Impulsem pro vznik internetu byla první umělá družice Země, sovětský Sputnik

Internet je bezpochyby jedním z největších výdobytků lidstva a můžeme ho směle srovnat třeba s Gutenbergovým vynálezem knihtisku. Na rozdíl od klasických vynálezů je ale internet dílem kolektivním, mezinárodním a dokládá ohromný potenciál, který v sobě skrývá otevřená a nezištná spolupráce chytrých lidí na celém světě.
Zde jsou některé ze zásadních událostí v jeho relativně krátké historii. Lze říci, že prapůvodním impulsem pro vznik internetu byla první umělá družice Země, tedy sovětský Sputnik 1. Jeho vypuštění v roce 1957 bylo totiž pro Spojené státy silným impulsem. Zaostávání v kosmických technologiích, na které byly pochopitelně navázány i technologie vojenské, totiž mohlo mít pro USA v době studené války obrovské důsledky. Americká administrativa si toto nebezpečí dobře uvědomovala a začala okamžitě jednat.

O PENÍZE NEMĚLI NOUZI

Hned v následujícím roce založilo ministerstvo obrany USA agenturu zaměřenou na podporu výzkumných projektů vedoucích k novým technologiím. Příjemcům svých grantů poskytla nadstandardní podmínky, rozpočet byl o dva řády vyšší oproti obvyklým, vědci a technici měli také daleko volnější ruce a mohli na nových myšlenkách pracovat po delší dobu a bez zbytečného papírování.

PODHOUBÍ BYLO NA UNIVERZITÁCH

V oblasti počítačových technologií a komunikací vyrostlo z podhoubí projektů agentury několik silně neformálních skupin výzkumníků a programátorů, kterým bychom dnes říkali hackeři. Takové počítačové úderky vznikly na řadě univerzit v Bostonu, Berkeley nebo Los Angeles.
Roku 1968 vypsala agentura tendr na vývoj paketové sítě, univerzity pak pracovaly na základním softwaru, jehož prostřednictvím by jejich koncové, tehdy samozřejmě sálové počítače, mohly spolu komunikovat. Počátkem 70. let se síť v akademickém prostředí rychle rozrůstala a postupně se do ní připojily desítky univerzit a dalších institucí po celých Spojených státech. V létě 1973 pak získala i mezinárodní charakter, protože se přidaly i dvě evropské instituce – University College London a norský seismologický ústav NORSAR.
Princip přepojování paketů se stal populární, v roce 1973 začali Bob Kahn a Vint Cerf pracovat na specifikacích, které měly sjednotit protokoly paketových sítí, jejich rozhraní s koncovými počítači a datové objekty vyměňované v těchto sítích. Oba dva jsou dnes po právu označováni jako otcové Internetu.

PREMIÉRA SE ODBYLA V ČVUT

V tehdejším Československu byl internet poprvé spuštěn 13. února 1992 v pražském ČVUT. Současně byl zahájen projekt FESNET (Federal Educational and Scientific Network), byl financován hlavně z prostředků Fondu rozvoje vysokých škol MŠMT a zapojily se do něj vysoké školy ve všech větších městech. Po rozdělení Československa se zkratka změnila na CESNET (Czech Educational and Scientific Network). Jediným mezinárodním spojením pak byla linka z Prahy do Lince o "úžasné" kapacitě 9600 bitů za sekundu.
Počátkem 90. let minulého století pak vešly ve známost protokoly síťové a transportní vrstvy, v osobních počítačích se sice už začala prosazovat grafická uživatelská rozhraní, internet byl ale pořád pouze textový.
Ke komerčnímu využití Internetu došlo v roce 1991 v USA a brzy nato i ve zbytku rozvinutého světa.
Opravdovou revolucí, která způsobila pozdější masové rozšíření internetu, byl vznik služby WWW (World Wide Web). Došlo k ní na evropské půdě, konkrétně v ženevském Centru jaderného výzkumu CERN. Vynálezci WWW, Tim BernersLee a Robert Cailliau, použili známý princip hypertextu – souboru textů navzájem propojených odkazy – a přidali k tomu komunikační protokol nazvaný HTTP (Hyper-Text Transfer Protocol). Dalším milníkem ve vývoji WWW bylo dokončení vývoje prvního grafického klienta, který nesl již většinu znaků moderních webových prohlížečů. Jmenoval se Mosaic a jeho autory byli Marc Andreesen a Eric Bina, kteří tehdy působili v americké Národním centru superpočítačových aplikací (NCSA). Mosaic byl volně dostupný pro všechny tehdy populární platformy osobních počítačů, a proto se mezi uživateli internetu rozšířil rychlostí blesku.