Jak na dopravní zácpy v metropolích

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka:
Nizozemský Rotterdam je jednou z nejrušnějších dopravních křižovatek a zvláště na silnicích to není nic příjemného. Úřady už proti zácpám vyzkoušeli všechno možné. Teď vsadili na základní rys většiny Holanďanů - extrémní šetřivost. Za to, že nechají svá auta doma, jim radnice platí v přepočtu i 3 tisíce korun měsíčně.

Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka:
Rotterdam je domovem největšího evropského přístavu, a také nejhorších dopravních kolon v Nizozemsku. Každé ráno si řidiči zoufají.

Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka:
Radnice zkouší stále něco nového. Kolektivní svozy přístavních zaměstnanců, rychlé přívozy, podporu kol a skútrů, aplikace zelené vlny. Teď investuje znovu do změny chování řidičů.

Aernut Van der BEND, manažer zodpovědný za zlepšení průjezdnosti ve městě:
Platíme tři eura za den s maximem 120 eur za měsíc po dobu půl roku. Celkem máme deset tisíc registrovaných řidičů a to znamená 4 tisíce lidí denně, kteří nevyjedou v době špičky.

Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka:
Zbavit se zácpy úplně asi není reálné. Rotterdamem denně projede 260 tisíc aut. Ale 85 účastníků nového programu říká, že auta budou nechávat doma dál. I když za to nedostanou ani euro. Milada McGrathová, Česká televize.

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka:
Ve studiu vítám dopravního experta Pavla Přibyla, dobrý večer.

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka:
Pane profesore, jsou platby za nevyužití vlastního auta efektivním způsobem, jak regulovat dopravu a fungovalo by něco podobného u nás?

Pavel PŘIBYL, dopravní expert; vedoucí Ústavu dopravních systémů, Fakulta dopravní, ČVUT:
Já bych tedy nic podobného nedoporučoval, protože si myslím, že na to nejsme zvyklí a že existují.

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka:
To by si lidé rychle zvykli, myslím.

Pavel PŘIBYL, dopravní expert; vedoucí Ústavu dopravních systémů, Fakulta dopravní, ČVUT:
Ale existují mnohem efektivnější způsoby a jedním z těch způsobů je, že se naopak platí za to, že ta auta jezdí do centra měst. V Londýně například byl velmi zajímavý systém, kdy starosta zavedl platbu za vjezd do historické části a autobusy, které tam jezdily rychlostí 15 kilometrů za hodinu ve špičce, najednou jezdily 22 kilometrů a v tu ránu s pozitivní zpětnou vazbou o 140 tisíc lidí začalo používat veřejnou dopravu. Takže spíš bych doporučil, aby třeba v Praze se zavedl vlastní mýtný systém. A nejde ho zavést teď, protože není vybudovaná ještě dopravní infrastruktura.

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka:
Jak vůbec vidíte veřejnou dopravu nebo městskou dopravu v budoucnosti. Spousta světových metropolí se navzdory slušné nabídce topí v dopravních zácpách.

Pavel PŘIBYL, dopravní expert; vedoucí Ústavu dopravních systémů, Fakulta dopravní, ČVUT:
Já se na to dívám dost pozitivně, protože vlastně rozvíjíme obor, který se jmenuje inteligentní dopravní systémy a ty mají nádherné vize, protože tam představa o tom, že řidič pojede do města, dostane informaci, kde jsou kolony, auto bude naváděno na nějaké trasy, v případě, že budou nějaké dopravní problémy, tak mu bude nabídnuta alternativní možnost, to znamená vystup a jeď veřejnou hromadnou dopravou. Pro prostředky veřejné dopravy naopak zase budou velké priority, to znamená, že křižovatky budou hlídat, kde jsou kolony, prostě je tam řada možností. Jestli ještě mohu říct, rozvíjí se velmi zajímavá teorie, která vychází z biologických systémů, teorie mravenců a ta vlastně říká, že mravenci si najdou cestu za potravou tím, že si předávají feromonové informace a velká matematika a výrobci už na to reagují, a výrobci automobilů vlastně předpokládají, že by si auta povídala mezi sebou a předávala by si informace. To znamená, auta by proudila tou infrastrukturou podle toho, kde jsou kolony a vlastně by se regulovalo to na úrovní té dopravní infrastruktury.

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka:
V pořadu Horizont, jaký časový horizont pro takovou vizi byste mohl představit nebo navrhnout. Dožijeme se toho?

Pavel PŘIBYL, dopravní expert; vedoucí Ústavu dopravních systémů, Fakulta dopravní, ČVUT:
Když jsme před 15 lety s tím obrem začínali, tak jsem si myslel, že to půjde rychle, ale v současné době už opravdu je asi, jsou desítky standardů, které zavazují výrobce automobilů, aby třeba do pěti let už začaly vybavovat auta takovou komunikační technologií, aby byla schopna si povídat infrastrukturou, to znamená, auto pojede a bude si povídat se sloupem veřejného osvětlení a bude dostávat informace takže rozvíjí se to, řekl bych, poměrně rychle.

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka:
A co prorokujete dopravní situaci v Česku pro ty nejbližší roky. Řítíme se do čínských poměrů, když se podíváme na kobercování předměstí velkých měst?

Pavel PŘIBYL, dopravní expert; vedoucí Ústavu dopravních systémů, Fakulta dopravní, ČVUT:
Pokud se bavím obecně jako o dopravní infrastruktuře v České republice, tak také si myslím, že se tam blýská na dobré časy, protože například Ředitelství silnic a dálnic trošku zavádí zajímavý projekt, kdy už zjistili, že vlastně to, že řidiči najedou do nějaké stavební uzávěry a teďka tam stojí půl hodiny, hodinu, že to není cesta dál, to znamená, vidí, chtějí prostě rozvinout systém, který bude aktivně komunikovat s řidiči a podobně je to i v Praze, kde se instaloval v rámci operačních programů velké množství detektorů a měla by se vlastně měřit hustota dopravy a řidiči by měli být informováni.

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka:
Optimistická vize Pavla Přibyla, děkujeme.