Návrh, projektování a realizace schodišť je v české legislativě upravena normou ČSN 73 4130, ve které je řešena geometrie a bezpečnost jednotlivých prvků i celku. Pro projektování, navrhování únosnosti a výpočetní postupy dřevěného schodiště a komponentů ze dřeva platí od června 2015 rámcová norma ČSN EN 16481. Problematika schodišť je v českých normách řešena především z pohledu bezpečnosti, trvanlivosti, pohodlnosti užívání, statiky (konstrukční tuhosti) a estetických vlastností. Schodiště plní v interiéru nebo exteriéru objektu řadu funkcí, takže je na něj při projektování pohlíženo z několika úhlů pohledu. Čistě technické pojetí schodů jako spojnice rozdílně výškově umístěných pater objektu neopustí ani pracovní stůl projektanta. Ve výsledném návrhu téměř vždy hraje estetickou roli a někdy se z něj stane dokonce dominantní designový prvek objektu.
Konstrukční možnosti
Podle druhu konstrukce a způsobu podporování stupňů se rozdělují na schodiště s plně podporovanými stupni (pažená, podezděná, desková), s oboustranně podporovanými stupni (schodnicová, vřetenová, visutá, zavěšená), se stupni konzolovitě vetknutými nebo se zvláštními stupni. Nejčastějším typem dřevěných schodišť jsou schodnicová schodiště. Přenos zatížení do podpor je vyřešen vaznicemi, tzv. schodnicemi. Schodnice může být samostatně nebo v páru a podle toho se liší způsob podepření, např. na vnější straně do zdi, dvěma vaznicemi po stranách, osovou schodnicí nebo celoplošně podepřenou deskou. Rozdělení lze dále rozvést na typy schodišť s uzavřenou nebo sedlovou schodnicí, s nebo bez podstupnice apod. Konstrukčně zajímavé a náročné zpracování je u visutých a zavěšených schodišť. Při kombinaci různých druhů materiálu stupnic, zábradlí, podstupnic se pak schodiště stává výrazným architektonickým prvkem.
Stoupají nároky na výrobní a montážní firmu, která musí spojit mnohdy nesourodý materiál jako je dřevo, železobeton, kámen nebo sklo vhodnými spojovacími prostředky a přitom splnit vysoké estetické nároky.
Kontrola výroby dřevěných schodišť
Výrobce schodů zodpovídá nejen za certifikaci hotového produktu z pohledu různých vlastností při uvedení na trh, ale i za to, že používá certifikovaný vstupní materiál. Samotná geometrická přesnost dokončeného schodiště se v technických normách neřeší. Mezi odbornou veřejností se hovoří o toleranci 5 mm ve výšce a šířce schodišťových stupňů od projektové dokumentace. V případě dřevěných schodišť se dá zajistit velmi nízká hodnota rozměrové tolerance, protože dřevěné prvky se ve výrobě (např. na CNC strojích) dají nařezat s milimetrovou přesností a při montáži s vhodnými spojovacími prostředky se dá konstrukce precizně spojit.
Montáž dřevěných prvků
Správně zvolený typ spojovacího prostředku ovlivní stabilitu konstrukce a dlouhodobou funkčnost spoje. Staticky je problematika spojů řešena v kapitole 5.4 ČSN EN 16481. V rámci statiky schodiště jsou rozhodující nejen spoje vlastních schodnic k ostatním konstrukcím, ale zejména pak spoje jednotlivých stupňů případně podstupnic ke schodnicím, neboť rozhodují o stabilitě celé konstrukce. Kvalitní a dobře umístěné spojovací prostředky pak vydrží namáhání ve smyku, ohybu i deformaci tlakem. Jako vhodné a moderní spojovací prostředky lze doporučit spoje provedené pomocí speciálních vrutů, které kromě statické funkce plní i funkci estetickou, protože se jedná o pohledově neviditelné spoje. Při montáži samovrtného dvouzávitového vrutu WT je důležité to, že spolehlivě přenese tahové i tlakové zatížení ze dřeva na vrut přes závity a nikoliv pouze přes hlavu vrutu. Spoj je tedy trvale únosný i po seschnutí dřeva a eliminuje se vznik tahových prasklin ve dřevě. Rozdílné stoupání závitů zajišťuje svěrný efekt při spojování dřevěných profilů. Bezpečnost, vysoká únosnost a pevnost spojů jsou technickou podmínkou pro každé dřevěné schodiště. Pokud se v konstrukci s rybinovým spojem použijí i současně párově zašroubované WT vruty, únosnost spoje se výrazně zvýší.
Realizace dřevěných schodů studenty ČVUT
Ideovým návrhem i vlastní realizací interiérových schodišť se zabývali i studenti fakulty architektury ČVUT Praha. Ze studentských návrhů bylo odbornou komisí vybráno pět schodišť a studenti pak realizovali rozdílné typy konstrukcí v areálu fakulty. Jak vše probíhalo můžete shlédnout na videu ČVUT.
Spojovací prostředky pro schodiště - samovrtné dvouzávitové vruty WT SFS intec
Při montáži samovrtného dvouzávitového vrutu WT SFS intec je důležité to, že spolehlivě přenese tahové i tlakové zatížení ze dřeva na vrut přes závity a nikoliv pouze přes hlavu vrutu. Spoj je tedy trvale únosný i po seschnutí dřeva a eliminuje se vznik tahových prasklin ve dřevě. Rozdílné stoupání závitů zajišťuje svěrný efekt při spojování dřevěných profilů. Správný počet a rozmístění vrutů bezpečně přenese zatížení v konstrukci (při použití vrutu WT 6,5 x 90 mm je minimální osová vzdálenost mezi vruty 20 mm a minimální vzdálenost osy vrutu od okraje dřevěného prvku je 15 mm). Excentrický hrot zjednodušuje a zpřesňuje celou montáž, protože zásadně snižuje krouticí moment pro zašroubování a spolehlivě vede vrtání pod úhly 45 i 90 stupňů. Samovrtný dvouzávitový vrut WT SFS intec, který přenese tahové i tlakové zatížení pouze přes závity. Pokud se v konstrukci s rybinovým spojem použijí i současně párově zašroubované WT vruty, únosnost spoje se výrazně zvýší.
http://stavba.tzb-info.cz/schodiste/13561-vyroba-a-montaz-dreveneho-schodiste