Nové dálniční kilometry patří k tradičním slibům ministrů dopravy. Ten současný Dan Ťok dotáhl do cíle plán prodloužit dálnice o 440 km a zrychlit některé silnice 1. tříd na 110 km/h. Bohužel to ale není v praxi poznat.
Největší událostí letošního roku pro řidiče měly být nové kilometry dálnic a hlavně některé silnice prvních tříd zrychlené na 110 km/h a převedené mezi silnice pro motorová vozidla. Dálniční kilometry nevyrostly na zelené louce, ale administrativně výměnou dopravního značení. Jenže i to se počítá, protože Česká republika v mezinárodním srovnání poskočila se zasíťováním dálnic ze 750 na 1200 km. Tím jsme se podle srovnání evropské statistiky zemí Eurostat zařadili poblíž Chorvatska, ale pořád daleko za Rakousko nebo Polsko. Mimochodem o fous víc než my mělo dosud i Irsko a Finsko… S velkou pompou se o novince hovořilo od druhé poloviny loňského roku a pro motoristy to znamenalo totéž jako dárek pod stromeček. Jenže nastal leden a my jsme se ptali: Tak kde jsou ty novinky? Koncem ledna už jsme to nevydrželi a vypravili se podívat do úseků, kde se měla doprava zrychlit. V celé zemi jsme ovšem napočítali pouze dvě místa, kde se jezdí 110 místo 90 km/h! Z rozhovorů s místními motoristy navíc vyplynulo, že se v reálu vlastně moc nezměnilo.
Vázne to na krajích
První na pohled viditelnou novinkou letošních lednových dnů jsou zelené tabule odkazující na dálnici místo modrých. Z dopravního hlášení pak slyšíme "nehoda na D10, dřívější R10". A když se něco stane na Pražském okruhu (dřív R1), je to nově na "dé nule". Jenže po slibovaném zrychlení na sto deset na silnicích prvních tříd se zatím slehla zem. Na vině je byrokracie. Ministerstvo dopravy sice připravilo seznam úseků, jenže poslední slovo je na jednotlivých krajích. A tam jsou vidět rozdílné přístupy. Zatímco v jižních Čechách se už u Písku jezdí stodesítkou a můžete si o tom přečíst na následující dvoustraně, na notoricky známé spojce Pardubic a Hradce Králové u Opatovic se řidiči pořád plouží devadesátkou. Proč, když právě tohle byl vzorový příklad komunikace, která vypadá jako dálnice? Vždyť nedávno dohotovená silnice splňuje veškeré technické podmínky včetně dvou směrově oddělených jízdních pruhů v každém směru.
Pouze se prý musí ještě instalovat nové dopravní značení. "Projekt mohl být zadán až po definitivním schválení zákona a jeho podepsání prezidentem republiky. Nyní by mělo ze strany Ředitelství silnic a dálnic dojít k podání žádosti na Krajský úřad Pardubického kraje. Kromě ŘSD je do procesu zapojena také Policie ČR, která předkládá stanovisko a případné připomínky," říká mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták s tím, že úřad pak má dalších šest týdnů na rozhodnutí. ŘSD nám odpovědělo, že už má projekt hotový a v těchto dnech ho odešle. Ovšem vzhledem k času nutnému na výrobu a osazení značek – pokud prý bude pěkné počasí – vypukne přeznačování až v průběhu března či dubna. Místní motoristé to samozřejmě nechápou. "Je až zarážející a nepochopitelné, že na toto téma se mluví zhruba necelé tři roky, aniž by bylo stanoveno dopravní značení, které by jasně deklarovalo v tomto úseku I. třídy rychlost 110 km/h," diví se vedoucí odboru dopravy pardubického magistrátu Vladimír Bakajsa. Bohužel marně, město Pardubice do toho nemůže nijak zasáhnout. Ještě víc ho zaráží, že když se začalo mluvit o zmíněné možnosti, probíhala celková rekonstrukce této silnice I. třídy a nabízelo se současně udělat i její úpravy.
