Datum zveřejnění: 
11. 1. 2016

Gustav Šourek ještě před deseti lety nevěděl, čemu se v životě bude věnovat. Nakonec se z něj stal vědec – díky zájmu o umělou inteligenci, který odhalil až na vysoké škole. V rámci své badatelské činnosti působí na ČVUT a spolupracuje s firmou Cisco.

Seriál sponzoruje projekt Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR: Svou cestou – Young Business.

Jestli vy, nebo váš potomek studuje střední školu a stále neví, čemu se v životě chce věnovat, nezoufejte. Nakonec z něj může být třeba vědec, i když tomu nyní nic nenasvědčuje. Vzorovým příkladem je sedmadvacetiletý Gustav Šourek, který se věnuje strojovému učení na Českém vysokém učení technickém v Praze a čile spolupracuje na výzkumu s mezinárodní firmou Cisco. Zároveň je také členem původem amerického spolku nejtalentovanějších studentů počítačových věd z celého světa Upsilon Pi Epsilon (UPE). Cesta rodáka z Náchoda ale nebyla tak přímočará. Ještě na gymnáziu před zkouškou z dospělosti netušil, čemu se bude věnovat. "Až když na mě život po maturitě přitlačil, rozhodl jsem se pragmaticky pro IT. Nebylo to ale tak, že bych odmala inklinoval k počítačům," začíná Gustav vyprávět. Počátkem studia na ČVUT v roce 2007 k samotné počítačové vědě příliš nepronikl, to přišlo až s prvním výběrem specializace.

"Když jsem byl v prváku, zrovna se na škole otevíral nový obor Inteligentní systémy. Mluvilo se v něm o umělé inteligenci, což ve mně samozřejmě vzbudilo zvědavost vyvolanou sci-fi asociacemi na populární filmová díla typu Matrix, a popravdě i proto jsem se rozhodl to zkusit. A od té doby se vezu na této vlně," vzpomíná s úsměvem na přelomový okamžik ve svém životě. Po Inteligentních systémech pokračoval v oboru Umělé inteligence, prokládaným studiem v zahraničí, až do nynější doktorské etapy. Současnou specializací Gustava je relační strojové učení. Během svého studia Gustav podobně jako většina studentů sháněl přivýdělek. Vystřídal firmy jako DHL nebo Citibank. "Dělal jsem klasickou ajťáckou práci, protože průmyslových pozic v oblasti umělé inteligence bylo tehdy v Čechách opravdu pomálu. Až když jsem končil magistra, doslechl jsem se o technologii IBM Watson," předesílá Gustav jeho další působení.

Watson je počítač obsahující systém s umělou inteligencí pro zodpovídání otázek, který IBM vyvíjí už 10 let. Jde o počítač, který s danou bází textových dat dokáže, díky kombinaci technik zpracování přirozeného jazyka, strojového učení a reprezentace znalostí, přiřazovat relevantní odpovědi zadaným dotazům. Poprvé se představil v roce 2011, kdy soutěžil se dvěma lidskými soupeři v americké hře Jeopardy!, kterou v české verzi známe jako Riskuj. Ani dva nejlepší soutěžící amerického pořadu nedokázali Watson porazit a v IBM mu v té době proto předpovídali zářnou budoucnost, zejména aplikacím v oblasti zdravotnictví či financí. A Gustav měl tu čest se na tomto vývoji podílet.

Počítač Watson Gustava ihned zaujal. "Přišlo mi to atraktivní vzhledem k tomu, co jsem studoval. Chtěl jsem se podívat, co to má pod pokličkou," říká Gustav, který se i kvůli tomu přihlásil na stáž do českého IBM, kde má tato mezinárodní firma svou výzkumnou skupinu. Zde dělal zhruba rok na přidružených technologiích, k samotnému Watsonu se však pořádně nedostal. Až v roce 2014, kdy se dozvěděl o celosvětové stáži zaměřené právě na strojové učení. Přihlásil se, byl vybrán, což mu zajistilo letenku do Izraele, kde zůstal několik měsíců, aby se podílel na vývoji Watsonu v telavivské laboratoři. "Tamní tým se specializoval na samotné strojové učení a na systému Watson do té doby přímo nepracoval. Během mojí stáže se na něj však zaměřili a posléze i přesunuli," vzpomíná Gustav.

V týmu byl dokonce jediným zahraničním výzkumníkem."Řešil jsem tam takzvané distribuované reprezentace významu různých textových celků a jejich použití v problému zodpovídání otázek. Laicky řečeno jde o hledání číselné reprezentace sémantiky slov stavějící na myšlence, že význam slova je ze statistického hlediska daný slovy, které ho typicky obklopují," vysvětluje Gustav. V té době už ale také bylo jasné, že Watson nepřináší kýžený obchodní úspěch. Od roku 2011 během prvních tří let vydělal jen 100 milionů dolarů, přičemž v roce 2018 by měl dle předpokladů IBM vydělávat miliardu dolarů ročně. Cíl smělý, leč málo reálný. IBM mu ale věří, a proto investoval další miliardy do jeho rozvoje. "Watson tehdy díky svému úspěchu v Jeopardy! vyvolal značný rozruch a s ním i množství poněkud předčasných očekávání, " říká k tomu Gustav.

Z Izraele se Gustav vrátil bohatší o profesní poznatky po několika měsících zpět do Prahy, kde pokračuje ve svém výzkumu a výuce na ČVUT. A také spolupracuje s Michalem Pěchoučkem, který dříve založil firmu Cognitive Security, kterou poté koupilo Cisco. Jeho českou divizi Pěchouček vede. "Ve spolupráci s nimi vyvíjíme metody strojového učení pro aplikace v síťové bezpečnosti," uzavírá Gustav, který ještě před deseti lety nevěděl, čím bude. V sedmadvaceti letech je dnes plnohodnotným vědcem spolupracujícím s velkým globálním byznysem.

Autor: 
Jan Strouhal
Zdroj: 
Dotyk BYZNYS