Ani více než miliardová podpora státu nepomůže vytvořit v Česku líheň inovativních firem.
Ovlastním Silicon Valley sní řada evropských zemí včetně Česka. Umožnilo by proměňovat nápady ve výdělečný byznys a táhlo by vzhůru ekonomiku. Přesně tak funguje líheň technologických firem v okolí amerického San José. Zrodily se v ní světově známé společnosti jako Facebook, Google, Netflix, Intel, Apple, Hewlett-Packard nebo Tesla. A stále tam vznikají další nadějné start-upy, které se časem mohou proměnit v technologické giganty. Nyní se česká vláda rozhodla, že rozjezd začínajících firem podpoří částkou 1,35 miliardy korun. Jenže podle soukromých investorů, kteří se zaměřují na podporu start-upů, půjde nejspíš o vyhozené peníze. "Silicon Valley se nedá jednoduše replikovat. A už vůbec ho nelze vytvořit pomocí dotací a jiných státních iniciativ," myslí si investor Ondřej Bartoš, který spoluvlastní firmu Credo Ventures.
Kdyby se Česko chtělo k ideálu amerického Křemíkového údolí přece jen přiblížit, muselo by zároveň splnit hned několik předpokladů. "V Silicon Valley jsou všechny důležité počítačové firmy, vynikající univerzity, ale i velká diverzita. Je to v podstatě prostor na pomezí Ameriky a Asie, kde žije vedle Američanů spousta Indů, Číňanů a dalších národností," popisuje český podnikatel Roman Staněk, který se svou firmou GoodData v Silicon Valley působí. Právě cizinci jsou jednou z důležitých ingrediencí pro vznik inovativního prostředí. Ostatně nyní zhruba polovinu start-upů v Silicon Valley zakládají imigranti. "Neustále se tam stěhuje někdo z Indie, takže tamní pracovní trh je schopný absorbovat změny a přizpůsobovat se jim," vysvětluje Staněk.
Navíc Křemíkové údolí přitahuje investory. V uplynulém roce vložily společnosti podnikající s rizikovým kapitálem do začínajících firem v oblasti San Franciska a San José 32 miliard dolarů. To je podle údajů americké Národní asociace rizikového kapitálu dvojnásobek toho, co ve zbytku Spojených států. Úspěchu pomáhá i vysoká koncentrace firem, kterých nyní v Silicon Valley působí asi 2000. Mohou mezi sebou navazovat zajímavé spolupráce nebo si přetahovat zaměstnance. Hodně se diskutovalo o tom, proč obdoba Silicon Valley nevznikla v okolí Bostonu. Jsou tam skvělé školy jako Harvard a Massachusettský technologický institut, dostatek investorů. "Ale v Silicon Valley je navíc hezké počasí," vyzdvihuje slunné kalifornské klima Roman Staněk. Ostatně český inženýr pracující pro společnost Tesla Otto Fabri si nedávno pochvaloval, že nejlepší na Křemíkovém údolí je počasí a pak lidé. "Jsou milí, vřelí, otevření novým myšlenkám a přejí druhým úspěch," popsal Fabri pro časopis Forbes.
Univerzitní líheň chybí
Česko zatím splňuje jen některé z předpokladů pro vznik obdoby Silicon Valley, na dalších by mohlo zapracovat, ale mnohé podmínky jsou nedostižnou metou. Technologické firmy schopné vytvořit určité "zázemí" pro vznik star-upů v Česku najdeme, některé z nich jako Avast nebo Y Soft se proslavily i ve světě. Ale cizinci ochotní pracovat v českých technologických firmách se do Česka ve velkém nehrnou. Pro Číňany, Indy a další národnosti z Asie jsou atraktivnějším cílem Spojené státy i řada dalších evropských zemí – například Velká Británie nebo Německo. A bez dostatku kvalitních lidí líheň inovativních firem v Česku nevznikne. Talenty by mohly produkovat i zdejší univerzity. Ale ty bohužel nepatří ke špičce. "Když se podíváme na žebříčky světových univerzit, zjistíme, že před nejlépe hodnocenou českou školou je většina těch amerických," říká Ondřej Bartoš.
