Univerzity v Česku zavádějí nové obory. Inspirují se při tom v cizině a vycházejí i z požadavků firem.
Pracovní trh v následujících dvaceti letech výrazně ovlivní moderní technologie. Podle kanadské společnosti CST se žádaným povoláním stanou konstruktéři robotů, telechirurgové, odborníci na správu digitálních archivů nebo recyklaci odpadků. Na očekávanou proměnu trhu práce i na konkrétní požadavky firem už nyní reagují české vysoké školy a zavádějí nové obory studia. Zájemci o vysokoškolský titul si tak mohou vybrat třeba energetiku pro 21. století, bioinformatiku nebo multimédia spojená s ekonomií. Právě v těchto dnech se uchazeči o vysokoškolské studium rozhodují, kam poslat přihlášky, jelikož většina univerzit je přijímá jen do konce února. Řada lidí má jasno, že chce jít například na tradiční ekonomii či na práva. I tak se vyplatí porovnat různé univerzity. Kromě dostupnosti a pověsti školy by se člověk měl zajímat o budoucí uplatnění. Jako vodítko může posloužit porovnání nezaměstnanosti absolventů, které vytvořilo Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy. Téměř stoprocentní jistotu práce nabízí studium medicíny, zvolená škola téměř nehraje roli. Velmi dobře se uplatňují i absolventi práv. V dalších oborech už hodně záleží na tom, jakou konkrétní fakultu člověk vystuduje. V případě ekonomie se třeba vyplatí zvolit pražskou VŠE (viz tabulka Srovnání nezaměstnanosti…).
Sázka na nanotechnologie
Ze strany podniků neustále zaznívá, že na pracovním trhu chybí kvalifikovaní technici. "Na trhu není dost absolventů oborů jako robotika, automatizace nebo elektroprojekce," říká personální manažerka firmy ABB Česká republika Jana Vašíčková. Společnosti Siemens, Škoda Auto a další postrádají konstruktéry a vývojáře.
Ti spolu s programátory chybí i České spořitelně. "Získat kvalifikované IT odborníky pro práci v bankovnictví je náročné," potvrzuje Alena Nováková z Expobank. Přesto neplatí, že všichni čerství technici najdou práci. "Dobře si vedou absolventi strojních, informačních, elektrotechnických fakult," říká Martin Zelenka ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK. Problémy podle něj naopak mají studenti oborů, které byly nebo jsou v útlumu – tedy architektury, stavebnických a hornických fakult. Roli může hrát opět i kvalita školy a míra, v jaké spolupracuje s praxí. "Celkově na tom ale absolventi technických fakult nejsou špatně. Jejich průměrná míra nezaměstnanosti je třetí nejnižší," podotýká Zelenka.
Nezaměstnanost absolventů je podstatně ovlivněna i celkovým vývojem pracovního trhu. Až do roku 2008 se situace absolventů všech vysokých škol zlepšovala. "Po nástupu ekonomické krize došlo k nejvýraznějšímu zhoršení uplatnění absolventů u technických, zemědělských, ekonomických a přírodovědných fakult," říká Martin Zelenka. Následně se situace začala obracet k lepšímu. Nyní je průměrná míra nezaměstnanosti na nejnižších hodnotách od roku 2008, což je dobrá zpráva pro absolventy. Ale zájemci o studium by měli zkusit odhadnout svou uplatnitelnost i za 10 nebo 20 let. Jednou z možností je vsadit na jistotu. Jen těžko lze například předpokládat, že se v budoucnu obejdeme bez lékařů či právníků.
Vyplatí se sledovat také moderní trendy. Na ně ostatně reagují i některé české univerzity. Třeba už jen dvě procenta procesorů najdeme ve stolních počítačích, tabletech nebo noteboocích, zbytek je vestavěn třeba v domácích spotřebičích, kamerách, přehrávačích, ale i v platebních terminálech a kartách. Proto Fakulta informačních technologií ČVUT přišla s oborem návrh a programování vestavných systémů. Školy ale podle Josefa Šedlbauera z Technické univerzity v Liberci nemohou čekat, až firmy začnou poptávat určité kvalifikace. "Naší úlohou je být trochu napřed a rozvíjet i směry, na kterých bude průmysl stát v příštích letech," myslí si profesor Šedlbauer. Něco takového se Technické univerzitě podařilo, když v roce 2009 zavedla obor nanotechnologie. V té době se nanomateriálům v Česku věnovalo asi 25 firem, nyní se jejich počet vyšplhal zhruba na 150. A Česko navíc patří v této oblasti ke světovým lídrům. "Využili jsme toho, že se na univerzitě perspektivním výzkumem nanomateriálů a nanotechnologií už tehdy zabývalo několik týmů," vzpomíná Šedlbauer. Na jednom místě měli kvalitní lidi, přístroje a ještě škola přilákala ke spolupráci v novém oboru odborníky z Akademie věd.
