Za dva roky se jí podařilo nasmlouvat výzkumné projekty za více než 77 milionů korun, je silně propojená se zahraničními univerzitami i studenty a dosáhla také nejlepších vědeckých výsledků ze všech hodnocených škol. Fakulta elektrotechnická pražského Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) letos stejně jako loni obsadila v oboru informatika první místo. Respektovaná fakulta s dlouholetou tradicí je právě pro budoucí "ajťáky" nejprestižnější školou v zemi.
Hned za ní následují regiony: druhá skončila Fakulta aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a třetí nejlepší je letos rovněž moravská Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Překvapením je Matematicko-fyzikální fakulta pražské Univerzity Karlovy (matfyz), která se z loňského druhého místa propadla až na šestou příčku. Níže ji posunula menší výběrovost i spíše průměrné vědecké výsledky.
Hodnotný smluvní výzkum
HN letos poprvé zahrnuly do hodnocení informatických oborů také smluvní výzkum – tedy to, kolik daná škola dokázala nasmlouvat zakázek s firmami, jež pak na výzkumné projekty přispívají a především je pomáhají uvést na trh, takže objevy nekončí "v šuplíku". Propojenost výzkumné sféry a byznysu je totiž oblastí, kde české školství dlouhodobě zaostává.
Jak ovšem upozorňují firmy zaměřené na IT, prestižní škola je sice v tomto oboru výhodou, ale získání místa nezaručuje. "U uchazečů o zaměstnání se nejvíce setkáváme s pražskými a libereckými fakultami,obě zařízení nám mají co nabídnout. Zajímá nás spíše osobnostní profil uchazeče než konkrétní vzdělávací ústav.
Na druhou stranu pokud někdo dokončí ČVUT,je to určitě známka kvality jeho vzdělání," podotýká Robert Kleiner, ředitel pro strategii a člen představenstva společnosti TruconneXion, zabývající se vývojem softwaru.
V české pobočce Microsoftu je to podobné. "Nepreferujeme tak jeden konkrétní obor či fakultu, ale snažíme se nábor rozprostřít," přibližuje Dagmar Ševčíková, personální ředitelka Microsoftu v Česku.
Školy nestačí vývoji oboru
Jak firmy upozorňují, problém současného vzdělávání nových informatiků je, že tento obor se vyvíjí snad nejrychleji ze všech. A školy vývoji většinou nestačí. "Školství se dlouhodobě potýká s určitou úrovní konzervatismu ve vzdělání. Dnes už není tolik potřeba umět si věci jen zapamatovat. Zásadní je schopnost učit se, přijímat nové informace a uplatňovat své znalosti.
Dělat logické závěry a jít si za svým cílem splňujícím zadání," upozorňuje Kleiner z TruconneXion. Firmy často zápolí s tím, že musí nepřipravenost absolventů řešit samy, hlavně doplňují dovednosti patřící k určité specializaci. "Informatika je dnes hodně komplexní disciplína a stejně jako třeba lékařství vyžaduje specializaci. Na rozdíl od medicíny je zde ale doslova každý den všechno jinak," dodává Kleiner.
Průměrný nástupní plat absolventa vítězné Fakulty elektrotechnické ČVUT v roce 2012 byl 33 336 korun, alespoň podle fakultního průzkumu. Plat absolventa Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně dosahuje 33 600 korun. Tím se studenti IT řadí mezi nejlépe placené absolventy.