Obří díra v centru Liberce má zmizet do pěti let

Prostě díra. Jinak se vytěženému prostoru v dolní části Perštýna v centru Liberce neřekne. Díra, jáma. Mnozí už se smířili s tím, že kolem ní budou chodit navěky. Lokalita totiž nepatří městu, ale soukromé společnosti ECE. Respektive patřila. Teď se zdá, že jezírko, které se po odtěžení části kopce na místě vytvořilo, zmizí. ECE totiž pozemek prodala. Novým majitelem je odteď Liberecký investiční fond (LIF). Kolik za opuštěnou lokalitu zaplatila, nechce firma po dohodě s prodávajícím zveřejnit. S plány na výstavbu se ale netají. "Chceme tu vybudovat administrativně technické centrum s navazující zástavbou bytů, sportovištěm včetně kryté beachvolejbalové haly a občanskou vybaveností. Takto by na tomto zanedbaném území vyrostla ucelená část města, která bude navazovat na stávající zástavbu i okolní přírodní prostředí," říká člen představenstva LIF Tomáš Kučera.

Sám přitom přiznává, že LIF dlouho váhal, zda "díru" koupit nebo ne. "Je to určitě veliká výzva, hodně jsme to zvažovali, protože půjde o projekt, který bude hodně vidět a hodně se bude muset projednávat jak s úřady, tak s veřejností. O finanční náročnosti ani nemluvím. Určitě to bude běh na dlouhou trať, v mluvě politiků víc než na jedno volební období," říká Kučera. Člověkem, který do odkoupení jámy LIF namotivoval, je Jiří Šolc bývalý ekonomický náměstek Liberce. "Já jsem se využitím toho pozemku zabýval už jako náměstek a teď jsem mu věnoval prakticky rok od odchodu z radnice. Nebylo lehké investora sehnat, jednání byla celá řada, měli jsme i tipy na investory ze zahraničí. Jsem ale rád, že nakonec se podařilo přesvědčit místní, regionální skupinu, která může být zárukou, že se s tou dírou konečně začne něco dít ku prospěchu města."

Že Liberecký investiční fond má v oblasti investic už řadu zkušeností, ukazuje přehled jeho aktivit. Společnost vznikla v roce 1991, posléze zakoupila Liberecké vzduchotechnické závody, stála za výstavbou práškovací lakovny v průmyslové zóně, vlastní různé strojírenské firmy, pivovary Svijany, Rohozec a Náchod, provozovala i hotel Zlatý Lev. "Nicméně Perštýn bude naším největším a zřejmě i nejnáročnějším projektem. Objem investic odhaduji na 1,2 miliardy korun," říká Kučera. LIF má k dispozici architektonickou studii, nevylučuje ale přitom, že některé věci v ní přehodnotí, popřípadě po domluvě s městem a krajem vypíše architektonickou soutěž. "Určitě chceme vyvolat odbornou diskuzi. Jde o poměrně velkou část území města, která si zaslouží citlivý přístup. Rozhodně tam nechceme žádné obrovské hmoty," upřesňuje Tomáš Kučera.

Základem řešení "díry" je podkova s možným bezpečným serverovým centrem, která by měla být umístěna v nejnižším místě pozemku. Na podkově je pak navržena šestice administrativních budov, které budou sloužit jako kanceláře. "Situace pozemku jeho orientace na sever a složitá morfologie byla pro nás výzvou," komentuje doc. Ing. Arch. Petr Šikola z ČVUT, který studii se svým týmem vypracoval. "Koncept řešení se opírá o rozšíření centrálního městského veřejného prostoru do nejnižší části pozemku. Na to navazují svažité parkové plochy s místem pro sport a odpočinek a nahoře, na horizontu, atypické obytné domy, které už se dají situovat s okny na jih kvůli světlu. Součástí návrhu je i podzemní parkoviště, které by mělo sloužit i široké veřejnosti."

Právě doprava je podle arch. Šikoly jedním z palčivých bodů. "Kruhový objezd, který tam teď je, je nedostačující. Stavěl se v době, kdy se tam nepočítalo s nějakou masivnější zástavbou. Ale vše se dá řešit zkapacitněním kruháče, přidáním dalších pruhů a navazujících odboček. To vše bude součástí stavebního řízení." Vedení města vize Libereckého investičního fondu vítá. "Jsem ohromně rád, že se našel někdo, kdo do toho šel a ten pozemek zakoupil. Osobně na tom nejvíc vítám záměr technologického a inovačního centra. Naše země si už nevystačí se sériovou produkcí, musíme se poohlížet po dalších věcech, které přinášejí peníze a lidem práci," uvedl primátor Liberce Tibor Batthyány. Podobně to vidí i hejtman Martin Půta. "Jsem rád, že jde o místní podnikatele, kteří mají k Liberci větší vztah než nějaké nadnárodní komplexy. A určitě je pozitivní, že se chtějí zaměřit na moderní technologie. Každá investice, která tu nejde jen do automobilového průmyslu, je vítána."

Jedním ze záměrů na Perštýně je například zřízení datového centra. Jeho podstatou je, že bezpečně zálohuje důležité datové soubory pro velké a nadnárodní společnosti. "Datové centrum musí být v místě, kde je dostatek proudu, bezpečná povětrnostní i politická situace. S tím, jak se zhoršuje bezpečnostní situace ve světě, tak stále více firem hledá způsoby bezpečného uložení svých dat," vysvětluje Jiří Šolc. "Například nadnárodní banky a jiné instituce, které teď mají podobné serverovny na Východě. Liberec má navíc v oblasti informačních technologií značný potenciál. Je tu kvalitní fakulta mechatroniky, a kdyby v Liberci vznikl technologický park, absolventi by neměli takovou potřebu odcházet jinam. Podobná centra ve světě také přitahují nový byznys," dodal. Projekt by mohl přinést práci pro 300 lidí.

Právě na spolupráci s Technickou univerzitou sází i Liberecký investiční fond. "Určitě chceme využít její odborný a vědecký potenciál, pro investory to může být velmi zajímavé. Byli bychom rádi, kdyby se Technická univerzita stala partnerem našeho projektu," doplnil Kučera. Kdy by se reálně mohlo začít s výstavbou, si ovšem netroufá dopředu odhadnout. Tipuje, že by se tak mohlo stát do pěti let. "Pokud jde o zajištění svahu, tak tam už předchozí investor udělal opatření, svah se pravidelně kontroluje a zdá se, že neujíždí. Problém je ale s vodou, jsou tam podzemní prameny, stéká tam dešťová voda. To se bude muset vyřešit. Nicméně, jedním z nápadů je část vodní plochy tam ponechat i kvůli zlepšení klimatu v centru města," podotkl spoluautor architektonické studie Václav Dvořák."