V srpnu 2002 přestál pětisetletou vodu, v červnu 2013 ho při povodni zatížily stovky aut vytažených z bazarů na ostrově. Libeňský most z roku 1928 zátěž přestál, navzdory svému stavu. Za něj podle kritiků nemůže jen voda a sůl, ale především zanedbaná údržba.
Zanedbanost mostu kritizovala Česká komora architektů (ČKA), podle ní stav mostu padá na vrub Technické správy komunikací (TSK). ČKA chybí jednání řádného hospodáře. "Dřívějšími investicemi do cenného mostu se mohlo zabránit jeho současnému stavu," stojí v prohlášení komory, které Právu poskytla mluvčí Zuzana Hošková. Nový posudek Kloknerova ústavu ČVUT, který si nyní objednalo město, říká, že Libeňský most je v havarijním stavu. TSK ale odpovědnost za něj odmítá, most neprošel za svou existenci žádnou vážnější opravou. "TSK prováděla údržbu podle svých technických možností a přidělených finančních prostředků s výhledem nutné generální opravy, o kterou usilujeme od roku 2003," sdělila Právu mluvčí městské společnosti Barbora Lišková. Udržovací práce se podle ní soustředily na čištění vozovky a na trasy povrchového odvodnění, aby minimum vody procházelo do konstrukce. "Nárazová srážková voda je odvodňovači odvedena z mostu a zbytková voda, dnes kontaminovaná solemi, prosakuje do konstrukce," uvedla Lišková s tím, že běžná údržba nemůže stačit.
Projekt, který si TSK opatřila už před deseti lety, počítá s demolicí jedinečného díla s kubistickými a funkcionalistickými prvky, pod nímž je podepsán architekt Pavel Janák. Podle projektu by měl být nový most o pět metrů širší. Bylo už vydáno stavební povolení. Z analýzy Kloknerova ústavu však vyplynulo, že oprava je možná. Rekonstrukce při zachování stávajícího vzhledu, šíře a autentického materiálu konstrukce může zvýšit životnost o dvě či tři desetiletí. Kdyby se stavěl most nový – mluvilo se o dvoumiliardové investici –, podle náměstka primátorky Petra Dolínka (ČSSD) by životnost byla delší. Kvůli estetice a autenticitě Libeňského mostu, který se označuje za jediný kubistický na světě, však demolici odmítá odborná i širší veřejnost. Vedle Kloknerova ústavu i bývalá šéfka kontroly staveb Ředitelství silnic a dálnic Miloslava Pošvářová dospěla k závěru, že železobetonové dílo, na němž s Janákem pracoval inženýr František Mencl, lze zachránit. Dvojice pracovala i na mostě Hlávkově, který je o téměř dvě desetiletí starší.
Za iniciativu Libeňský most nebourat, nerozšiřovat nyní podnět znovu podal Adam Scheinherr. "Iniciativa požaduje, aby byla ihned zahájena příprava lokálních oprav mostu tak, jak jsou popsána v posudku. Tato opatření mohou být provedena bez zvláštních povolení a zamezí dalšímu chátrání mostu. Mezitím je nutné připravit kvalitní projekt rekonstrukce," uvedl Scheinherr. Podobně se vyjádřil městský Institut plánování a rozvoje. V srpnu 2002 přestál pětisetletou vodu, v červnu 2013 ho při povodni zatížily stovky aut vytažených z bazarů na ostrově. Libeňský most z roku 1928 zátěž přestál, navzdory svému stavu. Za něj podle kritiků nemůže jen voda a sůl, ale především zanedbaná údržba. Zanedbanost mostu kritizovala Česká komora architektů (ČKA), podle ní stav mostu padá na vrub Technické správy komunikací (TSK). ČKA chybí jednání řádného hospodáře. "Dřívějšími investicemi do cenného mostu se mohlo zabránit jeho současnému stavu," stojí v prohlášení komory, které Právu poskytla mluvčí Zuzana Hošková.