Míchání oborů
Stále populárnější je propojování různých oblastí. Pražská VŠE před časem otevřela obor multimédia v ekonomické praxi, kde se tradiční ekonomika kombinuje s grafikou, zpracováním fotografií, výrobou videí či webdesignem. "Rozšíření výuky v oblasti multimédií požadovali sami studenti. Následně jsme si ověřili, že profil absolventa vyplňuje ‚bílé místo‘ na pracovním trhu," říká Stanislav Horný, který stál na VŠE u zrodu nového oboru. V cizině podle jeho zjištění nemá obor obdobu. "Studenti oceňují hlavně prakticky orientovanou výuku a osobní přístup," podotýká Horný. A to se zřejmě vyplácí – počet zájemců šestkrát převyšuje množství přijatých.
Sociální a biologické vědy zase propojuje obor globální migrační a rozvojová studia, který loni zavedla Přírodovědecká fakulta UK. Reagovala částečně i na aktuální dění, kdy se do Evropy valí masy uprchlíků a roste poptávka po odbornících na integraci migrantů. Kromě toho škola láká potenciální studenty také na nový obor bioinformatika. "V biologii existuje spousta dat, která je potřeba analyzovat," říká Marian Novotný z Přírodovědecké fakulty UK. Proto se dohodli s techničtěji zaměřeným "matfyzem" a od loňska nabízejí obor kombinující biologii s informatikou. Na výuce spolupracuje také technologická firma IBM nebo farmaceutická společnost MSD, která v Praze nedávno otevřela vývojové centrum. "Absolventi se uplatní ve výzkumu, ve farmaceutických firmách, ale i v zemědělství při úpravách rostlin," popisuje Novotný. Mohou však pracovat také jako programátoři.
Univerzity často naslouchají i poptávce podniků. Třeba na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava vzniká většina nových oborů na základě požadavků z praxe. Od září škola nabídne například energetiku pro 21. století. "Tento obor se zrodil ve spolupráci s firmami jako Veolia Energie," vysvětluje rektor univerzity Ivo Vondrák. Podobně pražské ČVUT reagovalo na poptávku společnosti ČEZ a zavedlo obor stavby pro energetiku. "Firma si chce zajistit dostatek expertů pro případnou dostavbu Temelína a pro údržbu stávajících staveb," vysvětluje Jiří Máca z Fakulty stavební ČVUT.
Poptávka podniků po zaměstnancích však ovlivňuje nabídku studijních oborů i v dalších oblastech. VŠB-TU Ostrava začala v souvislosti s příchodem korejské automobilky Hyundai do průmyslové zóny v Nošovicích studentům nabízet obor materiály a technologie pro automobilový průmysl. A podobně se zachovala Filozofická fakulta Palackého univerzity v Olomouci. Jelikož Jižní Korea v Česku v poslední době masivně investuje a přišly sem společnosti Hyundai, Nexen Tire nebo Doosan, nabízí od loňska obor korejština pro hospodářskou praxi. "Reagovali jsme na poptávku firem po korejsky mluvících zaměstnancích," říká Ivona Barešová, vedoucí katedry asijských studií Univerzity Palackého. Na nedostatek zájemců o studium korejštiny si škola nestěžuje. Počet přihlášených čtyřnásobně převyšoval počet přijatých.
Pro nadcházející školní rok chystá Univerzita Palackého další novinku – obor indonéská studia se zaměřením na cestovní ruch. "Nejde o přímou reakci na poptávku firem, všímáme si ale trendů na univerzitách v cizině i rostoucího zájmu českých turistů a podnikatelů o jihovýchodní Asii," podotýká Barešová. Při srovnání s cizinou Česku některé vysokoškolské kvalifikace chybí. "Na rozdíl od Německa nemáme obor automotive specializovaný na softwarové programy nutné pro provoz vozů," říká Zdeněk Hanzálek z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Zdejší ekonomika je přitom na automobilovém průmyslu závislá, vedle automobilek jako Škoda Auto, TPCA tady působí i řada výrobců komponent. České vysoké učení technické už před deseti lety zvažovalo, že obor automotive začne uchazečům o studium nabízet. Nakonec ale škola zůstala u šířeji zaměřeného oboru kybernetika. Nyní chce Fakulta strojní ČVUT zavést alespoň nový obor konstrukce a výroba součástí z plastů a kompozitů. "Zájem o absolventy mají výrobci letadel a automobilů," říká proděkan fakulty strojní Jan Řezníček.
