Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) považuje návrh vicepremiéra a šéfa financí Andreje Babiše (ANO) na převedení letecké záchranné služby na ministerstvo obrany za elegantní řešení. Ministerstvo zdravotnictví již o této variantě dříve uvažovalo, ale narazilo na nesouhlas ministerstev obrany a vnitra. Vláda měla rozhodnout o vypsání veřejné soutěže, po Babišově návrhu však rozhodnutí odložila. Rozhodnout musí ale nejpozději příští týden, aby se případný tendr stihl uskutečnit. Podle varianty navržené Babišem všech deset základen převezme od roku 2017 ministerstvo obrany, tedy armáda. Nyní osm z deseti základen provozují soukromé firmy a po jedné armáda a policie. Smlouvy se soukromými provozovateli na konci letošního roku vyprší. Podle dřívějších vyjádření ministerstva obrany by provozování letecké záchranky přišlo stát na osm miliard. Pokud se vláda přikloní k této variantě, mělo by se podle Němečka ministerstvo financí zavázat, že projekt bude financovat.
Němeček řekl, že neví, zda návrh ministerstvo financí předjednalo s resortem obrany, které řídí Babišův stranický kolega Martin Stropnický. Tendr na leteckou záchrannou službu spadá do působnosti náměstka Josefa Vymazala (ANO). Jeho stranický šéf však podle zdroje zpochybnil, že by službu měly zajišťovat soukromé firmy, neboť se mu to zdá drahé. Již při předchozím projednávání tématu na vládě kritizoval Babiš navrženou cenu tendru. Prý by ministerstvo obrany mohlo zajistit provoz z vlastních zdrojů, zřejmě by na to dostalo dotaci ze státního rozpočtu.
Armádě chybí povolení
Podle Zdravotnického deníku je už nynější zapojení armády a policie sporné. "Armáda a policie na to nemá od Úřadu pro civilní letectví povolení pro obchodní letovou dopravu. Nemohou létat s leteckou záchrannou službou (HEMS), protože létají podle armádních a policejních papírů. Proč by to nedělala armáda jinde v Evropě, jak to, že jsme jediní. Protože něco porušujeme," citoval web poslance Milana Brázdila (ANO), původní profesí záchranáře. Speciální zákony u armády i policie říkají, že se mohou účastnit na letecké záchranné službě pouze při současném splnění dvou podmínek. První, musí hrozit prodlení, druhá, nestačí-li síly a prostředky k zajištění letadel (zde vrtulníků). Z evropských pravidel pak vyplývá, že provozovatel musí mít schválení národního leteckého úřadu. Podmínkou je vlastnit licenci k obchodní letecké dopravě a prokázat soulad s požadavky předpisu. Tuto podmínku podle webu armáda ani policie nesplňují.
Posudky se liší o miliardy
Němeček v odůvodnění pro jednání vlády uváděl předpokládanou cenu vycházející z dosavadní ceny 3,128 miliardy korun. Dva znalecké posudky, které má k dispozici, se totiž zásadně liší cenou a nemůže je použít. Od Ústavu soudního znalectví v dopravě Dopravní fakulty ČVUT je cena odhadnuta na 3,788 miliardy a od Znaleckého ústavu VŠE na 1,739 miliardy korun bez DPH. Rozdíl je podle ministra dán hlavně rozdílným hodnocením životnosti vrtulníků. Němeček chtěl po stanovení ceny třetím znaleckým posudkem stanovit maximální výši nabídkové ceny. Nový znalecký posudek by podle Němečka mohl být hotový rychle, protože se zaměří jen na rozdílné hodnocení životnosti vrtulníků. Vyšší posudek počítá s životností vrtulníků deset let, nižší 50 let. Ani jedno není podle ministra reálné.
Osm základen pro soukromníky
Leteckou službu nyní zabezpečují na osmi základnách soukromé subjekty Alfa-Helicopter, s.r.o. a DSA a.s. Policie provozuje službu jen na území Prahy a Středočeského kraje a armáda v krajích Plzeňském a Karlovarském. Chystaný tendr má zahrnout každodenní pohotovost vrtulníků s letovou posádkou a lety podle pokynů zdravotnického operačního střediska na osmi základnách. Každodenní pohotovost by měl být na základnách České Budějovice, Jihlava, Liberec, Olomouc, Ústí nad Labem a Hradec Králové. Nepřetržitá 24hodinová pohotovost na základnách Brno a Ostrava.
http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/leteckou-zachranku-muze-prevzit-armada-navrhuje-vlada-1271949