Konspirační teorie

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
A k 11. září patří také konspirační teorie. Skutečně se vše seběhlo tak, jak tvrdí americká vláda? Jaké největší, nejrozsáhlejší vlastně alternativní teorie událostí existují? To už přichází do studia popsat Petr Obrovský.

Petr OBROVSKÝ, redaktor:
První konspirační teorie se objevily už pár hodin po tragédii. Několik z nich zapustilo kořeny a zejména na internetu kolují dodnes. Například ta, že za útoky nestála teroristická síť Al-Káida, ale americká vláda. Důvod? Údajně potřebovala záminku k invazi do Afghánistánu, aby se dostala blíž k ropným zdrojům ve střední Asii. Poněkud měkčí spiklenecká teorie přiznává, že letadla sice unesli teroristé, ale ptá se, jak je možné, že nejmocnější armáda světa nedokázala žádné z nich zastavit. Vysvětlení je nasnadě. Americká vláda údajně nezasáhla záměrně. Údajně to nařídil tehdejší vicepreziden Dick Cheney. Třetí otázka. Jak mohli teroristé, amatérští piloti řídit velké dopravní letouny a provádět s nimi komplikované manévry? Tato konspirace se týká Boingu, který zřítil na americký Pentagon. Tvrdí, že nebyl pod kontrolou Al-Káidy, ale samotného Pentagonu. A další se zabývá tím, proč se Dvojčata zřítila tak rychle. Konspirační teorie má i odpověď. Jednalo se o kontrolovanou demolici s pomocí výbušnin. Tato teorie znovu ožila před několika dny. Čtveřice fyziků totiž v časopise Evropské fyzikální společnosti napsala, že výsledky jejich zkoumání ukazují právě na řízenou demolici spíš než na pád vyvolaný nárazem letadel a požárem. Vědci nicméně uvedli, že jejich hypotéza by měla být předmětem dalšího šetření.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Petře, mockrát díky. Za tento přehled a do studia už přichází vysvětlit to, co se vlastně stalo z onoho fyzikálního hlediska 11. Září František Wald z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Prosím, já s dovolením, bych nejprve se podíval na tu, na ten poslední oddíl, který Petr Obrovský představil. Řízená demolice. To je tedy jedna z nejčastějších teorií. Mimochodem, ptá se na ní i divák Dominik Fait. Co si myslíte o této nové studii, která označuje právě řízenou demolici za nejpravděpodobnější příčinu pádu. Není to poprvé, co se to objevuje, jak významný je tento příspěvek?

František WALD, profesor, Fakulta stavební, ČVUT:
No, ten příspěvek není v nějakém významném časopise hodnotném. A i ten úvod je takový zpochybňující celou tu práci. Řízená demolice pochopitelně se snaží o prostorové zřícení té budovy, takže jako úspěšná řízená demolice by mohla vypadat podobně nebo vypadá podobně, když se pyrotechnikům podaří. Tady ale je spoustu dalších okolností, které jí vylučují v tom kontextu, jak tady celý večer zazněly.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Já se přiznám, že jsem tedy celou tu studii nečetl, četl jsem pouze články, které na ní odkazují a autoři tam například říkají, že je World trade center stále jedinou ocelovou budovou, která spadla kvůli požáru. Tak není minimálně toto tedy alarmující?

František WALD, profesor, Fakulta stavební, ČVUT:
Ne. Těch budov bylo celá řada. Požáry jsou stále riziko a tady ty požáry byly velmi specifické. Ta budova nebyla jenom ocelová, byla ocelobetonová a mechanismy porušení po těch letech jsou dobře známy, byly velmi dobře popsány a modelovány od centra 1 a již po roce obhajovány před světovou veřejností v Londýně. A ty studie centra 7, které potřebujete přesně validovat a ověřit, ty trvaly šest let, ale v podstatě už první rok bylo jasné, kde vlastně byla největší slabina té budovy.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Takže, já bych to shrnul a zkrátil, tak tedy hlavní příčina toho všeho, co se odehrálo, že se tedy budovy za tak krátkou dobu zřítily, byla přítomnost leteckého benzínu, nějaké velké množství?

