Datum zveřejnění: 
14. 6. 2016

Kvůli případu profesorky Evy Sykové, která podle reportáže České televize přijímala od pacientů peníze za účast na klinické studii, má v Česku vzniknout nový zákon. Bude upravovat spolupráci výzkumných ústavů a firem. Vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro HN řekl, že na pravidlech začne pracovat co nejdříve a rád by je měl hotová do příštích sněmovních voleb.
"V případu profesorky Sykové došlo k nepříliš šťastnému propojení firmy, nadace a výzkumné instituce. Měli bychom dát jasná pravidla, jak má vypadat spolupráce firem s výzkumnými institucemi," myslí si Bělobrádek.
Nešťastným propojením má na mysli situaci, kdy Syková zároveň vedla výzkum amyotrofické laterální sklerózy i Ústav experimentální medicíny, který spoluvlastní firmu Bioinova, jež se na výzkumu podílí. Kromě toho profesorka založila nadaci, která sháněla na výzkum peníze – a podle ČT tlačila na některé pacienty, aby nadaci posílali dary a dosáhli tak na experimentální léčbu. Syková pochybení odmítá.
"Ze situace kolem profesorky Sykové se chceme poučit, poslal jsem na Ústav experimentální medicíny interní audit. Určitě by stálo za to se nad těmi pravidly zamyslet systémově," myslí si předseda Akademie věd Jiří Drahoš.
Podle Bělobrádka by se mělo Česko při přípravě nových pravidel inspirovat u zahraničních univerzit – třeba v Izraeli, který si chce věda často brát za vzor. "Souvisí to i s efektivním využíváním veřejných zdrojů. Máme podezření na případy, že výzkumník za veřejné peníze něco vyzkoumá a ve své firmě na tom pak vydělá," popisuje vicepremiér.
Vědci, kteří mají zkušenosti s propojováním vědy a byznysu, souhlasí s tím, že výsledky bádání v Česku nevstupují vždy do praxe tak, jak by měly.
"Může například docházet ke zvýhodněným prodejům licence firmě, kde je zainteresovaný některý z vědců. Nebo když univerzita vytvoří s vedoucím zaměstnancem firmu. Na první pohled to vypadá nevinně, ale může to přinášet velký střet zájmů," vysvětluje profesor Vladimír Mařík, šéf Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Zároveň je předsedou představenstva společnosti Certicon, spolupracující na projektech s ČVUT. Podle něj je klíčové, aby mezi ústavy a firmami vznikaly vyvážené smlouvy o tom, jak s nápady nebo výzkumy naložit. Dokumenty by měly být dostupné a dohledatelné.
O tom, že by nový zákon situaci v české vědě výrazně změnil, ale expert pochybuje. "Není potřeba žádných nových předpisů. Je třeba dodržovat ty platné a vnést do akademického prostředí povědomí, že se jej obecně platné zákony týkají," říká Vladimír Mařík. Obává se, aby zákon nezničil možnost založit firmu zaměstnanci univerzity nebo šanci univerzity získat majetkový podíl ve start-upu a společně podnikat. "Tím bychom zabili polovinu převodů výzkumu do praxe," míní odborník.
S tím souhlasí i profesor Martin Fusek, který se o propojování vědy a byznysu stará v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. "Je třeba situaci změnit. Ale myslím, že jakákoli další regulace s tím nic neudělá. Je to otázka etické práce každého člověka a morálky," tvrdí Fusek. Jeho ústav hlavně díky licenčním poplatkům za patenty legendárního profesora Antonína Holého čerpá každoročně půldruhé miliardy korun, především od americké farmaceutické firmy Gilead Sciences. A právě USA nebo například Německo by si Česko podle Fuska mělo vzít za příklad. "Kdyby tam na někoho padlo podezření, že ze školy vynáší duševní vlastnictví, skončí," uvádí profesor.
Bělobrádek chce odstranit i další překážky bránící větším soukromým investicím do vědy. Jedná o tom, aby se zmírnily podmínky pro posuzování, zda si může dát firma výzkum do nákladů.

V případu profesorky Sykové došlo k nepříliš šťastnému propojení firmy, nadace a výzkumné instituce. Měli bychom dát jasná pravidla, jak má spolupráce vypadat. Pavel Bělobrádek místopředseda vlády pro vědu       
 

Autor: 
Lucie Stuchlíková, Adéla Skoupá
Zdroj: 
Hospodářské noviny