Datum zveřejnění: 
29. 1. 2016

Mladí architekti ovlivní podobu tuzemských staveb a interiérů v průběhu příštích desetiletí. Jedním z nich je i Dan Merta (26), student posledního ročníku ČVUT, fakulty architektury, kterého Naše Praha 5 vyzpovídala.

- Jaké trendy v projektování domů jsou nyní aktuální?

V první řadě je třeba rozlišit dva základní přístupy k navrhování staveb ze strany klientů. Bohužel více než 80 % staveb v tuzemsku vzniká bez jakékoliv konzultace s architektem. Výsledkem jsou pak například satelitní městečka ve stylu "podnikatelského baroka" v blízkosti velkých měst. Až na světlé výjimky tam všechny domy vypadají stejně, liší se zejména barvou, případně materiálem.

Tyto stavby jsou projektovány stavebními inženýry, kteří jsou vzděláni zejména v oblasti stavařiny, nicméně kompozice a harmonie prostoru jim leckdy nic neříká. Šťastní majitelé nového obydlí si ale často neuvědomují, že za minimální částku z celkové ceny novostavby jim architekt jejich dům uzpůsobí na míru podle jejich potřeb a denních návyků, které má každý z nás jiné.

Druhou přidanou hodnotou je pak celkový estetický dojem ze stavby, případně celého souboru staveb, kdy každý dům pak nevypadá stejně a lidé si navzájem nekoukají do obýváku. Co se týče současných trendů, tak dnes je hodně "in" zelená architektura a takzvané pasivní stavby. Pod pojmem pasivní dům si představte stavbu, která je postavena z přírodních materiálů a co nejméně zatěžuje přírodu, jak při výstavbě, tak při samotném provozu.

Pořizovací náklady pasivního domu mohou být vyšší, nicméně v budoucnu se vrátí třeba na úspoře za energie na vytápění domu, protože pasivní dům by měl v první řadě rozumně hospodařit s teplem.

- Co by klienti při jednání s architektem neměli opomenout a na co právě často zapomínají?

Lidé, kteří navážou kontakt s architektem, by si v první řadě měli uvědomit, že je potřeba mu naslouchat. Měli by si na začátku spolupráce s architektem jasně defi novat, co od něj očekávají, aby mu pak do jeho práce nemuseli příliš zasahovat. Samozřejmě, nejčastějším limitem jsou pak finance, kdy je potřeba najít kompromis mezi tím, co architekt navrhne a co je klient schopný zaplatit.

- Jakým směrem se architektura vyvíjí? Dají se očekávat nějaké převratné změny?

V dnešní době už je naštěstí vidět trend vzrůstající poptávky po práci architekta. Procento staveb, které architekti navrhnou, by tak mělo do budoucna vzrůst. Co se týče vývoje architektury, tak se budou stále více používat nové materiály, které stavbu nejen urychlí, ale zároveň zrychlí a prodlouží její životnost.

Opravdu převratné změny osobně nepředpokládám, architekturu vnímám jako hodně konzervativní obor, který sice sleduje současný vývoj na poli nových trendů, ale současně hodně ctí svoje zásady a tradice, ke kterým architekti vždy rádi přihlédnou.

Nikdo sice neví, co bude za 50 let a jaké možnosti přijdou s novými materiály. Nicméně jednou z cest bude určitě takzvaná parametrická architektura (future stavby se zaoblenými tvary), která hojně čerpá z využití moderních technologií, výpočetní techniky a snaží se najít inspiraci třeba v živých organismech a jejich stavební struktuře.

- Jak často klienti požadují tzv. chytrý dům, tedy takový, který mohou ovládat pomocí mobilů a počítačů?

Dům, který mohou jeho obyvatelé ovládat pomocí aplikace na tabletu či v chytrém telefonu, nabízí hodně zajímavé možnosti, od nastavení osvětlení po regulaci topení v jednotlivých místnostech. Zájem o to je, ale ne každý klient chce být závislý na moderních technologiích. Navíc to není právě levná záležitost, velmi nákladné je například pořízení centrální řídicí jednotky.

- Navrhl jste nějaký dům či byt na území Prahy 5?

Zatím ne, ale momentálně pracujeme na zakázce interiérů pro síť obchodů s dekorativními předměty a jeden z nich se možná povede klientovi otevřít v nákupním centru u Anděla.

- S jakým nejkurióznějším požadavkem ze strany klienta jste se zatím setkal?

Jeden klient chtěl ozvláštnit sloup mezi kuchyní a obývacím pokojem v rodinném domě. Jako jednu z možností jsme mu navrhli zabudovat do sloupu akvárium, ale kvůli vysoké pořizovací ceně jsme nakonec nápad nerealizovali.

- Co nám všeobecně v tuzemské architektuře oproti cizině - dejme tomu Německu či Švýcarsku - chybí?

Určitě je to malé množství soutěží vypsaných na projekty veřejných zakázek, s čímž je spojené i malé zapojení předních světových studií a architektů do dění na tuzemské scéně.

Pokud se podíváme například do Švýcarska, tak tam to funguje s veřejnými zakázkami úplně opačně a je to vidět na kvalitě staveb, které vznikají. Co bych naopak vyzdvihl, je celá řada velmi nadaných českých architektů či designerů, kteří se velmi často prosazují i v cizině. Ne nadarmo se říká, že Češi mají zlaté ruce. Je třeba dát těmto lidem prostor pro tvorbu, aby své umění mohli dále rozvíjet.
 

Autor: 
Martin Dudek
Zdroj: 
naše praha 5