Představy českých vysokoškoláků o jejich budoucím zaměstnání příliš nekorespondují s potřebami trhu práce. Zatímco zájem o studium humanitních oborů na vysokých školách rok od roku stoupá, technicky vzdělaných absolventů je pořád nedostatek. Přitom průměrné nástupní platy absolventů technických oborů jsou až o pětinu vyšší než jejich humanitně zaměřených kolegů.
Pro tisíce žáků středních škol nastává období, kdy se musí rozhodnout pro svou budoucí profesi. Většina mladých touží být spíše ekonomy nebo manažery. V Česku přitom chybějí lidé napříč technickými obory. "Technické obory studuje kolem 35 procent středoškoláků, pokud se rozhodnou ve studiu pokračovat, zájem o technické obory a informační technologie má už jen 22 procent z nich.
Na žebříčku popularity obsazují první příčky manažerské, ekonomické a humanitní obory. Přitom největší šance na trhu práce mají absolventi právě technických a IT oborů," řekla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka společnosti AC JOBS.
Obory IT patří v Česku k těm nejlukrativnějším – průměrná měsíční mzda absolventů Českého vysokého učení technického v Praze se pohybuje kolem 35 tisíc korun. Odborníků je ale právě v těchto oborech nedostatek. V Česku by se jich totiž uživilo dvakrát tolik. "Nezájem o technické obory je obecně možné připsat tomu, že řada studentů je má spojené s nižším finančním ohodnocením.
Studenty také neláká manuální nebo fyzicky náročná práce, přednost dávají kancelářím. Zažité dogma nízkého platu však už dávno neplatí. Nedostatek pracovních sil v technických oborech nutí firmy zvyšovat zaměstnancům platy a zlepšovat pracovní podmínky. Naopak největší potíže najít práci ve svém nebo alespoň příbuzném oboru mají absolventi humanitních škol," popsala Martina Látalová, obchodní ředitelka AC JOBS.
Podle průzkumu personální agentury AC JOBS téměř 70 procent vysokoškoláků věří, že budou pracovat v oboru, který vystudovali. "Řada vysokoškolských studentů pracuje už během studia, průměrně si vydělají kolem 7,5 tisíce korun za měsíc. V 84 procentech se jedná o brigády, pouze pět procent studentů nepracuje vůbec. Celkem 22 procent vysokoškoláků pracuje mimo obor.
Problémem potom je, že na pracovní pohovory týkající se jejich oboru tak chodí uchazeči prakticky s nulovou praxí. Přitom právě pracovní zkušenosti získané už během studia jsou důležité pro 66 procent firem," upozornila Hyklová. "Nejvyšší průměrný plat na světě očekávají Švýcaři. Jejich představy o nástupním platu překračují 140 tisíc korun měsíčně. Českým vysokoškolákům stačí nástupní plat ve výši od 25 do 30 tisíc korun," řekla Látalová.