Do tří až čtyř let by mohla data proudit rychlosti 1 gigabitu za sekundu. Navíc by se odstranila zdravotní rizika související s elektromagnetickým smogem. Nevýhodou technologie je, že neproniká přes stěny místnosti.
Bezdrátový internet by mohl již za několik let fungovat díky světlu namísto současného principu založeného na elektromagnetickém vlnění. Využití LED diod k bezdrátovému přenosu dat, neboli Li-Fi, zkoumají na katedře elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
Technologie by v blízké budoucnosti mohla být velkým konkurentem současnému Wi-Fi připojení, které je založeno na elektromagnetickém záření, neboli elektromagnetickém rádiovém vlnění.
Tým profesora Stanislava Zvánovce zkoumá možnosti technologie Li-Fi, tedy možnosti využití světla k rychlému přenosu dat. Tu poprvé představili japonští vědci na přelomu let 2001 a 2002. Od využití Li-Fi si vědci slibují zejména výrazné navýšení přenosové kapacity, nižší energetickou náročnost a využití stávající infrastruktury.
Mezinárodní spolupráce
„Naše pracoviště se spolupodílí na vzniku nového standardu IEEE 802.15.7r pro komunikace ve viditelné oblasti Li-Fi. Ten vzniká v rámci konsorcia společností, jako jsou Intel, Philips a zahraničních univerzit. Dále jsme připravili mezinárodní projekt, kde by ČVUT mělo vést konsorcium společností OSRAM, Ford, Philips, SQS a řady evropských universit,“ konstatuje Stanislav Zvánovec.
Jeho tým, který v současnosti tvoří pět pracovníků ČVUT a dva doktorandi z Newcastelu, se tomuto výzkumu začal věnovat v roce 2013.
„Odhaduji, že k většímu rozšíření Li-Fi může dojít v horizontu dvou až tří let, nicméně už nyní jsou některá zařízení s touto technologií dostupná,“ dodává Stanislav Zvánovec.
Co by mělo být výstupem projektu? „Nastavení pravidel, která musejí provozovatelé, či výrobci splňovat, aby daná zařízení například byla mezi sebou kompatibilní, schopná se vzájemně dorozumět. Například pracovat na stejných frekvencích, v optice spíše říkáme vlnových délkách, se shodnými modulačními formáty a tak dále,“ vyjmenovává Zvánovec.
Poloha s přesností na tři centimetry
Vedle samotného připojení k internetu nabízí Li-Fi také možnost určování polohy a to s přesností až na 3 centimetry. Data jsou přes Li-Fi přenášena pomocí mikroblikání, jež by nemělo lidské oko postřehnout, a proto by podle vědců nemělo lidskému organismu vadit. Modem tak tvoří LED žárovky kombinované se světelným senzorem. Jde tedy o jakousi obdobu přenosu dat po optických vláknech s tím rozdílem, že je prováděno ve vzduchu. Světlo bliká s nanosekundovou frekvencí.
Tuto technologii nedávno testovala v běžném provozu také estonská společnost Velmenni. Při zkouškách v několika kancelářích a průmyslovém prostředí se firmě podařilo dosáhnout rychlosti přenosu dat kolem 1 gigabitu za sekundu, což je výrazně více, než umožňují současné Wi-Fi technologie. Teoreticky by podle vědců mohlo Li-Fi přenášet data rychlostí až 224 Gb/s. Estonská firma slibuje, že systém komerčně nabídne do tří až čtyř let.