Kvůli nedostatku volných pracovníků s technickým vzděláním ztrácí Česká republika každý den na neuskutečněných obchodech a investicích miliardy korun," upozorňuje Michal Valášek, děkan Fakulty strojní Českého vysokého učení technického (ČVUT). Žebříčky uplatnitelnosti si ani nevedou – práci najde každý absolvent, který pracovat chce.
Fakulta strojní ČVUT se v žebříčku HN letos umístila na prvním místě. Předběhla tak Fakultu strojní Technické univerzity v Liberci i Fakultu strojního inženýrství brněnského Vysokého učení technického (VUT). Zlepšila se především v mezinárodním zapojení, zvedla úroveň pedagogů a zároveň je o ni větší zájem ze strany studentů. Ten potvrzuje i děkan. "Zájem o technické obory mírně stoupá, ale pořád je nedostatečný," říká Valášek.
Spolupráce s firmami
Obory strojních fakult se v poslední době hodně mění a v dalších letech se očekává ještě větší proměna průmyslového odvětví. Ovlivní ho masivní automatizace, digitalizace a robotizace. Školy se snaží spolupracovat s firmami, aby s nejnovějšími trendy udržely krok. Fakulta strojní ČVUT, vítěz žebříčku, loni vyhrála cenu Nejlepší spolupráce roku. Získal ji projekt Pohybový závitový mechanismus, který studenti řešili ve spolupráci s firmou Kuličkové šrouby Kuřim.
Ze školy také vychází řada nápadů. "Jen já osobně jsem loni napsal čtyři patenty, z nichž například jeden zvýšil produktivitu už velmi výkonného obráběcího stroje o 75 procent," uvádí Valášek.
Studenti VUT loni představili holografický mikroskop Tescan a biotechnologie Hydal, které jsou už na průmyslové úrovni a mají celosvětový potenciál. Například miniaturní zařízení, které umí detekovat škodliviny a rychle hodnotit i medicínské vzorky. "Z našich laboratoří už posouváme do výroby i unikátní hořák a chytré zařízení pro chlazení a vytápění domů, bytů či kanceláří," řekl rektor Vysokého učení technického v Brně Petr Štěpánek.
Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci, která letos spadla z prvního místa na třetí, stále vyniká v mezinárodních kontaktech a vysílání studentů do zahraničí. Největší nedostatek oproti konkurenci má naopak v oblasti vědy.
ČVUT vloni obstálo v konkurenci ostatních vysokých škol a podruhé vyhrálo v soutěži Škola doporučená zaměstnavateli. Tam se ostatně ukázalo, o jaké pracovníky je zájem. V první desítce se umístilo devět technických fakult, pět jich bylo zaměřených přímo na strojírenství.
Vysokoškolské vzdělání v oboru strojírenství je dnes téměř zárukou nabídky pracovního místa. Šedesát procent studentů má zajištěnou práci už během studia, třiatřicet procent ji získá během tří měsíců po absolutoriu. Nástupní plat absolventů Fakulty strojní ČVUT se pohybuje nejčastěji mezi 30 a 40 tisíci korunami měsíčně.
Udržet si studenty
Dostat se na strojní fakulty obecně není tak těžké jako třeba na některé humanitní obory, kde bývá velký přetlak. Ovšem uspět už bývá složitější. Pedagogové si často stěžují na to, že studenti přicházejí ze středních škol nepřipravení, velké rezervy vidí hlavně v matematice. Organizují proto různé kurzy, které je mají připravit na to, co po nich na vysokých školách budou chtít. V první části studia se někde nabízejí doučování, když student zjistí, že má v něčem mezery.
I tak během studia na VUT v Brně odpadne asi 30 procent studentů, z pražské ČVUT dokonce dvě třetiny. Pražská fakulta se na předčasná ukončení studia v loňském roce zaměřila. "Našli jsme důvody zbytečných ukončení studia a způsob vyhledání studentů ohrožených neúspěšným studiem. A to v době před zkouškami, kdy jsme schopni jim pomoct," vysvětluje děkan Valášek. Nesnaží se snižovat úroveň studia, jen chtějí zabránit odchodům, jež jsou mnohdy zbytečné a dá se jim předejít.
"Už druhý rok jsme tak zachránili asi padesát studentů před zbytečným ukončením studia," upozorňuje Valášek.