František WALD, profesor, Fakulta stavební, ČVUT:
Ne. Ten letecký benzín, když mluvíme o tom centru 1 a 2 byl velká zápalka. Zápalka 30 tun nebo 40 tun v tom druhém centrum 2, která ale v té explozi ztratila tak jednu třetinu objemu a potom zapálila běžný kancelářský nábytek a papír, který hořel poměrně nestandardně zapálen celý a centrum 1 spadla, ale při chladnutí té konstrukce. Zatímco centrum 2 spadlo při zahřívání. Spadly každá úplně jinak.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Pane Boudníku, já bych vás s dovolením zapojil do naší diskuse. Ptáse totiž divák Stanislav, jak byste vysvětlil jako architekt a očitý svědek zřícení budov, které sice nárazu letadel odolaly, v podstatě dobře, zřítily se až po několika desítkách minut. Vás třeba osobně překvapila ta doba, skutečně necelá hodina?

Jiří BOUDNÍK, architekt, svědek útoků z 11. září 2001:
Překvapila mě v ten den, ale co mě nepřekvapilo, když jsme následně studovali způsob, jakým obě budovy spadly, tak vyplynulo z těch studií, že jak říkal tady pan Wald z ČVUT , ta zápalka, ten oheň tomu napomohly, ale způsobilo to u příhradových nosníků přesmyku šroubů, které se horizontálně držely mezi vnějším pláštěm a vnitřním jádrem.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Pane profesore, s dovolením, lidé, kteří jsou zastánci té oficiální verze, hovoří často o dvou věcech, které by jí měli zpochybňovat. Jednak to jsou výbuchy, které údajně slyšeli svědkové a jednak to je přítomnost roztaveného kovu kterou si vysvětlují použitím armádního nanotermitu, tedy hmoty, která je pak schopná hořet při obrovských teplotách. Jak to tedy bylo s tímto?

František WALD, profesor, Fakulta stavební, ČVUT:
Já se omlouvám, já ty teorie mám jenom vyčtené z Wikipedie, takže nejsem znalec podrobností, ale není nikde to, co já jsem, já znám ty oficiální zprávy, měl jsem příležitost tu první oponovat, takže být na té oponentuře, takte tam nic takového doloženo není. To jsou teorie, které jsou dodatečné.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Takže žádné výbuchy.

František WALD, profesor, Fakulta stavební, ČVUT:
Ty výbuchy jsou docela přesně odpovídají dynamické analýze plynu, která popisuje ty jednotlivé jevy. To já myslím, že pan architekt velmi dobře popsal ten kolaps, který nastal, když uvolníte sloupům tu oporu, nosníky, tak nastane stabilitní porušení a to potom následoval ten dynamický jev. To je typické pro to WT centrum 1. WT centrum 2 vlastně se zřítilo pádem do boku, taky poškodilo WT centrum 5 a 7. Čili to byl vlastně pád jiný, to nebyl klasický prostorový kolaps.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ptá se divák Pepa, jak si vysvětlujete, že u budov Světového obchodního centra, kde všechno shořelo na prach, se našly doklady teroristů a nebo že u budovy Pentagonu, kde mělo narazit letadlo B757, shořely motory na prach, že z nich nic nezbylo?

František WALD, profesor, Fakulta stavební, ČVUT:
Já se omlouvám, já tohle nemám, neznám. Já znám oficiální zprávy, tady ty teorie znám jenom prostřednictvím internetu a co vím určitě, já sám jsem měl příležitost vidět některé zbytky z těch budov. Vím určitě, že motory se našly, vím přesně místa, které se našly na Manhattanu a pozice z toho jsme dopočítávali dráhu a zbrždění. Já jsem motor  neviděl, viděl jsem tedy trosky v Pensylvánii na skládce, ale vím, že tam ty motory byly. Prostě jenom jsem se tam nešel podívat.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Jak vlastně byly budovy chráněny proti nárazu letadla? Protože tam s tím stavitelé operovali. Co bylo tím hlavním ochranným prvkem, který selhal.

František WALD, profesor, Fakulta stavební, ČVUT:
No, úplně neselhal. Ten vnější plášť byl rám, příhradových sloupů a parapetních nosníků a i tak velké letadlo vlastně zbrzdil. To letadlo se nedostalo k vnitřnímu jádru budovy. Ten trik mrakodrapů je, že na tom jádře visí plášť, který stabilizuje proti vodorovným účinkům. Tady, protože by to neuneslo, tak část toho pláště stála vnější a část visela. A opravdu i tady, jak máte na tom vyseklém tvaru velkém to je WT centra 2, kde je to v rohu vyseklé, tak vidíte, že to zbrzdilo prostě motory prolítly, ale ten vlastní trup toho letadlo už nepoškodil dál vnitřek té budovy, který se potom zřítil né tím nárazem, který také dynamickou analýzou simulujeme,ale zřítil se tím požárem.