ČVUT:
No, mě strašně mrzí, když se Blanka měla otvírat, tak jsme napsali takovou knihu a tam jsem se nad tím zahloubal, jak to bylo. Představte si, že v roce 1922 v Praze bylo registrováno 2 300 automobilů. V té době už se radní rozhodli, že se bude řešit silniční systém v Praze. A v roce 1930 vznikl první návrh na městský okruh v Praze, který je zhruba ve stopě, dělal to inženýr architekt Krejcar, který je zhruba ve stopě toho okruhu, který je dneska. Ono není nic divného, protože ten reliéf Prahy ani nic jiného nedovolí. Takže když se nad tím zamyslíme, v 30. letech minulého století už bylo jasno, že je prostě potřeba vybudovat radiálně okružní systém. A my v dnešní době diskutujeme, jestli doděláme posledních 9 kilometrů toho systému. To znamená o 100 let později
Jan BUMBA, moderátor:
A je evidentní tedy, že i tunelový komplex Blanka prostě nemůže a nebude správně fungovat bez dokončení pražského okruhu.
Pavel PŘIBYL, profesor ČVUT:
On bude správně fungovat, ale nebude fungovat jako celostní systém celoměstský. Prostě snaha je, aby fungoval uzavřený, kompletní, celoměstský systém, radiálně okružní a teprve potom, jak jsem říkal, je možné zavádět různé regulační opatření, zklidnit centrum města a prostě vytvářet lepší podmínky. Ale jestliže nemáme ta vozidla kam pustit, tak prostě to nejde.
Jan BUMBA, moderátor:
A ještě, prosím ještě jeden úhel pohledu. Může řidiče od cestování autem po Praze třeba odradit systém parkovacích zón? Že lidé budou vědět, že nebudou mít kde zaparkovat, tak auto nechají doma a možná nebude potřeba budovat tunely?
Pavel PŘIBYL, profesor ČVUT:
Tak potřeba dodělat ten systém, to tvrdím, že musí být, protože to by byla ostuda, kdybysme nedokázali udělat systém. Ale to, že parkování by mělo ovlivnit a hlavně taky informační systém, který by říkal, nezaparkujete, nejezděte tam. Nebo naopak říkal, kam se může jet a kde by se mělo zaparkovat, ten by měl ovlivnit využití veřejné dopravy, která je na vysoké úrovni u nás.
Jan BUMBA, moderátor:
Odborník na dopravu, profesor pražského ČVUT Pavel Přibyl byl naším hostem.