"Silicon Valley vzniklo v důsledku silné koncentrace špičkových vzdělávacích institucí v oblasti a z toho vyplývajícího networkingu," zdůrazňuje Martin Pětivoký z investiční společnosti Milestone Asset Management. Kvalitní univerzity často vytvářejí podhoubí důležité pro vznik firmy, studenti, ale i zaměstnanci na akademické půdě navazují cenné kontakty a následně zakládají start-upy. Přímo v srdci amerického Silicon Valley se nachází Stanfordova univerzita, která v mezinárodním žebříčku škol ARWU skončila na druhém místě za Harvardem. Její student Gordon Moore založil firmu Intel, dvojice zaměstnanců školy stojí za vznikem společnosti Cisco. Navíc nedaleko je i Kalifornská univerzita v Berkeley, jež je v žebříčku nejlepších světových škol na čtvrtém místě, nebo šestá nejlepší Princetonská univerzita.
Z českých škol v mezinárodním žebříčku ARWU zabodovala pouze Univerzita Karlova. Skončila však až ve třetí stovce. Ani v dalším žebříčku sestavovaném britskou společností QS se české školy neumisťují dobře. Univerzita Karlova je 279., ČVUT se dělí s dalšími školami o 451. místo. Takže propast mezi Spojenými státy a Českem je obrovská. Navíc málokterá zdejší škola povzbuzuje studenty, aby zakládali firmy. České prostředí se podle Martina Pětivokého americkému Silicon Valley nikdy nepřiblíží. "Ale nevnímal bych to až tak negativně. Zdejší ekonomika je založená na průmyslové tradici a vysoké míře technicky vzdělaných lidí," vyjmenovává Pětivoký. Proto by se nesoustřeďoval na vznik technologických firem ale spíše na inovativní společnosti, které mohou působit ve výrobní sféře. Další možností je sázka na biotechnologie, jelikož v chemických a biologických vědách jsou Češi v porovnání s cizinou dobří.
"Jsme malá země na to, aby tady vznikaly koncentrovanější celky typu amerického Silicon Valley," myslí si Václav Štrupl, partner investiční skupiny Miton. Většina nových projektů se ale logicky rozjíždí v Praze nebo v Brně. "Část inovativních služeb jako rozvoz potravin či taxíky Uber dává smysl právě ve větších městech, kde je dost potenciálních zákazníků," vysvětluje Štrupl. Nakupení start-upů do jedné oblasti nebo čtvrti však Štrupl nepovažuje za realistické ani za nutné. "Lokality podobné americkému Silicon Valley mohou v Česku vzniknout v místech, kde jsou univerzity a výzkumná pracoviště," popisuje ředitel Jihomoravského inovačního centra Jiří Hudeček. Podle něj je také dobré, když se politici napříč různými stranami shodnou na jednotné strategii a tu dlouhodobě sledují. Něco takového se podařilo právě na jihu Moravy. Zrodily se tam technologické společnosti Webnode, Skypicker nebo Y Soft. Kromě toho se kraj snaží udržet v místě i podniky s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou společnost Tescan či FEI, vyrábějící mikroskopy, technologická firma Red Hat, Honeywell nebo Biovendor.
Jihomoravský kraj je společně s Prahou hlavní "porodnicí" inovativních společností. "Sídlí tam čtvrtina všech malých firem v Česku s pěti a více výzkumníky, stejně jako v Praze," říká Hudeček. Jižně od Prahy nyní vyrostla vědecká pracoviště využívající lasery a biotechnologie za 10 miliard korun.
A oblast mezi obcemi Vestec, Hodkovice a Dolní Břežany už nyní přitahuje inovativní firmy. V nedávno otevřeném inovačním centru Innocrystal za 100 milionů se zabydluje společnost HCL Technologies, která v Česku poskytuje technologické zázemí hlavně farmaceutickým firmám. "Líbí se nám umístění uprostřed Evropy. Místo je vědeckým hubem pro biotechnologie," vysvětluje viceprezident společnosti HCL Rajiv Sodhi. Záměr postavit jižně od Prahy novou budovu zvažuje podle informací týdeníku Ekonom i firma Sotio, která testuje přípravky, jež by jednou mohly posloužit k léčbě rakoviny. "Místo jsme si vybrali kvůli přítomnosti dalších biotechnologických firem. Je to zatím jedna z možných variant expanze. Detaily nechceme v tuto chvíli komentovat," říká Richard Kapsa ze společnosti Sotio.
