Kdo musí mít měřidla tepla? Jak se mění pravidla rozúčtování? Čí je elektroměr a co dělat při změně dodavatele? A co umí moderní bezdrátové metody? Zodpovíme tyto i další otázky. Skoro jsem netopil, ale stejně musím platit dost. A fakturované množství vody neodpovídá mým záznamům. Jak to? Vyúčtování tepla a vody v bytě se může někomu zdát plné záhad. Neplatíte to, co jste spotřebovali. Náklady hradí celý dům a lidé se o ně musí podělit podle výpočtů.
V domě jsou společná patní či fakturační měřidla na vodu a teplo. Patří teplárnám a vodárnám, podle nich se domu účtují platby. Pak jsou v domech ještě podružná měřidla – bytové vodoměry, měřiče tepla a indikátory. Patří společenství vlastníků, majitelům bytů, družstvu či obci. A podle nich se rozúčtovává platba za teplo a vodu na byty. Jen elektroměr a plynoměr mají byty jednotlivě a patří distributorům energií. V rodinném domě patří vodoměry a měřiče tepla dodavatelům.
KONTROLA SE NEMUSÍ VYPLATIT
Nerozumíte-li vyúčtování, zavoláte správci. Ale co když to vypadá na chybu měření? U elektroměrů a plynoměrů kontaktujte distributora či dodavatele energie. Pro majitele rodinných domů to platí i u vody a dálkového tepla. Měřidlo se reklamuje nebo lze žádat o přezkoušení. Ohledně bytových vodoměrů a měřidel či indikátorů tepla se obraťte na správce. Když budou v pořádku, kontrolu platí majitel. Při potvrzeném chybném měření ji platí distributor či dodavatel energie. Vyrovnání se pak řeší dle smlouvy.
Lze instalovat i vlastní měřidlo a porovnávat údaje s tím fakturačním. "Při zjištění rozdílu můžete chtít přezkoušení fakturačního měřidla," dává tip Roman Šubrt ze společnosti Energy Consulting. U vody je měření přesné, u tepla mohou být nepřesnosti. Pořídit si lepší měřidlo se ale moc nevyplatí. "Cena nevyváží případné úspory na lépe změřené spotřebě," upozorňuje Soňa Holingerová, mluvčí Skupiny ČEZ.
Podružná měřidla v bytech nejsou tak přesná jako ta hlavní domovní. "Součet hodnot z vodoměrů v bytech v paneláku se může od údaje přesnějšího fakturačního měřidla lišit o více než 10 procent," podotýká Karel Srdečný ze společnosti EkoWATT. Lidé se musejí složit na celou částku. Z ní každá domácnost zaplatí stejnou poměrnou část, jakou tvořila hodnota z jejího podružného vodoměru v součtu všech. "Je vhodné, aby měřidla v bytech byla shodného typu a metrologické třídy přesnosti," radí Petr Holyszewski z firmy Enbra. Proto se mění najednou. RÁDIO TEPLÁRNA
Nově se rozšiřují bezdrátové odečty. Lidé nemusejí být doma a nikoho pouštět do bytu. I když osobní odečet má i výhodu. "Majitel bytu je odečtu přítomen a potvrdí jeho správnost," připomíná Jaroslav Winkler, energetický poradce Energy Centre České Budějovice. Bezdrátové odečty jsou ale přesnější a mnohem častější, až třikrát za hodinu.
To se týká odečtů online. Umožňují stále sledovat data a pružně reagovat na spotřebu. Můžete dostávat i SMS či e-maily při výkyvech. Bezdrátově lze odečítat i na blízko. "Pochůzkový systém umožňuje odečítat měřidla z chodby domu nebo z ulice," popisuje Martin Lejsek z firmy Softlink. U takového odečtu by však měl být někdo z obyvatel domu, aby potvrdil zápis údajů.
