V počítačové laboratoři, malé podkrovní místnosti pražského Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí, tančí na monitoru postavičky draka, zajíce, princezny nebo Rumcajse. Jsou to rukou kreslené figurky, jak je známe od českých výtvarníků. Na první pohled se ale liší: kontury sice mají stejné jako kreslené dvourozměrné postavy, jejich těla ale mají 3D rozměr. Třetí dimenzi jim dodává propracované stínování a hloubka obrazu získaná speciálním způsobem vybarvování těla postavičky.
Metoda Ink-and-Ray, jak se jmenuje tento ilustrátorský software, je výsledkem tříletého výzkumu Daniela Sýkory, sedmatřicetiletého docenta na Fakultě elektrotechnické ČVUT, a dalších čtyř členů jeho týmu.
Jejich software dokáže to, co se zatím žádným velkým studiím nepovedlo: dodat třetí rozměr ručně malovaným postavičkám. "Takže figurky neztrácejí autorské linie od svých výtvarníků, pořád působí lidsky, mile, původně, a ne jako když je vytvořil stroj," vysvětluje Sýkora.
Celý postup je založen na optickém klamu – basreliéfu –, který se využívá i v sochařství. Zachovává kontury, ale může měnit proporce těla postavy ve směru rovnoběžném s pohledem diváka. A právě to vytváří dojem třetího rozměru.
Spolupráce začala náhodou
Trojrozměrná animace pro ručně kreslené figurky je jedním z mnoha projektů pražské elektrotechnické fakulty. Tato škola vyniká mimo jiné v tom, že se jí daří navazovat kontakty s firmami a spolupracovat s nimi na výzkumných projektech.
Právě spolupráce se soukromou sférou (tedy aby výzkum nešel jen "do šuplíku", ale uchytil se i na trhu a v reálném životě veřejnosti) je oblastí, kterou se už roky snaží české školství zlepšit. Elektrotechnické fakultě ČVUT, vítězi žebříčků vysokých škol v oboru informatika se podařilo jen za poslední dva roky uzavřít smluvní výzkum s firmami za více než 77 milionů korun. V tomto směru je nejúspěšnější informatickou fakultou v Česku.
"Začalo to celé vlastně úplnou náhodou. Na třídním srazu jsem potkal bývalého spolužáka, který mi řekl, že pracuje pro české animátorské studio Anifilm. To mě velmi potěšilo, protože v té době jsem už měl za sebou projekt obarvení černobílého Rumcajse a tematika kreslených animovaných filmů mě velmi přitahovala," vzpomíná na rok 2012 a začátek projektu Sýkora.
Část už koupila francouzská firma
Studio ho oslovilo s prosbou, že by chtělo vytvořit večerníček tradiční kreslenou technikou, který ale bude působit úplně nově a moderně. "Začali jsme uvažovat, jak by se to dalo udělat, a napadla nás právě 3D animace. Od té doby jsem se do ručně kreslených animací úplně zamiloval," usmívá se Sýkora a ukazuje na počítači kresleného vlka, kterému se díky programu vyplňuje tělo barvami a stíny, až nakonec působí, jako by měl z monitoru vystoupit do reálného trojrozměrného světa.
Jejich animátorský program, na němž celý tým pracoval poslední tři roky a který vznikl za finanční podpory Technologické agentury České republiky a fondů Evropské unie, je zatím ještě ve stadiu výzkumného prototypu. Zbývá ještě doplnit spoustu funkcí a vylepšení. Už nyní ale část softwaru koupila francouzská animátorská společnost TVPaint Developpement a zájem mají i další firmy ze zahraničí.
"Zajímavé je pozorovat výtvarníky, když se s programem učí. Někteří jsou konzervativní, nechtějí nic nového a snaží se držet starých technik. Jiní se naopak zajímají o nové technologie v animaci a možnost 3D oživení jejich postav je fascinuje," popisuje Daniel Sýkora. Program je ovšem stále ještě ve vývoji. Čeští diváci se oblíbených postaviček ve 3D dočkají v příštích několika letech.
Bunda s "blinkry" pro cyklisty
Se zajímavým projektem, který už se dostal i na trh, přišel vědecký tým katedry oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Představil cyklistickou bundu s nositelnou elektronikou, která se letos začala v Česku prodávat.
Bunda díky svým vestavěným prvkům při jízdě signalizuje, když cyklista mění směr nebo když brzdí, podobně jako blinkry a světla brzd na autě. Oděv má v sobě zabudované LED diody a elektronické zařízení, které umožňuje diodám blikat. Světla jsou umístěna na zadní i přední části bundy, aby mohl cyklista periferně sledovat funkci zařízení.
Na řídítkách je instalována druhá část elektroniky s ovládacím spínačem změny směru jízdy. Když cyklista odbočuje, na bundě se rozsvítí příslušné diody. Spojení mezi řídítky a bundou je bezdrátové, takže nijak neomezuje pohyb, a zabudovaná baterie vydrží až 36 hodin. Systém mohou využít také motorkáři, in-line bruslaři a další sportovci. Bundu vyrábí a letos začala prodávat společnost Kalas Sportswear z Tábora, jež se na oblečení pro cyklisty specializuje.
Uvažovali jsme, jak udělat večerníčky moderní, a napadla nás 3D animace. Od té doby jsem se do animací zamiloval. Daniel Sýkora vedoucí projektu, FEL ČVUT