Občanský průkaz s čipem by měl podle plánu ministerstva vnitra do dvou let vlastnit každý Čech. Nyní je tato varianta dokladu volitelná, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale vyzval šéfa resortu Milana Chovance (ČSSD) k vypracování příslušné předlohy. Karta by měla mít řadu funkcí a otevřít cestu k další elektronizaci veřejné správy. Lidé si mohou o občanský průkaz s čipem na úřadech žádat od ledna 2012. Zaplatí za něj pětistovku. Nemají o něj ale téměř žádný zájem. "Vydají se zhruba 2 až 3 tyto průkazy měsíčně," říká mluvčí Městského úřadu Prahy 7 Martin Vokuš. Čip na průkazu se totiž dá použít pouze k elektronickému podpisu, další účely zatím neplní. Kartu s čipem tak vlastní necelých 30 tisíc lidí. "Bylo slíbeno, že bude obsahovat třeba i průkaz pojištěnce, průkaz do knihovny a parkovací kartu," připomíná Lukáš Vojtěch z Elektrotechnické fakulty ČVUT. "Na tom, aby tady byla jednotná elektronická identita občana, bychom měli pracovat jako vláda a měli bychom takový systém připravit," uvedl premiér na jaře tohoto roku. Ministerstvo vnitra na záměru pracuje. Plánuje, že očipovaný doklad bude od roku 2017 povinný. A bude zadarmo.
Čip ušetří cestu na úřad
"Na čipu bude takzvaný autentizační certifikát, který bude sloužit ke vzdálené identifikaci občana vůči portálům veřejné správy," vysvětluje mluvčí ministerstva Martina Němcová. Ověřování totožnosti má být jednodušší, provést by šlo nejen přímo na úřadě, ale i na dálku. Lidé by tak mohli dokumenty podávat z domova a nemuseli by vážit cestu na úřad. Odborníci zdůrazňují nutnost systém dobře zabezpečit. "Pokud by to bylo čitelné na větší vzdálenost nebo se tam dostaly informace, které tam být nemají, tak to může být poměrně problematické," soudí internetový publicista Daniel Dočekal. Aby byl občanský průkaz s čipem povinný, musí nejdřív nové příslušné zákony projít celým legislativním procesem.
V Belgii je vůbec nejvíce vydaných elektronických průkazů v Evropě, doklad má povinně každý občan a musí jej mít stále u sebe. Belgický občanský průkaz (e-ID čili BelPIC) shromažďuje osobní údaje v čipu a implicitně obsahuje dva speciální digitální certifikáty – jeden pro prokazování totožnosti, druhý pro elektronické podpisy. Tyto funkce je možné vypnout. Karta slouží jako pas do řady zemí včetně Egypta nebo Turecka. Belgická vláda poskytuje svým občanům stovky veřejných služeb, v nichž svůj elektronický průkaz použijí, například aplikaci "Policie na webu", skrze niž mohou lidé komunikovat s lokálními strážníky a nahlašovat jim krádeže či jiné delikty. Na kartičku si lze koupit i permanentku na fotbalový stadion. Belgičané ale nejraději využívají možnost on-line odevzdání daňového přiznání.
Cílem elektronických průkazů v Rakousku je umožnit snadný přístup k veřejným službám. Karta občana (Bürgerkarte) je nepovinná a zdarma. Rakušané mohou svou kartou elektronicky prokázat totožnost a podepisovat různé dokumenty včetně smluv nebo úředních listin, využijí ji při výpisech z trestního rejstříku nebo styku s pojišťovnou. Elektronické v Rakousku nejsou jen občanské průkazy, ale celá řada dalších chytrých kartiček z veřejného i soukromého sektoru – poskytují je banky, zdravotnická zařízení nebo univerzity. Rakouský systém je unikátní tím, že se snaží kooperovat i s elektronickými průkazy občanů jiných států.
V Estonsku jsou elektronické průkazy (ID-kaart) v provozu od začátku třetího tisíciletí. Předtím v zemi žádné povinné karty nebyly, nyní je Estonci mít musí, není ale stanovena žádná pokuta pro ty, kteří tak nečiní. Kromě digitální identifikace mají i funkci elektronického podpisu, který je mandatorní - nejde zrušit. Součástí je i unikátní e-mailová adresa, skrze niž je zprostředkován kontakt s úřady. Neslouží ovšem jako klasický e-mailový klient, lidé si nechají zprávy přesměrovat do své osobní pošty. Karta umožňuje účastnit se po internetu voleb. Estonsko nestanovilo žádné restrikce pro užití průkazu v soukromém sektoru. Každá firma tak může vytvořit aplikaci, která bude elektronické údaje na kartě požadovat. Možnost využívají zejména banky. Estonci také nepotřebují kartičku zdravotního pojištění, její roli ID průkaz zastane. Když řídí, nemusí mít u sebe ani řidičský průkaz.
V Norsku je situace s průkazy totožnosti složitá. Žádná oficiální povinná státní karta neexistuje, namísto toho je zde několik nepropojených elektronických identifikačních systémů, jeden z nich (MinID) sponzoruje vláda. Je dobrovolný a poskytuje přístup ke zhruba 200 službám z daňových, zdravotnických, vzdělávacích a sociálních oblastí. Především z důvodu on-line plnění daňových přiznání si průkaz k roku 2012 obstaraly téměř 3 miliony Norů.
Zprávy o sledování digitální a telefonické komunikace Evropanů Národní bezpečnostní agenturou (NSA) Spojených států způsobily na starém kontinentu neklid. Německé sociální sítě hýří radami, jak se špehování nejen ze strany amerických tajných služeb vyhnout. Od roku 2010 jsou v Německu všechny vydávané občanské průkazy elektronické, s čímž se především mládež neztotožňuje. Mladí Němci tak rebelii proti establishmentu sytí tím, že čip v průkazu nechají zničit v mikrovlnné troubě, jak radí jeden z videomanuálů. Ten na kanálu YouTube zhlédlo už 350 tisíc lidí.
Ministerstvo vnitra plánuje do dvou let očipovat všechny občanské průkazy
Datum zveřejnění:
11. 12. 2015
Zdroj:
CT24.cz