Datum zveřejnění: 
1. 2. 2016

Maďarská startupová scéna slaví. Americký gigant IBM koupil jeden ze tří nejslibnějších start-upů v zemi, firmu Ustream. Nejen pro maďarské začínající podnikatele, ale pro celou středoevropskou scénu je to nevídaný krok, protože zatím jen málo zdejších firem tohoto typu skončilo takzvaným exitem, tedy úspěšným prodejem, který zakladatelům i investorům vrátí jejich prostředky, a oni tak vydělají. "Je to obrovský úspěch, když uvážíme, že ještě před pár lety nikdo nevěděl, co to vlastně start-up je, a v Budapešti v takových firmách bylo jen dvě stě či tři sta lidí," řekla Veronika Pistyurová, ředitelka organizace BridgeBudapest, kterou si maďarské start-upy založily jako svoji lobby a vzdělávací organizaci. Cenu obchodu odhadl časopis Fortune na 130 milionů dolarů. Ustream zajišťuje s pomocí cloudových služeb vysílání videí po internetu pro firmy či mediální společnosti, ať už jde třeba o firemní prezentace, nebo přenos živých koncertů. Měsíčně má kolem osmdesáti milionů diváků a mezi jeho zákazníky jsou NASA, Samsung, Facebook, Nike či televizní kanál Discovery.

Práce až na třetím místě
Jak zdůraznila Pistyurová, na tento úspěch se bude těžko navazovat. V Maďarsku, podobně jako v dalších zemích střední Evropy se hlavně těžko hledají mladí lidé ochotní podstoupit riziko neúspěchu. A když už nějaký nápad mají, bojí se přemýšlet globálně a neumějí nápad prodat. Podle průzkumu, který si její organizace nechala udělat, 81 procent mladých Maďarů dává přednost tomu, najít zaměstnání se stabilním příjmem. "Pro dnešní mladou generaci je práce až na třetím místě za rodinou a zábavou. S tímto přístupem bude těžké uspět, ať už bude státní podpora začínajících firem jakákoliv," potvrzuje Jan Šedivý, který na ČVUT studentům předává své letité zkušenosti z práce pro Google a IBM.

Peněz na rozvoj nových firem je díky evropským fondům ve střední Evropě dost, shodli se minulý týden účastníci kulatého stolu věnovaného start-upům v regionu, organizovaného think-tankem Aspen Institute v Praze. Jenže mladí nejenže nemají ochotu riskovat, ale když už mají nápad, tak ho neumějí prodat. To znají všichni investoři, kteří se v Budapešti, Krakově, Varšavě či Praze – tedy zdejších centrech start-upů – snaží najít slibné projekty. Státní agentury z členských zemí visegrádské čtyřky jako CzechInvest se loni probudily a snaží se začínající firmy povzbudit a pořádat společné konference a představení investorům v západní Evropě pod hlavičkou V4. Firma Google loni v listopadu zase otevřela ve Varšavě svůj Campus Warsaw, tedy jakési vývojové středisko pro všechnyv regionu, a chce kolem něho také vytvořit nějakou společnou značku. "Chceme kolem Campusu Warsaw vytvořit celý středoevropský ekosystém, který by mohl vytvořit globálně známou značku regionálních start-upů," řekl Rafal Plutecki, ředitel Campusu. "V regionu je potenciál. Například Polsko, Ukrajina, Česko a Slovensko ročně vypustí do světa srovnatelný počet technicky vzdělaných studentů jako USA," dodává.

Peněz je dost
Problém je ovšem vytvořit prostředí příznivé pro rozvoj malých firem, které by přitáhlo investory. V USA je většina peněz jdoucích do začínajících firem soukromých, ve střední Evropě je to jinak, převažují prostředky ze státních a evropských fondů a ne vždy je jednoduché je získat. "Nehledě na to, že je dost peněz z unijních fondů, musí se i manažeři start-upů a seed fondů učit, jak tyto peníze používat," řekl Plutecki. "Svoji roli hrají také byrokratické procedury EU. Manažeři fondů často vědí, co je třeba dělat, ale nemohou." A málokdo si může dovolit takovou odvahu jako Finsko, které zavedlo politiku, že úplně začínající podnikatele hodnotí nikoliv podle byznysplánu, ale podle jejich osobní odvahy riskovat – a v jednom ze svých programů jim dává počáteční peníze až do výše 50 000 eur v podstatě na ruku bez toho, že by chtělo podíl ve firmě či hodnotilo návratnost investice. Klíčem ale pořád zůstává nedostatek mladých a odvážných, které neodradí první neúspěch. I proto se organizace jako BridgeBudapest zaměřují na hledání a vzdělávání nových talentů ochotných riskovat. "Nejde jen o propojenost, o síť, jak si často lidé kolem start-upů myslí, ale také o znalosti, talent a schopnosti," řekla Veronika Pistyurová.

(informační a komunikační technologie ve střední Evropě a v pobaltských zemích, v %)
(podíl lidí se specializací na informační a komunikační technologie na celkovém počtu pracujících, v %)

Litva 2,93 2
Lotyšsko 3,97 2,5
Estonsko 4,44 3,1
Česko 4,51 2,9
Polsko 2,89 2,1
Maďarsko 5 4,1
Slovensko 4,67 2,8
Průměr EU 3,99 2,76

Zdroj: Aspen Institute

Autor: 
Martin Ehl
Zdroj: 
Hospodářské noviny