Je unikátní, stojí hromadu peněz a je z Prahy. Ondřejové Zbytek a Svoboda, studenti Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, spolu s Valerym Mezentsevem z Vysoké školy ekonomické vyvinuli pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN) nejvyspělejší mlžnou komoru světa. Taky nevíte, co to je? Jde o fyzikálně-chemický přístroj zobrazující dráhy těch nejmenších částic, ze kterých se skládá celý náš svět. A Češi ho umí vyrobit skvěle.
Zařízení, jehož základní model stojí přes milion, vzniklo v rámci startupu Nebulo a vidět ho teď mohou návštěvníci výstavy Mikrokosmos v Ženevě. „Náš příběh ukazuje, že když člověk nehledá výmluvy a jde vytrvale za svým snem, může dosáhnout něčeho neuvěřitelného,“ říká Zbytek, student programu Elektrotechnika, energetika a management a hlavní inovátor společnosti.
Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou radioaktivitu. Jeho aktivní plocha má velikost 90 na 40 centimetrů a zařízení disponuje několika světovými unikáty. Tvůrci do něj implementovali technologii CrystalView, díky níž je možné pozorovat děje v mlžné komoře v dosud nebývalém kontrastu a ostrosti.
„V úplných začátcích nikdo nevěřil, že můžeme uspět. Před pár dny jsme se ale stali nejmladšími partnery CERN, kteří mu takto komplexní zařízení dodali,“ raduje se Zbytek.
Prototyp jedinečného zařízení studenti vyrobili ještě jako středoškoláci na Gymnáziu Opatov. Právě tato mlžná komora zaujala tehdejšího generálního ředitele CERN Rolfa-Dieter Heuera, který si přál, aby ji následně zkonstruovali pro CERN. Nebulo mlžná komora je v tuto chvíli nejpokročilejším přístrojem svého druhu na světě, který slouží k výuce, demonstraci a popularizaci částicové a jaderné fyziky.
„Chtěli jsem vytvořit něco unikátního, co nemá obdoby,“ dodává Zbytek, který se v roce 2013 stal držitelem ocenění Česká hlavička za projekt Supravodivý setrvačník – alternativa k elektrochemickým zdrojům elektrické energie. „Chtěli jsme ukázat světu známku absolutní kvality, důvtipu a vynalézavosti, které neznají hranic. Povedlo se nám to, tou známkou je Nebulo.“
Tuto na míru šitou mlžnou komoru studenti poprvé v historii vybavili robotickým systémem vsouvání radioaktivních zářičů, který umožňuje spatřit i umělou radioaktivitu. Aparát zahrnuje automatickou injektáž radioaktivního plynu radonu, jehož malé množství v mlžné komoře ilustruje poločas rozpadu jednotlivých chemických prvků.
První mlžnou komoru 20 let vyvíjel a v roce 1911 konečně spustil skotský fyzik Charles Thomson Rees Wilson. Za objevení principu zviditelnění drah elektricky nabitých částic za pomoci kondenzace sytých par pak v roce 1927 získal Nobelovu cenu za fyziku.
Takže kdoví, jakého ocenění se dostane českým studentům.