Slibem nezarmoutíš
Počet kilometrů dálnic v zemi je důležitým ekonomickým údajem, který rozhoduje o příchodu investorů. Pokud nemají zajištěnou dopravní dostupnost, půjdou jinam. Zrušení rychlostních silnic a jejich přeznačení na dálnice a tím i nárůst o 440 km tak byl velmi chytrý tah. Má to ale i další efekt – Česká republika se už před lety zavázala, že do letošního roku dobuduje dálnice v mezinárodní Transevropské dopravní síti TEN – T. Plány byly nadšené, vždyť ještě před deseti lety ministerstvo dopravy hlásalo, že dnes už budeme jezdit po léta chystaných dálnicích. Součástí výhledů byla mimochodem i dálnice D3, o jejíž dostavbě ve Středočeském kraji se dnes teprve jedná. Jeden z našich redaktorů, který si tam v předtuše dálnice před lety koupil byt a marně čeká, by mohl vyprávět.
Pikantní je, že už podle vládního programu Dopravní politiky ČR z roku 1999 jsme se zavázali dokončit výstavbu páteřní sítě v České republice do roku 2030. Při průměrné době dvanácti let od záměru k realizaci se ukazuje, že i tento termín už hoří. V době plánů nám totiž zbývalo ještě 917 km dálnic a rychlostních silnic, jenže v současnosti je to pořád kolem 800 km dálnic do uvažovaných 2000 kilometrů.
Daří se nám
Stavební boom loňského roku si pamatují všichni motoristé, vždyť ve frontách prostál podle ministerstva dopravy v průměru každý až osm hodin. Špatnou zprávou může být, že nás ani letos nečeká nic jiného. Pokud však chceme rychle dohnat roky nestavění, musíme to teď vytrpět. Ministr Dan Ťok dokonce minulý týden v komentáři pro Lidové noviny prohlásil, že se loni "začalo opravovat jako o život". I pro letošní sezonu slíbil práce na dalších dvou stovkách kilometrů silnic. "Po dlouhé době jdou zase peníze v dopravě tam, kde je lidé nejvíce pocítí. Pokud dokážeme v tomto trendu nadále pokračovat a zabránit jejich neefektivnímu vynakládání, máme šanci za několik let výrazně zlepšit kvalitu českých dálnic a silnic, abychom se za ně nemuseli stydět jako dosud a nemuseli je hanlivě nazývat tankodromy," končí komentář Ťok. Čerstvé zprávy ale nadšení brzdí. Hrozí totiž zpoždění řady významných staveb kvůli neaktuálnímu povinnému posouzení vlivů na životní prostředí. Mezi nimi i posledního úseku dálnice D1 z Přerova do Říkovic, části pražského okruhu u Běchovic, dálnice D4 u Milína a z Čimelic do Mirotic, D11 z Hradce Králové do Smiřic nebo D35 z Opatovic do Ostrova. Aspoň že jsou teď na pár místech dálnice bez poplatku. Po jednom takovém úseku jsme se u Karlových Varů projeli a píšeme o tom na straně 10.
Dobešův nápad
S myšlenkou zrušení rychlostních silnic a jejich převedení na dálnice přišel už ministr Pavel Dobeš (nestraník za VV) před čtyřmi lety. A právě on chtěl také zrychlit vybrané silnice 1. tříd na 110 km/h. Zpočátku se s nadšeným přijetím nesetkal. Třeba auditor bezpečnosti Jiří Landa tehdy kritizoval způsob, jak se měly vybírat úseky od stolu bez ohledu na statistiku nehod na nich. Zato někdejší ministr dopravy a prorektor Českého vysokého učení technického v Praze profesor Petr Moos v tom naopak viděl větší bezpečí. Při přepočtu na ujeté kilometry a hustotu dopravy jsou dálnice opravdu bezkonkurenční.
Kde má být 110 km/h
I/7 Chomutov – Křimov
I/11 Ostrava – Šenov
I/11 Ostrava, Rudná (v okolí D1)
I/13 Karlovy Vary – Ostrov
I/13 Most – Bílina
I/13 Bílina – Teplice
I/14 Liberec – Kunratice
I/20 Nová Hospoda (R4) – Písek
I/20 Plzeň, přivaděč k D5
I/23 Brno, Pražská radiála
I/26 Plzeň, přivaděče k D5
I/27 Plzeň – Sukova – Dobřany
I/34 České Budějovice – Lišov
I/35 Liberec – Bílý Kostel
I/35 Olomouc – Křelov
I/37 Hradec Králové – Pardubice
I/38 Jihlava, přivaděč k D1
I/43 Brno, Svitavská radiála
I/44 Postřelmov, obchvat
I/48 Nový Jičín – Příbor
I/48 Český Těšín, obchvat
I/50 Brno, Olomoucká radiála
I/56 Prodloužená Místecká
I/57 Semetín – Jablůnka