Datum zveřejnění: 
18. 1. 2016

V souvislosti s děním kolem Libeňského mostu v Praze, který je v havarijním stavu, upozornila znovu Česká komora architektů (ČKA) na výlučnost této dopravní stavby a současně podpořila snahu iniciativy Libeňský most – nerozšiřovat, nebourat o prohlášení mostu kulturní památkou. Technický stav mostu má rada hlavního města posoudit zítra na svém jednání. Jedná se o jediný kubistický most na světě.

ČKA považuje za zásadní chybu především přístup k této významné technické památce. »O špatném technickém stavu mostu se hovoří
již několik let a navzdory této skutečnosti jej správce objektu nechal dále chátrat. Zcela zásadně zde tedy chybí jednání řádného hospodáře,
který by měl chránit nejen veřejné prostředky, ale v případě takto význačných staveb i veřejný zájem,« uvádí stanovisko ČKA zaslané její tiskovou mluvčí Zuzanou Hoškovou naší redakci.

ČKA s velkou nelibostí sleduje, jakým způsobem je v posledních letech vůbec zacházeno s odkazem dvacátého století. Negativní příklady ČKA vidí ve zlikvidovaném hotelu Praha, historické budově Slezanu ve Frýdku-Místku či pražském nádraží Bubny, které »jsou již bohužel naší ztracenou minulostí«.

Mezi ohrožené stavby stále patří podle komory nádraží Havířov nebo aktuálně díla z okruhu tvorby manželů Machoninových (hotel Thermal v Karlových Varech, velvyslanectví v Berlíně, obchodní dům Kotva v Praze). Hošková připomíná, že právě Věře Machoninové byla udělena Pocta České komory architektů.

Podle Hoškové se na kvalitách Libeňského mostu, jehož autorem byl světově uznávaný architekt Pavel Janák (a konstruktér František Mencl), shodují odborníci. »Jen velmi obtížně si tedy dovedeme představit, že by byla tato nanejvýš kvalitní architektonická stavba nahrazena něčím stejně kvalitním.

Představený projekt rozšířeného mostu s nesmyslným zeleným pásem považujeme přímo za absurdní. Cílem sledujícím veřejný zájem by měla být citlivá rekonstrukce Libeňského mostu, kultivace jeho okolí a úspora veřejných financí, kterou by rekonstrukce přinesla.

Pro zachování mostu hovoří i to, že jeho rekonstrukcí nedojde k ochromení dopravy mezi Prahou 7 a 8, tak jako v případě výstavby mostu nového,« uvedla Hošková v tiskovém prohlášení.

Důležitý je výsledek

Stanovisko ČKA podpořil v minulém týdnu Institut plánování a rozvoje (IPR). »Stavíme se za variantu citlivé rekonstrukce a obnovení původního architektonického tvarosloví, i kdyby se tato varianta doopravdy ukázala jako nákladnější. Janákův most tvoří neprávem opomíjenou architektonickou hodnotu, jejíž zachování za vyšší náklady a delší čas rozhodně stojí. Důležitý je výsledek,« řekl ředitel IPR Petr Hlaváček.

K Libeňskému mostu se vyslovil i náměstek pražské primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Podle něho by na místě současného Libeňského mostu neměl stát most rozšířený (se čtyřmi jízdními pruhy). Zda však bude stávající most opraven, nebo přímo zbourán, jak předpokládá projekt Technické správy komunikací (TSK), náměstek nekonkretizoval.

Praha si nechala zpracovat studii od ČVUT, jež ukázala, že stavba nového mostu ve stávající šířce bude pro město levnější než rekonstrukce. Závěry této studie však IPR zpochybnil.

Klady opravy současné podoby mostu vidí Dolínek jen v tom, že si most zachová současnou podobu. Pro novou stavbu podle odborníků z ČVUT hovoří doba trvanlivosti prací. Zatímco po opravě bude moci most bez zásahů fungovat dvacet let, při stavbě nového je to sto let. Stejně tak náklady na údržbu budou v případě nové stavby nižší.

Provoz omezen

Opravu chystá Praha řadu let. V roce 2009 vydaly úřady stavební povolení, o čtyři roky později jeho platnost prodloužily do konce letošního roku. Stavět se ale stále nezačalo. Podle předloňské zprávy TSK je Libeňský most v nejhorším stavu ze všech pražských mostů. Kvůli velmi špatnému stavu byl provoz na mostě omezen.

Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. TSK se hájí, že prováděla údržbu podle svých technických možností a přidělených finančních prostředků s výhledem nutné generální opravy, o kterou usiluje od roku 2003. Takto se vyjádřila v deníku Právo mluvčí TSK Barbora Lišková.

Zdroj: 
Haló noviny