Je dobře, že univerzity nabídku oborů průběžně rozšiřují, ale rozhodně by neměly bezhlavě podléhat diktátu zaměstnavatelů. "Podmínky na pracovním trhu se někdy mění rychle. Mohlo by se stát, že školy budou neustále obměňovat obory," říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC. Navíc pokud člověk vystuduje úzce zaměřený obor a situace na trhu práce se změní, může mít s hledáním uplatnění velké problémy. Vhodnější než neustále vymýšlet nové obory je podle Dombrovského úzká spolupráce firem a studentů v posledních ročnících. Osvědčují se třeba stáže v podnicích, které mohou vyústit v trvalé zaměstnání. Nabízí je Škoda Auto, Vodafone a řada dalších firem.
Srovnání nezaměstnanosti absolventů podle typu fakulty
Data z dubna 2014, jedná se o míru nezaměstnanosti absolventů z doby půl roku až dva roky po dokončení školy.
nezaměstnanost
Ekonomické
Fakulta informatiky a statistiky (VŠE) 0,9 %
Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií (MENDELU) 1,2 %
Národohospodářská fakulta (VŠE) 1,4 %
Fakulta financí a účetnictví (VŠE) 1,4 %
Provozně ekonomická fakulta (ČZU) 1,4 %
Fakulta mezinárodních vztahů (VŠE) 1,6 %
Fakulta podnikohospodářská (VŠE) 2,2 %
Fakulta ekonomická (ZČU) 2,3 %
Fakulta managementu Jindřichův Hradec (VŠE) 2,5 %
Ekonomicko-správní fakulta (MU) 3,2 %
Ekonomická fakulta (TUL) 3,3 %
Fakulta ekonomicko-správní (UPA) 3,5 %
Fakulta informatiky a managementu (UHK) 4,1 %
Fakulta sociálně ekonomická (UJEP) 4,1 %
Fakulta managementu a ekonomiky (UTB) 4,3 %
Fakulta aplikované informatiky (UTB) 4,3 %
Fakulta podnikatelská (VUT) 4,5 %
Ekonomická fakulta (JU) 5,0 %
Fakulta multimediálních komunikací (UTB) 6,7 %
Ekonomická fakulta (VŠBTU) 7,0 %
Provozně ekonomická fakulta (MENDELU) 7,5 %
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné (SU) 7,6 %
Právnické
Právnická fakulta (UK) 0,7 %
Fakulta právnická (ZČU) 1,0 %
Právnická fakulta (MU) 1,7 %
Právnická fakulta (UP) 3,1 %
Filozofické, teologické a sociální
Fakulta humanitních studií (UK) 0,5 %
Katolická teologická fakulta (UK) 0,8 %
Filozofická fakulta (UK) 1,3 %
Teologická fakulta (JU) 1,5 %
Fakulta sociálních věd (UK) 1,5 %
Evangelická teologická fakulta (UK) 1,7 %
Fakulta veřejných politik (SU) 1,8 %
Fakulta humanitních studií (UTB) 1,8 %
Husitská teologická fakulta (UK) 2,2 %
Cyrilometodějská teologická fakulta (UP) 3,0 %
Fakulta sociálních studií (MU) 3,5 %
Filozofická fakulta (UP) 3,6 %
Fakulta sociálních studií (OU) 4,5 %
Filozofická fakulta (MU) 5,3 %
Filozofická fakulta (UJEP) 5,7 %
Fakulta filozofická (ZČU) 6,0 %
Filozofická fakulta (OU) 7,2 %
Filozoficko-přírodovědecká fakulta (SU) 9,4 %
Filozofická fakulta (UHK) 9,7 %
Fakulta filozofická (UPA) 10,1 %
Filozofická fakulta (JU) 16,7 %
Lékařské, zdravotnické a farmaceutické
Fakulta zdravotnických studií (UJEP) 0,0 %
2. lékařská fakulta (UK) 0,4 %
Lékařská fakulta v Hradci Králové (UK) 0,5 %
3. lékařská fakulta (UK) 0,5 %
Farmaceutická fakulta (VFUB) 0,6 %
Lékařská fakulta v Plzni (UK) 0,8 %
