Umělé slunce září u Buštěhradu už dva roky. Vědci jsou úspěšní

Stovka vědců, na 80 úspěšných projektů, řady komerčních partnerů. Takové je po dvou letech od otevření centrum u Buštěhradu.

"V novém vědeckém centru u Buštěhradu už září umělé slunce," psali jsme v týdeníku 15. května roku 2014. Postupně se architektonicky zajímavá budova ústavu Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) zaplnila nejmodernějšími přístroji a asi stovkou českých i zahraničních vědců. Projekty, jejichž smyslem je získat výzkumem takové materiály a vystavět takové energeticky efektivní budovy, které by byly odolné vůči extrémním vlivům a zároveň šetrné k přírodě a přívětivé k lidem, slaví úspěchy nejen v akademickém světě, ale nachází uplatnění i v komerční sféře. Dokonce si v tržním prostředí ústav s výzkumníky ze čtyř fakult ČVUT – stavební, strojní, elektrotechnické a biomedicínského inženýrství – vede tak dobře, že by uvítal posunutí dvacetiprocentní hranice stanovené zákonem pro výdělečné činnosti vysokých škol. U příležitosti dvouletého výročí otevření Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) v průmyslové zóně mezi Kladnem a Buštěhradem jsme si povídali s jeho ředitelem Lukášem Ferklem.

- Jak dlouhou cestu jste za dva roky ušli?

Vybudovali jsme nejmodernější výzkumné centrum v oblasti stavebnictví v republice, dovybavili jsme laboratoře přístroji. Konečná investice je asi 690 milionů hrazená z 85 procent z Evropského programu pro vědu, výzkum a inovace a z 15 procent ze státního rozpočtu. Postupně se počet vědců ustálil na stovce a kromě českých odborníků tu pracují lidé třeba i z Belgie, Německa, Holandska, Francie, Rumunska, Ruska či Brazílie. Své vědecké programy rozvíjí v pěti výzkumných skupinách, které se dělí na laboratoře. Mezi "highlights" patří elektronový mikroskop na zkoumání struktur stavebních materiálů, je tu velká klimatická komora na zkoumání fyzikálních vlastností materiálů pod vlivem působení uměle vyvolaných přírodních vlivů, jako je déšť, mráz, vítr... Máme tu laboratoř umělého slunce na výzkum solární techniky, speciální pracoviště na výzkum tepelných čerpadel a tisíce dalších přístrojů.

- Představte dosavadní vědecké úspěchy ústavu...

Máme tu třeba Organický Rankinův Cyklus, což je taková domácí elektrárna. Když máte doma třeba kotel, tento systém ORC dokáže ze spalin vyrobit ještě trochu elektřiny. ORC na trhu sice už jsou, ale náš je velmi malý, kompaktní, jednoduchý a tedy levnější. Naše ORC tak loni získalo Eon Energy Globe Award a máme podepsanou licenční smlouvu s investory, kteří nám na další vývoj budou dávat finance. Vyvinuli jsme například také fasádní panel z obnovitelných zdrojů, respektive ze dřeva. Kolegové zase v jednom mezinárodním projektu vyvíjejí úspěšně vícestupňové tepelné čerpadlo, které umí vyrábět teplou vodu pro vytápění i mytí doma. Dosavadní čerpadla se neuměla elegantně vypořádat s různými požadavky na teplotu, na tom teď pracujeme. Pracujeme i na kvalitním systému monitorování vlhkosti v dřevostavbách, který by měl majitele včas upozornit, že se uvnitř stavby něco děje a měl by zasáhnout. Tady je o licence mezi investory zájem. Umíme už také do lepených trámů dřevostaveb umístit senzory, které monitorují jejich zatížení a v případě kritických hodnot, třeba když na stavbu napadne hodně sněhu, vyšlou varování. Tento výzkum jsme teď dokončili a hodláme produkt nabízet.

- Čím se chlubí laboratoř umělého slunce?

Podařilo se nám ve spolupráci s partnery vyvinout solární lavičku, která třeba dokáže dobíjet mobilní telefony a možná by i zvládla zahřívat pozadí. Byla k vidění třeba na veletrhu Expo v Miláně. Taková lavička by ale vyšla řádově na desítky tisíc korun, takže těžko říci, zda má šanci se běžně rozšířit, ale jedna malá firma s tím má plány. Stejně tak jsme do Milána vezli hybridní solární panel, který dokáže vyrábět elektřinu i teplo.

- Dá se tedy říci, že se vašim vědcům daří i v komerční sféře?

Více než jsme čekali. Za loňský rok jsme měli celkem 77 zakázek s 55 průmyslovými partnery a stále rosteme. Docela nás ale brzdí legislativa, protože jako univerzita nesmíme mít více než 20 procent výkonů z oblasti smluvního výzkumu, hospodářské doplňkové činnosti. Dokázali bychom expandovat, ale stojíme na místě, protože nesmíme. Podpora vysokých škol ze státního rozpočtu přitom není vysoká. Nám se zatím daří shánět doma i v zahraničí různé grantové příspěvky, takže v současné době cílíme na rozpočet okolo 80 milinů korun ročně. Abychom mohli naše centrum pozdvihnout na světovou úroveň, potřebovali bychom 110 milionů.

- Vy ale spolupracujete i s městy a obcemi...

Tady v Buštěhradě máme třeba odborný dozor nad projektem rozšíření základní školy, na kterém se už pracuje. Uplatňujeme tam náš komplexní přístup ke stavbám tak, aby všechny požadavky jednotlivých systémů spolu nakonec ladily a stavba efektivně fungovala. Řada měst už s námi také konzultuje projekty rozvoje svého veřejného prostoru.