Mikroelektrárna na dřevo či biomasu

Přelomový vynález představili vědci ze středočeského Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB). K výrobě elektřiny v domě nebo bytě bude již brzy stačit jen dřevo, sláma nebo jiná biomasa. Vědecký tým pod vedením Jakuba Maščucha vyhrál s prvním prototypem mikroelektrárny Wave v soutěži Ekologický oskar, Energy Globe Award, cenu za nejlepší nápad.
Mikroelektrárnu bude tým ve vědeckém centru sídlícím v průmyslové zóně mezi Kladnem a Buštěhradem nyní ještě testovat a vylepšovat. Na trh se novinka dostane nejdříve v polovině příštího roku. "Mikroelektrárna může pokrýt spotřebu tepla a elektřiny u malých podniků, administrativních budov, bytových domů či škol. Směrem k domácnostem se budeme postupně posouvat," potvrdil Jakub Maščuch. Lidé podle něj mohou v konečném důsledku ušetřit asi třetinu svých nákladů na elektřinu.
Zařízení, které v době slavnostního křtu vytápělo budovu UCEEB a experimentálně jí dodávalo také elektřinu, je výsledkem vývoje Fakulty strojní ČVUT a vědeckého centra u Kladna. Prototyp je v provozu od konce května. "Nápad vznikl v polovině roku 2008 na půdě Ústavu energetiky strojní fakulty. S jeho vedoucím profesorem Kolovratníkem jsme si řekli, že bychom měli postavit takové zařízení," odhalil okamžiky zrodu vynálezu vedoucí týmu. Vývoj se zrychlil v roce 2013, kdy vědci začali využívat unikátní vybavení UCEEB. Základní cena Wave by se po uvedení na trh měla pohybovat okolo 650 tisíc korun. Zařízení zabere plochu zhruba 1,5 krát 4 metry. Kotelna bytového domu může vyrobenou elektřinu využít pro vlastní spotřebu nebo ji prodat do veřejné distribuční sítě. Podle buštěhradských vědců je přitom Wave jen o málo složitější než běžný automatický kotel.

Nezůstane u tepla a elektřiny, ve hře je i chlad

Vývoj mikroelektrárny dlouhodobě podporuje energetická společnost E. ON. "Analýza ukázala, že ze všech zdrojů české vědy, mluvíme o částce přes 70 miliard korun, tvoří investice z komerčního sektoru pouhou miliardu. Wave je dobrou ukázkou spolupráce vědy a komerce. Mikroelektrárna je navíc na rozdíl třeba od solárních panelů výrobkem českým a využívá zdroje, jehož máme dostatek," sdělil během slavnostního křtu vicepremiér Pavel Bělobrádek.
Vědecký tým počítá s tím, že by se zařízením mohl uspět na trhu třeba i v Jižní Americe, Indonésii či jižní Asii, v místech, kde je příliš složité či naprosto nemožné připojit se do elektrické sítě a je zapotřebí zcela samostatného systému.
"Mikroelektrárnu není těžké vybavit pro možnost ostrovního provozu. K zařízení umíme připojit fotovoltaický panel, který by mohl dodat potřebné množství energie pro start zařízení, než si ji začne vyrábět samo," podotkl Jakub Maščuch.
Dalším cílem jeho týmu bude vývoj využití mikroelektrárny nejen pro produkci tepla, ale i chladu. O tuto modifikaci by pak mohly mít zájem země, kde je teplé a vlhké podnebí.
UCEEB u Kladna, postavený za zhruba 690 milionů korun, oslavilo přednedávnem dva roky svého působení. Postupně se architektonicky zajímavá budova ústavu ČVUT zaplnila nejmodernějšími přístroji. V laboratořích, z nichž nejznámější je tzv. umělé slunce, testující fotovoltaiku, či velká klimatická komora, dnes bádá na sto vědců z celého světa. Projekty, jejichž smyslem je získat výzkumem takové materiály a vystavět takové energeticky efektivní budovy, které by byly odolné vůči extrémním vlivům a zároveň šetrné k přírodě a přívětivé k lidem, slaví úspěchy.
"Kromě mikroelektrárny Wave se nám také podařilo například vyvinout fasádní panel z obnovitelných zdrojů, respektive ze dřeva. Kolegové zase v jednom mezinárodním projektu pracují na vícestupňovém tepelném čerpadle, které umí vyrábět teplou vodu pro vytápění i mytí doma," prozradil další úspěšné projekty UCEEB jeho ředitel Lukáš Ferkl. V ústavu pracují i na kvalitním systému monitorování vlhkosti v dřevostavbách, který by měl majitele včas upozornit, že se uvnitř stavby něco děje a měl by zasáhnout.
"Umíme už také do lepených trámů dřevostaveb umístit senzory, které monitorují jejich zatížení. Na veletrhu Expo v Miláně jsme také představili naši solární lavičku, která třeba dokáže dobíjet mobilní telefony a možná by i zvládla sedící zahřívat. Za loňský rok jsme měli celkem 77 zakázek s 55 průmyslovými partnery," shrnul úspěchy buštěhradských vědců Lukáš Ferkl.