Žralok se podle vědců dožil 400 let

Reynolds KORANTENG, moderátor:
Dánští vědci objevili žraloka, který posunuje výraz dlouhověkost do úplně nových dimenzí. Dožil se 400 let. Takový věk by zásadně přepsal tabulku nejdéle žijících obratlovců. Za rekordmana byla dosud považovaná velryba grónská, které bylo více než 200.

Vladimír KOUBA, redaktor:
Tyto fotografie staví dosavadní teorie na hlavu. Tým dánských vědců zkoumal pozůstatky nedávno uhynulých žraloků. A výsledky u téměř pětimetrové samice žraloka malohlavého je šokovaly. Její stáří odhadli na 400 let. V té době v Evropě zuřila třicetiletá válka a u Prahy se odehrála bitva na Bílé Hoře. Vědci stáří žraloka určili pomocí radiokarbonové metody datování z oční čočky. Ta má ale své nedostatky, odchylka může být až 120 let.

Ladislav MUSÍLEK, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT:
Je to s pravděpodobností přes 95 procent, což je seriózní. To závisí na celé řadě parametrů, to znamená na stáří, na použité metodě měření, taky na velikosti vzorku, respektive na tom, kolik máte k dispozici uhlíku.

Vladimír KOUBA, redaktor:
Mezi nejstarší organismy patří houby na mořském dně. U škeble Ming určili vědci stáří 507 let. Navíc ji sami zabili, když ji zmrazili. Nikdo totiž netušil, že má tu čest s jedním z nejstarších živočichů vůbec. O prvenství mezi obratlovci se dosud přetahovalo hned několik živočichů. Oficiálně je za nejstarší považovaná velryba grónská, které bylo v době úhynu 211 let. Věk želvy obrovské ze Seychelských ostrovů se odhaduje na 250 let. Šupiny koi kapra zkoumaného v roce 1977 v Japonsku ukazují na zhruba 225 let. Úplně mimo kategorii je pak medúza Turritopsis dohrnii, podle vědců je vlastně nesmrtelná, protože dokáže donekonečna otáčet svůj metabolismus. Savci, až na zmíněnou velrybu, v dlouhověkosti nijak nevynikají. Málokterý se dožívá více než sta let. Některé paryby je tak dokáží přežít hned několikanásobně.