Bezdrátová měřidla produkují elektrosmog či rádiový smog, ale ve srovnání s jinou elektronikou zanedbatelný. "Nejnovější obousměrné indikátory vysílají údaje jen na vyžádání centrální sběrnice, elektrosmog nevzniká," uklidňuje Daniel Nový z firmy ista. S čidly lze komunikovat rádiově vysílači i na desítky kilometrů, baterie v nich vydrží až 10 let. "Největší nárůst této technologie lze očekávat do roku 2020. Odečty energií jsou první vlaštovkou. Důvod je rozsáhlá existující síť a úspora," vysvětluje Patrik Jalamudis z Českých Radiokomunikací. Od roku 2016 bude možné za příplatek požádat o přesnější typ měření. "Zákazník získá víc informací o spotřebě, které může využít pro optimalizaci. Platí to pro všechny distributory," říká Soňa Holingerová.
KRABIČKY NA RADIÁTORECH
Od ledna 2015 je v bytových domech povinné měřit vytápění v bytech. Cílem jsou úspory a spravedlivější rozúčtování. V rodinných domech či chatách tato měřidla být nemusí.
Hlavně v nových bytových domech bývají měřiče tepla – kalorimetry, třeba v rozvodné skříni na chodbě. Ve většině starších domů se tyto měřiče nepoužívají, instalace by byla drahá. "Kalorimetr by musel být na každé trubce v bytě a měřit teplotu u vstupu do bytu i výstupu z bytu," říká Roman Šubrt. Panelovými byty ale prochází několik stoupaček, každé měřidlo potřebuje elektřinu. Znamenalo by to náklady i 40 tisíc korun na byt.
Proto se na radiátory či potrubí dávají poměrové měřiče – indikátory či rozdělovače topných nákladů. "Neměří dodávku tepla. Podle teploty v místnosti či radiátoru se určí, kde se topilo více a kde méně, podle toho se rozdělí faktura," vysvětluje Karel Srdečný.
Měřič stojí 2,5–6 tisíc korun, indikátor 300–800 korun. Obvykle se platí z fondu oprav. Životnost je 10–12 let, kalorimetry většinou vydrží 8–12 let. "Poslední dobou se začínají objevovat měřidla i na jedno použití, která se po čtyřech letech vyhodí a nahradí novými," říká Petr Holyszewski. Asi v polovině případů se ještě používají indikátory vyžadující osobní odečet. Vývoj se však rychle přesouvá k těm bezdrátovým.
Méně rozšířenou alternativou k indikátorům jsou snímače teploty používané při takzvané denostupňové metodě. Teploty se zde dají sledovat online. "Tato metoda jako jediná dokáže zohlednit prostupy tepla mezi bytovými jednotkami," tvrdí Martin Lejsek. Ceny jsou 880–1 040 korun, životnost 10 let, po pěti letech se vyměňuje baterie. PRAVIDLA ZÚČTOVÁNÍ
I když povinnost mít měřidla platí už rok, v 5–20 procentech domů podléhajících povinnosti indikátory dosud nejsou. "Zbývající majitelé domů vyčkávají kvůli technickým komplikacím nebo doufají, že bude povinnost zrušena," hodnotí Daniel Nový. Indikátory něco stojí, ale většinou se vyplatí. V domech se nepřímo ušetří 10–20 procent nákladů na teplo. "Instalace je motivačním prvkem, který může ovlivnit chování uživatelů bytů. Budou spotřebu tepla sledovat a ve svém bytě hledat možnosti snížení spotřeby," říká Jaroslav Winkler. Pravidla se ještě budou měnit. Brzy má být hotová analýza ČVUT prověřující, v jakých domech nemá smysl měřidla instalovat. Náklady někde mohou převážit nad pozitivními efekty. Ale dotkne se to minima domů.