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (UK) 0,8 %
Fakulta zdravotnických studií (UPA) 1,2 %
Fakulta zdravotnických studií (ZČU) 1,2 %
Fakulta zdravotnických věd (UP) 1,2 %
1. lékařská fakulta (UK) 1,3 %
Lékařská fakulta (OU) 1,3 %
Lékařská fakulta (MU) 1,3 %
Lékařská fakulta (UP) 1,4 %
Zdravotně sociální fakulta (JU) 2,0 %
Pedagogické
Pedagogická fakulta (UK) 1,1 %
Fakulta tělesné výchovy a sportu (UK) 1,9 %
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická (TUL) 2,6 %
Pedagogická fakulta (MU) 2,6 %
Pedagogická fakulta (OU) 3,1 %
Pedagogická fakulta (UJEP) 3,1 %
Pedagogická fakulta (UHK) 3,6 %
Pedagogická fakulta (JU) 3,7 %
Pedagogická fakulta (UP) 3,8 %
Fakulta pedagogická (ZČU) 3,9 %
Fakulta tělesné kultury (UP) 4,6 %
Fakulta sportovních studií (MU) 10,2 %
Přírodovědné
Matematicko-fyzikální fakulta (UK) 1,0 %
Fakulta aplikovaných věd (ZČU) 2,0 %
Přírodovědecká fakulta (JU) 2,4 %
Fakulta životního prostředí (UJEP) 3,4 %
Přírodovědecká fakulta (UK) 3,4 %
Přírodovědecká fakulta (UJEP) 5,2 %
Přírodovědecká fakulta (UP) 6,2 %
Přírodovědecká fakulta (UHK) 7,5 %
Přírodovědecká fakulta (MU) 8,9 %Přírodovědecká fakulta (OU) 11,7 %
Technické
Fakulta strojní (ČVUT) 0,4 %
Fakulta strojní (ZČU) 0,5 %
Technická fakulta (ČZU) 0,5 %
Fakulta informačních technologií (ČVUT) 0,9 %
Fakulta elektrotechnická (ČVUT) 1,1 %
Fakulta chemicko-inženýrská (VŠCHT) 1,3 %
Fakulta strojního inženýrství (VUT) 1,5 %
Fakulta stavební (ČVUT) 1,7 %
Fakulta informačních technologií (VUT) 1,8 %
Fakulta technologie ochrany prostředí (VŠCHT) 1,8 %
Fakulta potrav. a biochem. technologie (VŠCHT) 1,8 %
Fakulta strojní (TUL) 2,0 %
Fakulta biomedicínského inženýrství (ČVUT) 2,1 %
Fakulta dopravní (ČVUT) 2,2 %
Fakulta chemické technologie (VŠCHT) 2,5 %
Fakulta elektrotechnická (ZČU) 2,8 %
Fakulta elektrotechniky a informatiky (VŠBTU) 2,8 %
Dopravní fakulta Jana Pernera (UPA) 2,8 %
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (ČVUT) 2,9 %
Fakulta informatiky (MU) 2,9 %
Fakulta elektrotech. a komunikač. tech. (VUT) 2,9 %
Fakulta stavební (VŠBTU) 3,0 %
Fakulta strojní (VŠBTU) 3,2 %
Fakulta výrobních technologií a managementu (UJEP) 3,6 %
Fakulta metalurgie a mat. inženýrství (VŠBTU) 4,1 %
Fakulta elektrotechniky a informatiky (UPA) 4,2 %
Fakulta stavební (VUT) 4,5 %
Fakulta bezpečnostního inženýrství (VŠBTU) 4,9 %
Fakulta technologická (UTB) 4,9 %
Fakulta mechatroniky (TUL) 4,9 %
Fakulta chemická (VUT) 7,0 %
Fakulta umění a architektury (TUL) 7,0 %
Fakulta textilní (TUL) 7,2 %
Hornicko-geologická fakulta (VŠBTU) 7,5 %
Fakulta architektury (ČVUT) 7,6 %
Fakulta chemicko-technologická (UPA) 8,4 %
Fakulta logistiky a krizového řízení (UTB) 9,4 %
Fakulta architektury (VUT) 15,3 %
Zemědělské
Zahradnická fakulta (MENDELU) 1,2 %
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (ČZU) 2,8 %
Fakulta lesnická a dřevařská (ČZU) 4,0 %
Fakulta veterinárního lékařství (VFUB) 4,3 %
Fakulta životního prostředí (ČZU) 4,9 %
Fakulta veter. hygieny a ekologie (VFUB) 7,2 %
