Využití a bezpečnost dronů

Drony se pomalu stávají běžnou věcí. Můžeme na ně narazit při natáčení filmů, reklam, využít se dají při hlídání skladu a v Německu s nimi převážejí léky na ostrov v Severním moři. Nově by je v Česku mohli využívat třeba i zemědělci ke kontrole polí a rostlin. U bezpilotních strojů je ale samozřejmě důležité, aby byly bezpečné a tedy nikoho nezranily. A právě bezpečnost teď probereme v Ranním interview s Alešem Böhmem z Úřadu pro civilní letectví.


Jiří CHUM, moderátor:
Tak začněme nejprve obecně. Když chci s dronem létat pracovně, třeba proto, abych fotil, natáčel videa nebo si jenom dělal snímky svého pole jako zemědělec, co k tomu potřebuju?

Aleš BÖHM, Úřad pro civilní letectví:
Kromě samotného bezpilotního letadla je k takové činnosti potřeba mít uzavřené povinné ručení na pojistnou částku minimálně 25 milionů korun a dále dva doklady od Úřadu pro civilní letectví.

Jiří CHUM, moderátor:
To povinné ručení asi bude dražší, pokud vás tak poslouchám.

Aleš BÖHM, Úřad pro civilní letectví:
Zatím se ty částky pohybují možná výše, ale s rostoucími počty na trhu klesá i cena toho pojištění. A potom je potřeba mít dva doklady od úřadu. Tím prvním je povolení k létání pro dané letadlo, to slouží zároveň jako licence pro dálkově řídícího pilota, a pak se jedná o takzvané osvědčení provozovatele, a to buď provozovatele leteckých prací, pokud se ty lety provádějí pro další zákazníky, anebo je to osvědčení provozovatele takzvaných leteckých činností pro vlastní potřebu a tím je myšleno pro vlastní potřebu firmy, například pro kontrolu vlastních produktovodů nebo polí, jak jste zmínil.

Jiří CHUM, moderátor:
Na co všechno ještě drony firmy a podnikatelé v Česku používají? Z jakých důvodů žádají o licence a povolení?

Aleš BÖHM, Úřad pro civilní letectví:
Obecně vzato, bezpilotní letadla se dobře hodí téměř na vše, kde by nasazení toho klasického letadla bylo nebezpečné pro posádku nebo třeba i nemožné nebo neúměrně drahé. Na druhou stranu je však lze použít zatím pouze tam, kde to dovolují předpisy, které na druhou stranu chrání osoby na zemi či v jiných letadlech. Takže my se setkáváme zejména s tím leteckým snímkováním, s lety kontrolními, měřícími. Pokud mám být konkrétní, tak je to například letecká fotografie, filmová tvorba nebo měření zavlažení půdy, stavu zemědělských plodin, ale i třeba šíření invazivních rostlin, odhalování skrytých archeologických památek, takto se dají kontrolovat stožáry vedení vysokého napětí, zjišťovat panely slunečních elektráren, jestli jsou funkční, dají se vytvářet digitální modely terénu, vypočítávat objem vytěžených hornin. Ten výčet je opravdu široký.

Jiří CHUM, moderátor:
Typů dronů je spousta, může vážit pár desítek gramů až po pár kilo, zjišťoval někdo, jaká zranění může způsobit takový dron při pádu na člověka?

Aleš BÖHM, Úřad pro civilní letectví:
Ano. Máte pravdu, že škála typů je opravdu široká, ale jelikož nemají osvědčení letové způsobilosti, tak jim naše předpisy neumožňují létat blízko nezúčastněných osob na zemi, natož pak nad nimi, ale na druhou stranu pro budoucí jednotné předpisy hledáme hranice pro kategorii relativně bezpečných strojů a je zajímavé, že přestože na úřadě spolupracujeme s kolegy z dalších cca 50 zemí, tak jsme donedávna nenašli žádné relevantní informace a mohli jsme se opírat jen o odhady, proto jsme nedávno zahájili spolupráci s experty Ústavu soudního znalectví Dopravní fakulty ČVUT a ti pro nás provedli velice zajímavé nárazové zkoušky různých typů malých bezpilotních letadel, použili k tomu drahou a sofistikovanou měřící figurínu, kterou všichni známe z automobilových crashtestů, a tam se ukázalo, že ten dnes nejčastěji používaný typ kvadrokoptéry , který váží jenom těsně přes jeden kilogram, může při pádu ze 40 metrů způsobit velmi vážná někdy až smrtelná zranění. Ale na druhou stranu u těch menších typů, které se pohybovaly kolem čtvrt kilogramu, tak tam se už míra rizika celkem jevila jako přijatelná. Zajímavé byly třeba letouny, které mají tlačný motor, ty do jednoho kila vyšly při nárazech do hlavy trochu lépe, ale na druhou stranu pokud zasáhly člověka do krku, tak i tam mohly vzniknout velmi vážné následky, nicméně tyto výsledky jsou teď dalším předmětem zkoumání v mezinárodních odborných kruzích, takže je ještě předčasné vyvozovat nějaké závěry.