Pro každou vysokou školu je důležité uspět v rámci žebříčků či hodnocení. Zvyšuje to její prestiž a zájem uchazečů. Jenže žebříčků je mnoho. Které hodnocení je možné považovat za seriózní a dostatečně relevantní?
Na ambicích budoucího studenta závisí, zda bude hledat hodnocení českých vysokých škol, nebo se podívá na mezinárodní srovnání.
V České republice pravidelně zveřejňují žebříčky českých vysokých škol Hospodářské noviny, jež hodnotí jednotlivé fakulty dle odborného zaměření. Žebříček se zaměřuje na různá kritéria, kde se hodnotí zájem uchazečů o fakultu včetně počtu zapsaných studentů ke studiu, na mezinárodní orientaci školy, tedy kolik studentů vycestovalo do zahraničí studovat vysokou školu, a na vědecký výkon pedagogů a výzkumné aktivity dané instituce. Obecně se jedná o kritéria, která se běžně používají i v rámci mezinárodních měření.
Mezinárodní hodnocení
Zahraniční žebříčky jsou obecně přínosnější, protože srovnávají české vysoké školy se světovou konkurencí. Srovnání je tak kritičtější k neduhům českých vysokých škol, což je důležité nejenom pro uchazeče, ale možná ještě více pro školy samotné. Celosvětovým žebříčkem je QS World University Ranking, v jehož rámci se relativně dobře umisťuje Univerzita Karlova v Praze (279. na světě v roce 2015, respektive 127. v Evropě) a České vysoké učení technické v Praze (202. v Evropě).
Přední místa obsazují ty nejprestižnější univerzity světa, jako americký MIT, Harvard University nebo britská Cambridge a Oxford. V první desítce se umístila pouze jediná evropská vysoká škola, a to švýcarská ETH Zurich. Žebříček jako takový je přitom založen na kritériích, která srovnávají úroveň výzkumu, pedagogů, míru nezaměstnanosti absolventů, přenos inovací a tak dále.