Lesnická a dřevařská fakulta (MENDELU) 7,3 %
Zemědělská fakulta (JU) 7,7 %
Agronomická fakulta (MENDELU) 12,2 %
Fakulta rybářství a ochrany vod (JU) 12,5 %
Umělecké
Fakulta restaurování (UPA) 0,0 %
Hudební fakulta (AMU) 0,7 %
Divadelní fakulta (AMU) 1,0 %
Filmová a televizní fakulta (AMU) 1,9 %
Fakulta umění a designu (UJEP) 4,6 %
Hudební fakulta (JAMU) 4,8 %
Divadelní fakulta (JAMU) 5,6 %
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze 7,4 %
Fakulta umění (OU) 10,1 %
Akademie výtvarných umění v Praze 12,5 %
Fakulta výtvarných umění (VUT) 17,9 %
Soukromé vysoké školy
Škoda Auto Vysoká škola 0,0 %
Vysoká škola ekonomie a managementu 0,0 %
University of New York in Prague 0,0 %
Academia Rerum Civilium 0,0 %
Anglo-americká vysoká škola 0,0 %
Unicorn College 0,0 %
Vysoká škola realitní – Institut Franka Dysona 0,0 %
Vysoká škola regionálního rozvoje Praha 1,0 %
Vysoká škola zdravotnická 1,2 %
Pražská VŠ psychosociálních studií 1,3 %
Univerzita Jana Amose Komenského 1,6 %
Soukromá VŠ ekonomických studií 1,7 %
Bankovní institut 1,8 %
Vysoká škola hotelová v Praze 2,2 %
CEVRO Institut 2,3 %
Filmová akademie v Písku 2,4 %
Vysoká škola finanční a správní 2,4 %
BIBS Vysoká škola 2,5 %
Metropolitní univerzita Praha 2,5 %
Rašínova vysoká škola 3,0 %
VŠ manažerské informatiky a ekonomiky 3,0 %
Vysoká škola Karlovy Vary 3,2 %
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo 4,0 %
Vysoká škola podnikání 4,0 %
VŠ mezinárodních a veřejných vztahů 4,1 %
VŠ tělesné výchovy a sportu Palestra 4,3 %
VŠ evropských a regionálních studií 4,4 %
Vysoká škola obchodní v Praze 5,1 %
Akdemie Sting 6,0 %
Moravská vysoká škola Olomouc 6,0 %
Vysoká škola sociálně správní Havířov 6,0 %
Evropský polytechnický institut 6,4 %
VŠ cest. ruchu, hotelnictví a lázeňství 6,7 %
Vysoká škola logistiky 6,8 %
Newton College 8,0%
Vysoká škola Karla Engliše v Brně 8,4 %
Západomoravská vysoká škola Třebíč 9,9 %
Vysoká škola obchodní a hotelová 10,4 %
Lit. akademie (Soukr. VŠ J. Škvoreckého) 10,7 %
Akcent College 12,5 %
AMU – Akademie múzických umění UJEP – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
AVU – Akademie výtvarných umění UK – Univerzita Karlova
ČZU – Česká zemědělská univerzita UP – Univerzita Palackého
ČVUT – České vysoké učení technické UPA – Univerzita Pardubice
JAMU – Janáčkova akademie múzických umění UTB – Univerzita Tomáše Bati
JU – Jihočeská univerzita VFUB – Veterinární a farmaceutická univerzita
MU – Masarykova univerzita VŠBTU – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
MENDELU – Mendelova univerzita v Brně VŠE – Vysoká škola ekonomická
OU – Ostravská univerzita VŠCHT – Vysoká škola chemicko-technologická
SU – Slezská univerzita VŠUP – Vysoká škola uměleckoprůmyslová
TUL – Technická univerzita VUT – Vysoké učení technické
UHK – Univerzita Hradec Králové ZČU – Západočeská univerzita v Plzni
Zdroj: Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy
Jistotu práce poskytuje studium medicíny, dobře se uplatňují i absolventi práv.