Vyhozené peníze?
Česká vláda v říjnu rozhodla, že rozjezd začínajících firem podpoří vydatnou finanční injekcí. Vytvoří fond, kde se budou moct start-upy a další společnosti ucházet o investice. Prostřednictvím této "banky pro podnikatele" se má rozdělit 1,35 miliardy korun pocházejících především z evropských fondů. Určitý podíl peněz bude ovšem nutné získat od soukromých investorů. V případě začínajících podniků půjde o 10 procent kapitálu, u pokročilejších firem o 40 procent a u expanze zavedeného byznysu pak o 60 procent peněz. Do jakých záměrů se bude investovat, mají vybírat manažeři fondu, kteří budou odměňováni podle dosažených výsledků. "Je to nehospodárné, fond nebude úspěšný," myslí si investor Martin Pětivoký. Stát podle něj nemá dostatečně kvalifikované odborníky na zhodnocení investičních záměrů. Navíc představy vlády o velikosti zdejšího startupového trhu jsou přehnané. "Výsledkem bude přetlak peněz na trhu, který zdeformuje přístup seriózních investorů k začínajícím podnikům," dodává.
Na českém trhu nyní investiční peníze nechybí. "Spíše se potýkáme s nedostatkem kvalitních nápadů a lidí, kteří jsou schopní je realizovat," říká Václav Štrupl. A podobně to vidí i Ondřej Bartoš ze společnosti Credo Ventures. V Česku rozhodně neplatí, že by nedostatek peněz bránil rozvoji start-upů. "Překážky vidím spíše v přeregulovanosti českého podnikatelského prostředí a ve špatném vzdělávacím systému," říká Bartoš. Ministerstvo průmyslu je však přesvědčeno, že peníze na trhu chybí. Dokumentuje to průzkumem, který zpracovalo společně s poradenskou firmou Deloitte. Vyplývá z něj, že 74 procent oslovených inovativních firem se při získávání peněz na svůj rozjezd setkalo s většími či menšími obtížemi. Také ředitel Jihomoravského inovačního centra Jiří Hudeček je přesvědčen, že některé projekty mohou hledat soukromého investora těžko a přitom se bez počátečního kapitálu neobejdou. "Volná soutěž privátního kapitálu selhává především tam, kde se vyvíjejí a testují prototypy nebo je potřeba drahé vybavení," vysvětluje Hudeček. Právě takovým začínajícím firmám by mohl fond pomoct. Jeho vznik obhajuje i předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková. "To, že máme momentálně dost soukromých peněz, neznamená, že to tak bude vždy," podotýká. Navíc upozorňuje, že po roce 2020 už Evropská unie bude chtít rozdělovat většinu peněz prostřednictvím podobných fondů, ne jako dotace. A je tedy dobré si vše předem odzkoušet. Navíc prostředky vložené do fondu budou částečně "obrátkové".
Když podnikatelský záměr uspěje, bude stát moct svůj podíl ve firmě prodat a peníze využít znovu. Na druhou stranu, v Česku se běžně neprosadí devět z deseti start-upů. A bude dost náročné poznat, zda šlo v případě projektů podpořených ze státního fondu o běžné selhání, nebo promyšlený podvod. Posuzovat by to měli manažeři fondu, kteří budou zaměstnanci ministerstva průmyslu. Další variantou je svěření peněz pod správu Evropského investičního fondu. Ministerstvo průmyslu si nyní nechává zpracovat cenovou nabídku. Podle Ondřeje Bartoše jde o vhodné řešení. "Evropský investiční fond má relativně dobrou pověst a spoustu zkušeností s investováním," podotýká Bartoš. Podobný seed fond už chtělo ministerstvo průmyslu zřídit v minulosti. Záměr schválený v roce 2011 dopracovalo do finální fáze. Jenže výběrové řízení na správce fondu s miliardovým rozpočtem skončilo u antimonopolního úřadu a celý projekt byl nakonec kvůli průtahům zastaven. Kritici záměru varují, že se scénář může zopakovat i nyní.