Od příštího roku se mění pravidla pro rozúčtování tepla. Teď se 40–50 procent nákladů rozděluje dle podlahové plochy, to je základní složka nákladů. Jen zbylá část, poměrová složka, se rozděluje dle spotřeby v jednotlivých bytech, se zohledněním jejich umístění v domě. Nově se bude až 70 procent rozpočítávat podle spotřeby. I díky další úpravě pravidel se zvětší rozdíl mezi platbami lidí, kteří šetří, a těmi, kteří plýtvají. Měřiče a indikátory tedy zvyšují svůj význam. Ze sta procent náklady rozdělovat dle spotřeby nejde. Teplo se přenáší zdmi, takže ani ten, kdo netopí, v bytě nemá úplnou zimu, přebere teplo z okolí a ze stoupaček. Navíc jsou zde společné náklady na provoz kotle.
RECYKLACE VODOMĚRŮ
Ani vodoměry nevydrží věčně. Zanášejí se, snižuje se jejich přesnost. Ty bytové se musejí jednou za pět let ověřit či vyměnit. "Má-li majitel domu náhradní vodoměry, vymění je a ty odmontované předá k ověření. Umožňuje to měřit odběr vody bez přerušení," popisuje Jaroslav Winkler. Vodoměry se vyměňují najednou, u domu s 30 byty na to stačí den. Nový vodoměr stojí 400 korun či víc. Ty lepší umožňují bezdrátový odpočet. "Odstraní se tím podvody s vodoměry. Pravidelné sledování spotřeb na portálu dokáže upozornit na anomálie a nestandardní výsledky měření," říká Daniel Nový. Takové vodoměry už jsou cenově srovnatelné s klasickými, je však nutné připlatit za techniku zajišťující přenos – minimálně 600 korun. Kdo chce šetřit, může u servisních středisek pořídit repasované vodoměry od 200 korun. Jak ale upozorňuje Martin Lejsek, jejich průměrné stáří je 10–15 let. "Záruka na repasovaný vodoměr je jen šest měsíců a u nových vodoměrů výrobci poskytují záruku po dobu ověření – pět let," srovnává Lejsek.
ENERGIE NA VLASTNÍ TRIKO
Plynoměry a elektroměry instalují distributoři energií, řeší je každý byt sám. Plynoměry se vyměňují jednou za pět nebo 10 let, elektroměry po 12 či 16 letech. "Mění se i při některých změnách na odběrném místě, třeba při změně tarifu. Když je elektroměr přístupný pro montéra, je zákazník předem na výměnu upozorněn, ta pak může proběhnout bez účasti odběratele," říká Soňa Holingerová.
Když měníte dodavatele elektřiny či plynu, měřidlo zůstává. Jestliže při prodeji nemovitosti prodávající s kupujícím koordinují komunikaci s dodavateli, není nutné měřidla odmontovávat. Když se však původní majitel odhlásí, distributor měřidlo odpojí a opětovné připojení je komplikovanější.
Na dálkovou komunikaci se měřidla testují. Možné budou dálkové odečty, posílání impulzů o přepnutí z vysokého na nízký tarif i řízení výroby elektřiny podle potřeby.
DALŠÍ MĚŘIDLA
JAKÉ JINÉ MĚŘIČE A ČIDLA JE PRAKTICKÉ MÍT DOMA? * Teploměry, meteostanice – kromě počasí měří i vlhkost vzduchu. * Měřiče spotřeby elektřiny – zapojíte je do zásuvky a zjistíte, které spotřebiče stojí za to vyměnit. * Termostaty a termostatické ventily – regulace vede k úsporám. * Vlhkoměry ovzduší – poradí vám, jak často vyvětrat. * Vlhkoměry na dřevo – zkontrolujete, zda je palivo dobře vyschlé. * Detektory CO2 a CO – varují před nebezpečnými koncentracemi. * Detektory požáru a kouře – mohou zachránit život. * Zabezpečení proti zlodějům – různá čidla ochrání váš majetek. * Detektory kovů, elektrického vedení a dalších materiálů ve zdivu – snižují riziko při vrtání do zdi. * Laserové měřiče – místnost změří lépe než metr, při malování promítnou na zeď přesnou linku. Částečně je mohou nahradit i speciální aplikace ve smartphonu.